Reklama
Banner

Výstava České historické betlémy aneb Vánoce, Vánoce přicházejí

Email Tisk

betlem tradicePražská Národní knihovna ČR a Muzeum betlémů Karlštejn, u příležitosti 450. výročí vystavení prvního betlému v českých zemích, připravili jubilejní vánoční výstavu „České historické betlémy“. V předvánočním adventním čase si tak připomeneme období „zlatého věku betlemářství.“ Za symbol Vánoc bychom měli považovat zdobení stromečku a betlémy. Tradice, kdy věřící i nevěřící navštěvují o vánočních svátcích kostely a dojímají se nad vystavenými betlémy, je naštěstí stále živá.

První zmínka o betlému pochází z roku 1562, kdy byly postaveny první české jesličky s jezulátkem právě v pražském klementinském kostele sv. Klimenta. Ve Výstavním sále Galerie Klementinum byla výstava s unikátními výtvory zahájena 16. listopadu 2012, tj. v den, kdy se konal v Insbrucku Světový betlemářský kongres. „Spojení s Klementinem je nasnadě, protože velké zásluhy o počátky stavění betlémů v Čechách patří právě jezuitskému řádu, který se snažil přiblížit věřícím okolnosti Kristova narození a umožnit jim prožít vánoční mystérium,“ vysvětlila nám, Irena Maňáková, ředitelka odboru komunikace Národní knihovny ČR.

Půjdem spolu do Betléma….

Ještě předtím, než jsme jesličky začali stavět, jsme o Vánocích inscenovali narození Krista, a proto ve starých zápisech špatně odlišujeme postavení prvního betlému (statického) od provozování vánočních her. Výstavu tvoří exponáty z různých oblastí z celé České republiky, které výrobou betlémů prosluly. Nejstarší betlém pochází z 2. poloviny 18. století, z hlediska časového rozložení budou vystavena díla vyrobená od období baroka až po konec druhé světové války. „Návštěvníky jistě upoutají dva mechanické betlémy, nebo největší exponát, který měří 110 cm na výšku a 220 cm na šířku. K nejmenším patří nesmírně křehké betlémy z cukru, které se musely dávat pod skleněný poklop, aby vydržely,“ láká nás návštěvníky na zajímavosti kurátorka výstavy Romana Trešlová, ředitelka Muzea betlémů Karlštejn. „Mně připadá nejzajímavější betlém z papírmaše (směs lepidla, vody a drceného papíru), který vytvořil Karel Svolinský. Není to prvoplánově krásný betlém, ale je v něm velmi věrně zachycena drsná krása zimní krajiny,“ připojuje ještě svůj osobní tip. A dáváme jí za pravdu. Betlém Karla Svolinského je totiž zcela odlišný od ostatních pestrobarevných, je jednoduchý a je barevně laděn v barvách šerosvitu. Úplný Schikaneder!

betlem tradice

Betlémů nebude nikdy dost

Výroba scény Ježíškova narození zasáhla i do různých oborů, které však s betlémářstvím nemají zdánlivě nic společného. Základ expozice tvoří dřevěné betlémy, malované papírové a nakonec i raritní kousky z neobvyklých materiálů jako je cukr, chleba, vosk, perník, hlína, sádra, durolin a dobová umělá hmota. Pevně doufáme, že v každé české domácnosti aspoň jeden betlém mají, i kdyby to měl být jen ten malovaný papírový! Nějak si ty naše Vánoce bez betlému totiž již představit neumíme.

Víme, co je „tragant“?

Tragant je lepkavá a slizovitá pryskyřice vytékající při poškozování kůry keřů rodu Astragalus. Představuje jeden z nejstarších přírodních emulgátorů, který se již na přelomu 18. a 19. století používal například při výrobě imitací stolního nádobí, ale později zejména v potravinářství. Tragant jako velmi tvárný materiál a přitom vizuálně efektní se začal prosazovat při výrobě betlémů nebo drobných upomínkových předmětů spjatých s poutními místy. Pro svou křehkost musely být figurky chráněny skleněným poklopem nebo skříňkou. V 2. polovině 19. století jsme „cukrové“ betlémy vyráběli tak, že jsme spojili zhruba 8 dílů cukru a 1 díl tragantu. Hmotu jsme důkladně prohnětli, poté mačkali do forem a případně po vyjmutí z forem omalovávali. Přibližně od roku 1830 jej začali používat v cukrářské firmě bratří Bauerů v německém Biberachu jako přísadu do bonbonů, cukrářských ozdob a mimo jiné také pro výrobu betlémských figurek.

