Reklama
Banner

Otevři zahradu rajskou

Email Tisk

ben 200Ve Valdštejnské jízdárně, dostupné rovnou ze stanice metra Malostranská, lze až do poloviny března 2015 navštívit výstavu Otevři zahradu rajskou. Národní galerie tu představuje benediktinský řád, jednu z nejstarších mnišských řeholí, kterou počátkem 6. století založil svatý Benedikt z Nursie. Postupně se rozšířila po celé Evropě, český stát nevyjímaje.

 

 

Co na výstavě nalezneme? Nabídne mimořádně cenné předměty, z nichž nejstarší pochází z dob Karla Velikého, tedy z počátku devátého století. Na 250 vystavených exponátů, pocházejících jak z tuzemska, tak z blízkého zahraničí, prozrazuje, že vznikaly v měnících se společenských i uměleckých podmínkách, od raně románského stylu po vrcholnou gotiku. Benediktini se totiž spolupodíleli na utváření státnosti raně středověkých Čech, Polska i Uher.

Diváci se mohou seznámit s bohatě ilustrovanými rukopisy (mimo jiné s dokonalou kopií Vyšehradského kodexu či originálem Pasionálu abatyše Kunhuty), s drahocenným liturgickým náčiním, s monumentální kamennou výzdobou klášterů, s dřevěnými sochami, mincemi, poháry, listinami, se zbytky oděvů. Popisky nejen určují jednotlivé předměty, ale také, připojeny v českém a anglickém znění na panely, obšírněji přibližují jednotlivé okruhy klášterního života.

ben 1

 

Prostor jízdárny je rozčleněn do několika segmentů, někdy spoře osvětlených (aby vzácné rukopisy netrpěly), které mají evokovat rozložení klášterních prostor i činnosti s nimi spojené. Středověk je vnímal jako zhmotněný odraz rajské zahrady. Dokonce si můžeme prohlédnout rozměrný plán ideálního uspořádání plně soběstačného benediktinského kláštera, podřízeného heslu "ora et labora" (neboli modli se a pracuj). A pokud se podíváme na průběžně promítaný dokument o benediktinech, případně si vybereme některou z komentovaných prohlídek nebo přednášek, pořádaných nepravidelně během čtvrtků a sobot, snad bychom mohli pochopit i ledasco jiného.

ben 2

 

Jenže: jak píše Milena Bartlová v knize Středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou, stěží si při pohledu na vystavené předměty, vytržené ze svého původního kontextu, představíme, jak je vnímal středověký člověk. Jsou totiž spolehlivě zmrtvělé, podobny přišpendlenému motýlu, také ukrytému ve skleněné vitríně. Dovolím si tvrdit, že návštěva výstavy sotva zpřístupní duchovní rozměr benediktinského (a vlastně jakéhokoli církevního) řádu, nanejvýš ukáže soubor předmětů nedozírné umělecké ceny, které v takovéto úplnosti málokdy spatříme.

ben 3

 

Domnívám se, že názornější představu by případnému zájemci poskytla návštěva některého dosud živého benediktinského centra (třeba břevnovského kláštera nebo rakouského Melku). A pak by bylo dobré takový výlet spojit třeba s četbou Jména růže, v němž Umberto Eco velice názorně přiblížil středověký duchovní obzor, fungování klášterní komunity i vztahy v ní panující. Není nad to, když si lze takříkajíc přivonět k minulosti a osahat si ji.

ben 4

 


Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800-1300
Kurátoři výstavy: Vít Vlnas, Jan Klípa
Místo konání: Valdštejnská jízdárna.
Doba konání: 7. listopadu 2014 až 15. března 2015
Hodnocení: 50%

Foto: Národní galerie


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Stolečku, prostři se!

stolecek foto 200Pohádková instalace českého designu, která se po úspěchu v zahraničí vrací do Prahy a přiváží s sebou exkluzivní výběr zahraničního designu.

...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Bylo nás pět v podání Františka Filipovského…
Image… je bezkonkurenční. Jak jinak. Ale je to stejně úžasný zážitek poslouchat něco v dnešní kvalitě s vědomím, že je to vyleštěno, upraveno a vymazleno do maximálního lesku. Šperk pro rozhlasové nadšence z roku...
Její pastorkyně: Co ještě sneseš, děvčico?
ImageNárodní divadlo moravskoslezské před nedávnem uvedlo na svá prkna jednu z nejvýznamnějších her realistické dramatičky devatenáctého století Gabriely Preissové. Předpokládám, že o této hře už sl...
Proměny filmového vyprávění

film perexPro vnímavější diváky narozené dříve než v 80. letech nebývají vrcholem filmového umu ani tak ohromující trikové efekty a formálně bezchybná klipovitá vypravěčství, nýbrž soustředěná výpověď o světě, v němž žijeme. Filmaři se odjakživa pokoušeli "něc...

Beseda letos opět překvapila

Beseda 200První srpnový víkend se již po 23. rozezněly Topolovým hájkem v Tasově na Slovácku tóny multižánrového festivalu Beseda u Bigbítu. Tento netradiční festival se za dobu své existence vyvíjel, přetvářel a každým rokem se tak pro posluchače a návštěvní...