Kultura21.cz

Galerie hl. m. Prahy – Městská knihovna připravila unikátní mezinárodní výstavu s názvem ´Městem posedlí´, největší v dosavadní historii České republiky! Tímto z podstaty kontroverzním projektem (výstavou graffiti a street artu) představujeme tvorbu šestadvaceti autorů z mnoha zemí celého světa. Každý z nich se vyjadřuje jiným způsobem, má jiné priority i zkušenosti, ale jedno je spojuje – město, které pro ně představuje inspiraci, ateliér, plátno i výstavní síň zároveň. Také výtvarnému projevu, kterým se zabývají, se říká různě – graffiti, street art, street deco, urban art.

Graffiti je se svou téměř padesátiletou historií uměleckým projevem velice úzce spojeným s kulturou města. Přestože ho dodnes považujeme za vandalismus a jeho provozování v čisté formě je skoro všude trestné, stalo se za několik desetiletí od svého vzniku globální záležitostí. Najdete ho v ulicích všech větších i menších měst na světě, včetně zemí, kde vládnou diktatury. Už proto bychom ho měli brát vážně. Pak také proto, že jeho obliba neklesá, spíš naopak.

AKAY / BATES / BIOR / BRAD DOWNEY / DELTA / EPOS 257 / ESCIF / HONET / HORFE / HOW&NOSM / M-CITY / MASKER / OBIC / PASTA ONER / POET 73 / POINT / REBEL INK / SMASH137 / SPINO / SWOON / TRON / XDOG / ZEDZ

Zedz, Still testing Ladění, 2012, Městská knihovna, foto: Taktum

Praha se tak dočkala první reprezentativní výstavy graffiti a street artu. I když nám, nezasvěceným, jména autorů a jejich přezdívky asi moc neřeknou, jsou považováni za to nejlepší, co mohou jednotlivé komunity nabídnout. Jsou to práce ortodoxních sprejerů (writerů) i těch, kteří dávno překonali formální a tematické omezení svého podpisu (tagu) a vyjadřují se naprosto svobodně. Na výstavě najdeme výběrový koncentrát graffiti a street artu tak, jak ho málokteří z nás známe, jsou zde zastoupeny písmová klasika, velkoformátové obrazy, instalace, objekty, projekce i odvrácená tvář graffiti – tagování a bombing.

BATES z Dánska ředíme ve světě graffiti mezi největší evropské, možná i světové stylemakery, podobně se mluví i o originalitě maleb (pieců) pařížského HORFEa. Nizozemský DELTA ovlivnil několik writerských generací a spolu se ZEDZem jej stavíme mezi průkopníky a klíčové představitele mezinárodní geometrické linie a prostorového tzv. 3D graffiti. Mezi živé berlínské legendy  patří  POET 73.

Ale graffiti, to nejsou jen zdi
 
Švýcar SMASH137, další Pařížan HONET i writerská dvojčata španělského původu HOW&NOSM, která se definitivně proslavila v New Yorku, propadli ve své době pro změnu vlakům. První z nich mezitím zamíchal do svých pieců prvky měkké lyrické abstrakce, další udivují osobitě stylizovanými kresbami velkých formátů na fasády budov. Naposledy třeba ve Philadelphii. Mezinárodní street art zastupují také polský M-CITY  a Američanka SWOON, jedna z mála žen, která dokázala získat v globálním měřítku naprostý respekt. Oba dva nás přesvědčují precizní kresbou i dokonalým černobílým „grafickým“ provedením.

Někteří autoři se posunuli směrem k tradičním médiím, jiní zůstali věrni názorovému gestu a akci. Poměrně silnou aktivistickou skupinu zastupuje třeba stockholmský AKAY, Američan BRAD DOWNEY nebo Čech EPOS 257, jehož projekty jsou už několik let součástí zásadních oborových evropských antologií.