betlem tradice

Trocha historie neuškodí aneb proč právě Klementinum?
(přepis z exponátu na výstavě)

Důvod, proč se výstava koná právě v Klementinu, není bez historických souvislostí. Kolem roku 1556 byl uveden do Prahy jezuitský řád, který se usídlil na předpolí Karlova mostu. Původně zde sídlil řád dominikánů. Jezuité budovy, které po dominikánech získali, po svém příchodu postupně přestavovali, až vytvořili dnešní podobu Klementina coby komplexu vzácných objektů. Od základů byl přebudován i kostel sv. Klimenta. A tento malý a původně špatně orientovaný kostelík sehrál významnou úlohu v českém betlemářství. Právě zde byl totiž, s největší pravděpodobností, postaven první český betlém.

Jezuité, dominikáni, františkáni i kapucíni

O své činnosti vedl jezuitský řád řádné záznamy, které nám umožňují poznat jejich duchovní a tvůrčí činnost v prvních letech působení. Přesto ze zápisů není lehké vyčíst, kdy přesně poprvé betlém postavili. Dříve, než začali stavět jesličky, hráli o Vánocích divadelní hry o narození Krista nebo vystavovali při vánoční bohoslužbě Ježíška v jeslích. A lze jen těžko ze zápisů odlišit konání vánočních her od postavení prvních jesliček v Čechách. Časové rozmezí se pohybuje mezi lety 1560 – 1562, ale častěji zmiňovaným datem je rok 1562. Jak se rozšiřovala sídla řádu jezuitů po Čechách a Moravě, množila se i místa, kde byl o Vánocích stavěn betlém. Od jezuitů převzali tento obyčej dominikáni i další řády jako františkáni nebo kapucíni.

Mystérium zrození Vykupitele

První postavený betlém se nedochoval. Pouze srovnáváním s dochovanými jesličkami jezuitských řádů, které jsou k vidění do dnešních dnů na západ od naší hranice, se domníváme, že oblíbené postavy betlémské scény byly podobné loutkám, nebo je tvořily deskové obrazy s oříznutými konturami, které bylo možno rozestavit do prostoru a vytvořit scénický obraz Kristova narození. Smyslem tohoto počínání bylo přiblížit věřícím okolnosti Kristova narození a umožnit jim lépe prožít mystérium zrození vykupitele.

Zákaz Josefa II.

Na českém území se příliš jeslí z doby mezi 16. – 18. stoletím nezachovalo. Koncem 18. století, v době josefínských reforem, byl v rámci proticírkevní politiky přijat zákaz Josefa II. stavět betlémy. V jednotlivých lokalitách monarchie bylo přistupováno k zákazům s odlišnou důsledností. Navzdory směrnicím vznikla tou dobou, např. v oblasti Brixenu, krásná sakrální díla jesličkářského zaměření, někde bylo povoleno stavět o Vánocích pouze postavy Svaté rodiny, v některých oblastech bylo jesličkářství zcela zakázáno, jinde byl tento zákaz horlivými vykonavateli vykládán jako příkaz ničit betlémy. Českému betlemářství tím byla zasazena hluboká a nezhojitelná rána. Jak jsme se ale na vernisáži také dozvěděli, zákaz betlémů paradoxně zapůsobil i pozitivně, protože se stal spouštěčem následné lidové tvořivosti.

betlem tradice

„O zlatém věku“

V lidovém prostředí zákaz stavění betlémů v kostelích zapůsobil nesmírně pozitivně. Josefínské reformy měly dopad nejen na betlémy, které byly na čas vypuzeny z kostelů, ale měly i nepřímý dopad sociální. Mnoho řemeslníků, kteří se do té doby živili prací pro kostely i kláštery, znenadání přišlo o práci a museli hledat nové zdroje příjmů. A nacházeli je ve výrobě betlémů pro světské kruhy. Zvyk stavět jesličky ve vánočním čase byl v té době již pevně zakořeněný. Došlo k zesvětštění vánočního obyčeje a k jeho přenesení z církevní půdy do šlechtických a měšťanských domácností a odtud do lidových vrstev. Prostý lid, v té době hluboce věřící, vložil do betlémů všechnu svou zbožnost a přirozený smysl pro krásu. Tvořil pro svoji radost a z úcty k Bohu a právě taková díla se stala malými klenoty lidového umění. Zejména II. polovina 19. století představuje doslova „zlatý věk“ českého betlemářství. Je to období, kdy se do kostelů pořizují nové betlémy, v domácnostech se stavějí jesličky často velmi rozměrné. Je to doba, kdy se kostely nově zařizují betlémy z profesionálních dílen či „uměleckých ústavů“ od nás i z ciziny. Jako všechno, tak i betlémy a zájem o ně prochází vlnami zájmu a útlumu. „Zlatý věk“ českého betlemářství dozníval ještě v l. polovině 20. století. Stále vznikala skvělá jesličkářská díla, stále se vybavovaly kostely i domácnosti novými betlémy, jen už ne v takovém intenzitě.

