Reklama
Banner

Obnovené tradice vaření piva v Úněticích

Email Tisk

200 tradsPrvní pivo se vařilo v Úněticích již v 16. století. První zmínka o výrobě piva v obci pochází z roku 1557. Podle starých letopisů zde dobré pivo vařili kanovníci.




Samotný pivovar byl postaven kolem roku 1710. Usuzuje se tak podle letopočtu, který je vytesán v základovém pilíři v prostorách sladovního humna, kde se dnes nachází Pivovarský výčep. Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která jej však po většinu času pronajímala. 

K největšímu rozkvětu únětického pivovarnictví došlo v druhé polovině 19. století. Podle přehledu o výrobě piva v 10 pivovarech smíchovského okresu z roku 1897 byl Únětický pivovar třetím největším v regionu a jeho roční výroba dosáhla 21 600 hektolitrů piva (průměrný výstav tehdy činil 7000 hl za rok). Už v té době v Úněticích využívali parostrojní pohon.

K místnímu pivovaru patřil také rybník západně od obce, odkud provoz v zimě získával led. Rozvážku piva do okolí zajišťoval pivovar svými koňskými povozy, později svým nákladním automobilem.

trads

Sílící tlak konkurence na začátku 20. století způsobil pivovaru problémy; stagnaci umocnilo i umístění mimo průmyslové město. Z 1.světové války se podnik už nikdy nevzpamatoval.
Poválečná a prvorepublikové léta byla sice o něco lepší, ale o staré slávě si mohl pivovar nechat jen zdát. Další rána přišla s Protektorátem; roku 1942 byl pivovar zakonzervován. Po roce 1945 se činnost pivovaru podařilo obnovit a zmodernizovat, ale jen nakrátko; roku 1948 byla do Únětic dosazena správa ze smíchovského Staropramenu. Pivovar byl začleněn do svazku Rakovnicko-kladenských pivovarů, ale v březnu 1949 definitivně výrobu ukončil. Fungoval pak ještě chvíli pod hlavičkou Smíchovského pivovaru, v roce 1951 se ale historie únětického pivovarnictví uzavřela a objekt sloužil jako sklady.

trads2

V březnu 2010 se pod vedením manželů Tkadlecových začal připravovat projekt na znovuzrození Únětického pivovaru. Byla založena akciová společnost Únětický pivovar, která odkoupila objekt pivovaru. Stavební úpravy začaly bezprostředně poté. Budovu bylo nutné upravit tak, aby vyhovovala legislativním a technologickým požadavkům výroby piva; současně byl kladen důraz na zachování původní atmosféry objektu. V rámci rekonstrukce byly vybudovány přípojky plynu, vody a kanalizace. V dubnu 2011 byla zahájena instalace nové technologie. První várka Únětického piva byla uvařena v květnu a v červnu 2011 se slavnostně otevřely brány pivovaru; byla zahájena jeho novodobá historie. Na jaře roku 2012 byla výroba rozšířena a otevřel se i zrekonstruovaný Pivovarský výčep.

V prvním roce provozu se Únětickému pivu dostalo hned několika ocenění. Pivovar byl v roce 2012 zařazen mezi Českých 100 nejlepších v oboru zemědělství a potravinářství.
Úspěšný provoz prokázal význam výběru nejkvalitnějších surovin a jejich zpracování podle tradičních receptur pivovarskými odborníky s dlouholetou praxí. Na neposledním místě je špičkové technické vybavení pivovaru, které umožňuje stoprocentně kontrolované vedení výrobního procesu, včetně dodržování všech zásad hygieny, nezbytné pro výrobu kvalitního nápoje.
Nosným programem je Únětická desítka a Únětická dvanáctka. Desítka navazuje na tradici poctivého českého piva, které bylo v minulosti velmi oblíbené. Únětická dvanáctka je skladbou surovin i jejich kvalitou totožná. Postup výroby zaručuje ve finále vysokou kvalitu hotového piva.

trads1

„Naším stálým cílem je navázat na historickou tradici Únětického pivovaru a oblibu místního piva, udržet malý, ale silný regionální pivovar, který bude vařit poctivé a kvalitní pivo,“ říkají provozovatelé pivovaru, manželé Tkadlecovi.

Únětice se nachází v okrese Praha-západ, v údolí Únětického potoka zhruba 8, 5 km severozápadně od Prahy. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1125. Po roce 1770 zde byl postaven nový kostel, fara i hospodářský dvůr. V letech 1870-1882 zde Čeněk Ryzner objevil a prozkoumal pohřebiště z rané doby bronzové.

Foto: Ctibor Čejpa


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Čtěte také...

Jeden za všechny, všichni jako jeden…

Kmaj 200NĚŽEVES – Miluju tradice. V Kněževsi nedaleko Prahy si na tradice potrpí, proto tam moc ráda jezdím, pokaždé se tam cítím skvěle a jsem srdečně vítána, jakmile se tam objevím. Stejně tak jsem se tam objevila i v sobotu 14. Května 2016. Na tuhle návštěvu...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Češi propadli žánru sci-fi
ImageDo literární soutěže Fantastická povídka 2011, která hledá nové talenty české a slovenské literární science fiction, fantasy a hororové, scény se přihlásilo už více než 200 soutěžních povídek. Př...
Zlín kráčí Za kulturou krok za krokem

krok 200Za kulturou krok za krokem je název unikátní losovací akce, která sdružuje podnikatele s podobným zájmem a hlavně dělá radost. Firmy si navzájem přeposílají své klienty a dělají radost těm stávajícím. My vám v tomto článku představíme, co nabízí Městsk...

7. ročník Festivalu tibetských filmů a filmů o Tibetu FLIM

namgyal lhamo200

Ve dnech 16.–19. dubna proběhne v La Fabrice a v kině Aero v Praze 7. ročník filmového festivalu FLIM – Festivalu tibetských filmů a filmů o Tibetu. Diváci uvidí čtyři dokumenty...

RAGE s albem „21“ stojí za to!
ImageNedávno jsme vedli s kamarády na fóru diskusi o tom, jaká kapela, album nebo píseň nás v poslední době dostala na první poslech. (No - použili jsme poněkud jiný výraz, ale jelikož jsme na stránkách Kultura 21, musím se vyvarovat nekulturních...