Pohled do instalace Městem posedlí, 2012,foto:Milan Musil

Autoři z Čech

Reprezentativní výběr dalších zástupců české scény tvoří zhruba polovinu výstavy. Nechybějí graffiti legendy POINT – autor kultovního pomníku obětem graffiti a jeden z našich prvních tvůrců 3D graffiti; nekompromisní expresivní malíř BIOR; účastník proslulého newyorského tripu v roce 2000 TRON, ani jeden z nejstarších a nejoriginálnějších činných writerů OBIC. Mladší generaci zastupuje MASKER, držitel Ceny Národní galerie 333 a první český writer, který měl samostatnou výstavu ve státní galerii; sarkastický XDO P G nebo konceptualista SPINO. Zástupcem české verze pop-artu je PASTA ONER.

Zed still testing

Většina děl vznikla přímo v galerii

I když mají kořeny v nezávislé zóně, skoro všichni vystavení autoři se už stejně jistě jako na ulici pohybují i v galeriích. Je jasné, že piece na fasádě domu uprostřed rušné ulice působí docela jinak, než když je provedený na plátně pověšeném v bílé kostce výstavní síně. Přestože je to riskantnější řešení, ve prospěch co největší autenticity vznikala proto většina monumentálních děl těsně před výstavou přímo na zdi galerie a vedle v podstatě artových pieců se přirozeně objevují i nenáviděné tagování a bombing. To proto, aby nevznikl mylný dojem, že writeři, kteří umějí namalovat „takové hezké obrázky“ nevezmou do ruky fix nebo sprej a nevyrazí s nimi ven do ulic. Nemusí se nám to zdát, ale je to tak, oni jsou totiž stále Městem posedlí.

A co myslíme? Kdyby všechny vlády světa se spolčily a zakázaly nám to? Přestaneme malovat? Asi ne, že!?  

Výstava se koná pod záštitou MUDr. Bohuslava Svobody, primátora Hlavního města Prahy

 „Projekty mladých umělců budou mít vždy u mne zelenou. Street art je jednou z dominantních oblastí současného umění a vydobyl si své místo v uměleckém světě. Stal se součástí sbírek světových galerií a zcela přirozeně i veřejného prostoru metropolí bez ohledu na často negativní ohlasy jeho odpůrců. Výstava ´Městem posedlí´ a její doprovodné programy jsou důkazem toho, že Praha s mladými umělci počítá, chce je podporovat, protože bez nich by bylo město bez energie a živelnosti. Nicméně, je třeba říci, že město bude vždy razantně postupovat proti projevům vandalství, které nesmí být zaměňovány za dnes již uměleckou tvorbu těch, jež ze street artu vycházejí. Bezduché ničení fasád je dehonestací streetartových umělců samotných. Chceme umělcům nabídnout plochy, kde budou moci legálně tvořit, protože, jak víme, město je jejich vášní.“ Aleksandra Udženija, radní hlavního města Prahy

Kurátor: Radek Wohlmuth

Webové stránky:
www.mestemposedli.cz, www.stuckonthecity.com, www.taktum.cz, www.ghmp.cz, www.trafacka.cz, www.thechemistry.net, www.nuselak.com

Fotografie z instalace výstavy Městem posedlí, Městská knihovna, 3. 10. 2012, foto: Tomáš Soucek

A dále už hlavně pro fajnšmekry

• Z historie graffiti

Za graffiti považujeme druh výtvarného projevu, který spočívá v tom, že vytváříme výtvarné dílo pomocí sprejových barev. Protože je však většinou vytváříme nelegálně (např. na domech, památkách, dopravních prostředcích apod.), jde o závažnou formu vandalismu, která je v České republice trestným činem. Samotný termín graffiti je vzdáleně spřízněný s pojmem Sgrafito, vychází z původního řeckého slovesa γραφειν (grafein - psát).

