Reklama
Banner

Fotograf Fedor Gabčan vystavuje ve Vratimovské galerii

Email Tisk

Gabcan perexPod hlavičkou oslav 740. výročí založení Vratimova byla v úterý 8. dubna zahájena ve Vratimovské galerii pod názvem Starý pohled výstava fotografií známého ostravského fotografa Fedora Gabčana. A co má společného Fedor Gabčan s Vratimovem? Ač během let, konkrétně od roku 1965, uspořádal doma i v zahraničí 29 samostatných a zúčastnil se cca 25 společných výstav, ve Vratimově, v němž žije již více nežli 50 let, nikdy nevystavoval. Výročí založení Vratimova je tak dobrou příležitostí k nápravě této, pro Vratimov nepříliš lichotivé, bilance.


Fedor Gabčan (1940) je rodákem ze slovenských Kút. V letech 1972 – 76 vystudoval na pražské FAMU fotografii. Stal se fotoreportérem ostravské České tiskové kanceláře, později vyučoval na Střední umělecké škole v Ostravě, je zakladatelem jejího fotografického oboru. V současné době přednáší na Fakultě umění Ostravské univerzity obor historická fotografie.

Patří k všestranně zaměřeným fotografům, nejčastějšími tématy jeho fotografií jsou portréty a dokumentární fotografie, později převážil zájem o ostravskou krajinu, poznamenanou průmyslovou činností. V knize dějin československé fotografie je zapsán jako tvůrce, zachycující ostravskou krajinu v době, kdy ještě téma ekologie nebylo aktuální. Známým je rovněž užíváním historických technik zpracování fotografie z počátku 20. století.

Gabcan

Jak sám uvádí: „Ušlechtilým fotografickým postupům se intenzivně věnuji posledních deset let. Je to navázání na mé zkušenosti s grafickými postupy leptem, suchou jehlou a ofsetovou litografií. Na této cestě mi pomohly zkušenosti spolužáka z FAMU Miroslava Vojtěchovského, který měl zkušenosti z pedagogického působení v USA. Ve Státech jsou alternativní techniky velice populární a těší se velké přízni fotografů. V České republice se jim věnuje přibližně patnáct fotografů, někteří z nich využívají elektronickou úpravu a napodobují olejotisky a gumotisky. Já se z historických postupů zpracování fotografie věnuji především argentotypii, bromolejotisku a gumotisku v kombinaci s kyanotypií a platinotisku.“

Výstava fotografií Fedora Gabčana Starý pohled byla ve Vratimovské galerii zahájena v úterý 8. dubna v 17 hodin za účasti autora a kurátorky Galerie výtvarného umění v Ostravě Mgr. Gabriely Pelikánové, která výstavu uvedla. Hudební doprovod obstarali, již tradičně, žáci ZUŠ Vratimov.

Starý pohled/ Fedor Gabčan

VratimovGabcan plakat

Vratimovská galerie
Výstava potrvá do 12. června.

Kulturní středisko Vratimov

www.ksvratimov.cz
www.facebook.com/ksvratimov

( 0 hlasů )



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Fabbrica del Vapore, továrna na sny

Milano Fabbrica del Vapore perexStejně tak, jako ostatní světové metropole, i italské Milano nabízí nespočet fascinujících prostorů s více či méně ortodoxním přístupem k umělecké tradici. Ať už vědomě č...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


A. Haslett: Tady nejste cizej
ImagePřehlídkou nešťastných a ztrápených existencí a smutných osudů je povídková kniha Adama Hasletta Tady nejste cizej, kterou loni vydalo brněnské nakladatelství Host. Devět příběhů popisuje životy plné proher...
Mezi námi děvčaty

Mezi nami devcaty 200V dubnu tohoto roku se na prknech Komorní Fidlovačky uskutečnila již stá repríza autorského debutu irské dramatičky a zároveň také herečky Elaine Murphyové. Slavnostní kulatou reprízu Little Gem si nenechala ujít ani samotná...

Na vlásku – dobrodružství jedné plavovlásky
ImageBylo nebylo, z nebe dopadl na zem jeden paprsek slunce a z toho paprsku vyrostla krásná zlatá květina. Jak už to ale v pohádkách bývá, nebyla to obyčejná květina, ale ukrývala v sobě kouzlo. Měla schopno...
Kapela My: soulad profesionálně provedeného bluegrassu a neutuchajícího nadšení muzikantů, kteří hrají z lásky a pro radost

my200„Snad každý z nás má své snění, snad každý z nás má touhu svou. Každý ví, co bylo, není. Život náš je divnou hrou. Musíme jít za svou láskou, musíme jít k modrým horám, hvězdy nám tiše kynou. Tak jdi dál, už nejsi sám. Tak šlapem dál tu svou míli, tak šl...