Reklama
Banner

Výstava mapuje kulturu středověkého Krušnohoří

Email Tisk

Bez hranic PEREXVýstava Bez hranic Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí představí v Národní galerii v Praze umělecké bohatství Krušnohorského regionu z období mezi lety 1250 a 1550. Rozkvět hraniční oblasti a jejích lokálních uměleckých ohnisek, jimiž byla bohatá královská a poddanská města, velké a významné kláštery či hornická centra, bude ilustrovat na dvě stě uměleckých artefaktů.

Velké křídlové oltáře, deskové a knižní malířství, sochařství, architektonické skulptury či památky zlatnictví a uměleckého řemesla ukáží význam a bohatství severozápadních Čech, jejichž značná část byla v minulosti hraničním regionem. Ten mnohdy velmi citlivě reagoval na změny politické, hospodářské a náboženské situace na české a saské straně Krušných hor.

Název Bez hranic tak odkazuje na těsné kontakty a provázanost krajin po obou stranách krušnohorského hřebene. Přes města tvořící hospodářské zázemí života na horách – konkrétně královské Litoměřice, Ústí nad Labem, Louny, Žatec, Most, Teplice, dále poddanský Chomutov, Děčín či Kadaň – vedly z Prahy dvě obchodní komunikace spojující Čechy a Sasko. Jednou z cest byla tzv. Labská cesta do Drážďan, druhým směrem vedla tzv. saská cesta přes Louny a Most do Freibergu.

Bez hranic

Architektonické řešení výstavy bude evokovat dobové regionální vazby a provede návštěvníka po obou těchto trasách. Nejstarší vystavené artefakty pocházejí z druhé poloviny 13. a ze 14. století, početně pak převažují díla pozdní gotiky, kdy získala výtvarná kultura severozápadních Čech specifický ráz. Umělecká díla z období od poloviny 14. století až do vypuknutí husitství pocházela ponejvíce z Prahy a byla objednávaná významnými šlechtickými rody pro jejich panství v severozápadních Čechách. S koncem husitských válek se situace změnila a umělecká tvorba byla od poloviny 15. století úžeji navázána na regionální centra – královská či poddanská města a významné kláštery. Klíčovou roli přitom hrála pětice královských měst – Litoměřice, Ústí nad Labem, Žatec, Louny, Most –, františkánský klášter Čtrnácti sv. pomocníků v Kadani a cisterciácký klášter v Oseku. Od konce 15. století se kultura Krušnohoří rozvíjela v souvislosti s tzv. stříbrnou horečkou a výstava tak představí i fenomén horních měst na české a saské straně.

Výstava Bez hranic je výstupem mnohaletého výzkumu historiků z Katedry historie FF Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a historiků umění z Ústavu pro dějiny umění FF Univerzity Karlovy v Praze. Iniciátorem výzkumu gotického umění v severozápadních Čechách byl pražský Němec Josef Opitz, který uspořádal epochální výstavu gotického umění v muzeích v Chomutově a v Mostě roku 1928. I na tento počin navazuje současný univerzitní výzkum, stejně jako připravovaná výstava v Národní galerii v Praze, jenž bude k vidění od 27. listopadu.

Výstava vznikla ve spolupráci Národní galerie v Praze, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Biskupství litoměřického. Záštitu nad výstavou převzali ministr kultury České republiky Daniel Herman, hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a hejtman Karlovarského kraje Martin Havel. Bez hranic.

Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí

Termín a místo konání: 27. 11. 2015 – 13. 3. 2016

Národní galerie v Praze – Valdštejnská jízdárna.

Ctibor Čejpa, www.ngprague.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Šumavský fotomaraton

Fotomaraton 200Zveme vás na 5. Šumavský FotoMaraton, kde si můžete zasoutěžit si trochu jinak. 4. Šumavský FotoMaraton  proběhne v sobotu 12. 9. 2015. Úkolem soutěžících je nafotit za 5 hodin 5 témat v zadaném pořadí. Registrace je od 9:00 v Infocentru N...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Rozmarná léta Menzelova

menzel rozmarnaleta perex„Když si člověk uvědomí, že všichni kolem něj jsou mladší než on, a že se tak ocitl v kategorii „dříve narozených“, začne z toho blbnout. Do současných prožitků se mu neustále pletou vzpomínky a své bližní otravuje...

Nemusí to znamenat nic, ale mohlo by!
ImageKlidné vody vyšetřovací stanice rozčeří krátký telefonát oznamující záhadnou vraždu u Betlémáku. Parta z kriminálky Aneňák jde do akce! Divadlo Na zábradlí uvedlo poblázněnou krimi-komedii autora Egona Tobiáše...
Ve filmech 50. - 70. let byly náznaky homosexuality
ImageFilm režiséra Františka Vláčila z roku 1967 Údolí včel je promítán v rámci letošních Mezipater - zájemci mají možnost jej vidět v úterý od 17.45 hodin v pražském kině Světozor. Je jedním...
Ruská ARKONA - poslední hudební perlička z letošního Masters Of Rock!
ImageKdyž si tak rekapituluji svoje vzpomínky - skoro všechny moje nej skupiny z letošních Masters Of Rock jsem slyšela poprvé na loňském Metalfestu. To platí i pro ruskou pagan-metalovou kapelu Arkona.