Graffiti jako takové vzniklo v 60. letech ve Filadelfii, věhlasu se však dočkalo počátkem 70. let v New Yorku, kde mladík přezdívaný Taki 183 začal při své práci doručovatele psát na zdi první tag TAKI 183 (183. byla ulice, na které bydlel) jako reakci na tagy JULIO 204, které spatřil při jedné z pochůzek na 204. ulici. Sám TAKI 183 nebyl první writer, ale své zábavě se věnoval s velkou dávkou fanatismu, až si toho všimly i New York Times, které s ním v roce 1971 pořídily rozhovor, který napomohl tomu, aby se graffiti začalo šířit neuvěřitelnou rychlostí po celém New Yorku a po celém světě.

Zpočátku graffiti nikomu příliš nevadilo, na starých zdech New Yorku se spíše vyjímalo, ovšem poté, co writeři začali malovat na soupravy newyorského metra, začalo být potíráno. Graffiti si vyžádá každý rok po celém světě miliony dolarů za čištění vagonů, za nové nátěry ve městech a stal se z něj sociální a politický problém 21. století, proti němuž jsou postupně přijímány represivnější zákony.

Zároveň pomalu rozvíjíme i pozitivní formu spolupráce, kdy v rámci prevence vandalismu pro graffiti vyhražujeme zvláštní plochy, resp. jsou organizovány přehlídky a soutěže. I v Česku vznikly organizace, které poskytují sprejerům plochy ke svému výtvarnému vyjádření, aby nepoškozovali veřejný nebo soukromý majetek.

Dnes je možné vidět různé formy graffiti (méně destruktivní) z plastu, polystyrénu či provázků, graffiti promítané na zdi. Ale práce se sprejem a zdokonalování se v psaní jména je stále ta nejužívanější technika writerů.

Writer může malovat sám (což nebývá obvyklé) nebo v klanu (crew). K nejznámějším a nejlepším českým writerům patří Spleshaka Point aka Cakes Jan Kaláb, který patří spolu s Romeem, Keyem, Deilem, Stormrem a Biorem do DSK crew. Dalším významným writerem je Wladimir 518 z ABX crew, který založil writerskou školu Ladronka, kde se učili dnešní writeři jako Mosd, Blez, Epos. Mezi významné crew patří (patřili) v Praze ABX, DSK, WHS, 7SI. V ostatních městech třeba DMS, WNC, CPS, ABS, RMB(PLZEŇ), LTS, ABQ, IRM, APS(OSTRAVA), BHB,PND,UNO,BRNO).

• Graffiti-slang (sleng)

Writer – člověk, který vytváří graffiti
Crew – skupina writerů, která pracuje společně
Toy – začátečník (mezi sprejery se tento výraz používá spíše jako vulgarismus)
Can – plechovka spreje
Cap – tryska na spreje
Fatcap – tryska s nejširší stopou (až 20 cm tlustá plná stopa)
Skinnycap – tryska s nejužší stopou
Tag – podpis writera, důraz na kompozici
Piece – barevné graffiti, důraz na tvary písma a celkovou barevnou kompozici
Chrom – stříbrno-černé graffiti, důraz na tvar
Trow-up – rychlé graffiti, důraz na jednoduchost
Rooftop – piece/trow-up/chrom na střeše
End to end – panely přes celý vagón
Sketch – skica
Panel – graffiti na vagonu vlaku
Backjump (BJ) – namalování panelu za provozu soupravy
Wholecar (WC) – graffiti přes celou plochu vagonu
Wholetrain (WT) – graffiti přes celou soupravu
Oneman barevný wholecar – barevné graffiti přes celou plochu vagonu vytvořené jedním writerem, obecně to můžeme pokládat za vrchol nelegální tvorby writera

• Graffiti styles

1) TAG STYLE (TAGGING)
Writerův podpis vytvořený vlastním osobitým stylem, kterým se prezentuje na zdech a různých veřejných místech. Jde o nejstarší techniku graffiti. Legendou pak byl již zmíněný TAKI 183. Cílem je popularizovat writerovo jméno pokud možno tak, aby bylo viditelné téměř na každém místě. Ze začátku šlo čistě o pouhý podpis, který se příliš neodlišoval od ostatních. Avšak v dnešní době dokážeme identifikovat writera pouze na základě jeho tagu. Každý má svůj vlastní styl psaní jednotlivých písmen.

2) THROW-UP
Písmena mají svoje specifické rysy a styl. Význam Throw - upu je v zanechání jasně rozpoznatelného podpisu, který je malovaný. Throw -up se často používá u bombingu. Proces malování by obvykle neměl trvat déle jak dvě minuty. Proces malování hlavních rysů throw-upu bývá často prováděn jedním tahem. Tvary písmen připomínají bubliny či mraky.

3) BLOCKBUSTER STYLE
je dalším krokem ve vývoji graffiti a způsobu malování tvarů písmen. Tento styl se vyznačuje poměrně snadno čtivými písmeny, která jsou kreslena v pravoúhlých či rovnostranných křivkách. Tento styl nenabízí mnoho alternativ pro modelování, a právě proto ho můžeme sledovat v téměř nezměněné formě až dodnes. V této době jde o velmi často používanou techniku, kterou můžeme spatřit na železničních vagónech a autech.

4) SIMPLE STYLE
je základní technika a první krok pro začínajícího writera. Vyznačuje se nekomplikovanými tvary písmen. Písmena jsou modelována odděleně, avšak měla by vykazovat rysy a jednotu stylu. Nevyskytují se zde žádné přídavné prvky. Vytvořit si vlastní osobitý styl malování písmen je základním předpokladem a schopností stát se uznávaným writerem. Simplestyle se často používá při podepsání crew či při psaní delšího textu.

5) WILD STYLE
Charakterizujeme jako za již náročnější techniku. Písmena mají komplikovanější podobu, míchají se mezi sebou v mnoha nezvyklých směrech, což se odvíjí od představivosti writera. Stejně jako v simple style, i zde jsou písmena kompaktní v jednom stylu. Semiwild style je velmi populární styl, protože není časově náročný a samotná kresba je vizuálně velmi efektní a čitelná. Díky tomu se tento styl stal velmi oblíbeným u hip hopové komunity. U wild stylu jsou písmena komplikovanější, sestavení linek je více chaotické, je zde více doplňujících prvků a ozdob, spojení písmen je důmyslnější a tedy méně čitelné. Graffiti ve stylu wild style je někdy složité dešifrovat i pro samotného writera.

6) COMPLEX STYLE?
navazujeme na wild style. Najdeme zde více ozdob, propojení, překrývání obrysů, zrcadlových efektů atd. Tento styl se vyznačuje větší svobodou způsobu malování písmen a nedodržování pravidel zachovávající abecedu.

7) 3D STYLE
je naprosto odlišný styl. Neobjevují se zde žádné tradiční hlavní rysy a dělení mezi jednotlivými plochami je pomocí. Tato technika je velmi kontroverzní. Někteří writeři 3D považují za vrchol, jiní zase tvrdí, že ti kdo malují 3D nejsou writeři, ale umělci-malíři. Styl vznikl v Evropě v 90. letech, mezi nejznámější writery patří DELTA, DAIM, LOOMIT a NECK.

8) OWN STYLE
Styl, který neřadíme do tradiční hiearchie graffiti stylů. Do této skupiny se zařazují writeři, kteří se nebojí zařadit nové prvky do té doby nepoznané. Ačkoli někdy vypadá, že graffiti těchto writerů spadá pod určitý konkrétní styl, tyto kresby mají navíc osobité kouzlo, které lze rozpoznat na první pohled. Někdy můžeme mluvit i o tzv. Country style např. Švédsko nebo City style - např. Berlín, Paříž apod.

Zdroj foto: GHMP