Tažení proti betlémům po II. světové válce

Až II. světová válka přinesla zlom ve výrobě betlémů i jejich vnímání. Jedním z důvodů ochladnutí zájmu o betlémy byl odsun německého obyvatelstva, které v pohraničí vytvořilo svébytnou kulturu, která s jejich odchodem buď zanikla, nebo byla násilně utlumena. Další důvod souvisel s nastupující ideologií v zemích sovětského bloku. Po roce 1948 se u nás betlémy svezly na vlně proticírkevního a protiživnostenského tažení. Byly uzavřeny firmy, které se jejich výrobou živily, byla zničena poutní místa či obchody, kde se betlémy prodávaly. Opadnutí zájmu o betlémy vyplynulo také z jiného vnímání světa po II. světové válce, souviselo s nastupujícím svižným moderním životním stylem a posunem hodnot. Jako by se betlémy se svou starosvětskou líbezností do „nového světa“ nehodily.

Vše se v dobré obrátilo

Je potěšitelné, že od poloviny 60. let 20. století došlo k „betlémské renesanci“ a jak se ukazuje, i v dnešní uspěchané době se potřebujeme zastavit a obdivovat křehkou krásu a půvab betlémů.

Čteme z dopisu kardinála Dominika Duky

V rámci vernisáže jsme byli účastni čtení dopisu kardinála Dominika Duky, který se omluvil z neúčasti na vernisáži, takže jím vyslaný sekretář nás seznámil s obsahem kardinálova dopisu. Jak jsme slyšeli, tak kardinál Dominik Duka vyzdvihuje tradici betlémářství, která spojuje dovednost českých rukou s historií, která promlouvá k člověku dnešní doby. Kardinál vyslovil také myšlenku, že doufá, že dáme přednost tradičním vánočním zvykům před zvyšováním objemu předvánočních nákupů. A vyzval nás, ať Vánoce raději připravujeme s pokojným srdcem.

Přednáška o stavění betlémů

U příležitosti pořádání výstavy bude v úterý, 11.12.2012 od 17 hodin, uspořádána v Zasedacím sále NK ČR přednáška Zity Suchánkové, ředitelky Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, věnovaná tradici stavění betlémů na území Čech, Moravy i Slezska. Zaměří se na počátky, rozšíření a zlidovění zvyku stavět betlémy, s důrazem na vznik betlemářských středisek se specifickým výtvarným projevem. Vstup na přednášku pro veřejnost je zdarma.

Co pro vás znamená betlém?

Můžeme se i zamyslet nad svým vztahem k betlémům a k vánočním svátkům v rámci hry ´Co pro vás znamená betlém?´ Ta byla inspirována 150 let starým vyznáním betlémáře, který na ústecko-orlické malované figurce zanechal své vysvětlení, proč betlémy maluje.

Výstavní sál Galerie Klementinum
Národní knihovna ČR
Vstup z Mariánského náměstí
Praha 1
16. 11. 2012 – 6. 1. 2013
Výstava je otevřená od pátku 16. listopadu 2012 do čtvrtka 6. ledna 2013.
Můžeme ji navštívit každý den včetně všech vánočních i novoročních svátků od 9 do 18 hodin.
Na Štědrý den máme otevřeno od 9 do 15 hodin.
Plné vstupné činí 50 Kč, snížené vstupné pro děti do 15 let, studenty, seniory a ZTP je 30 Kč, děti do 5 let mají vstup zdarma.
Pedagogický dozor doprovázející školní skupinu, děti do 5 let a držitelé průkazu ZTP/P mají vstup zdarma.
www. nkp.cz, www. klementinum.cz

Zdroj foto: internet


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Čtěte také...

Svatojiřský jarmark

Svatojirsky jarmark 200V pátek 24. dubna od 9 do 17 hodin bude v okolí řeky Chrudimky v Hlinsku opět živo. V prostoru památkové rezervace Betlém a na nábřeží před Orlovnou se uskuteční již tradiční Svatojiřský jarmark, jeden z největších hlinecký...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Nemáte kamaráda? Vymyslete si ho!

Pameti kamarada 200Jak na to vám ukáže kniha Paměti imaginárního kamaráda. Osmiletý Max sice s nikým moc nemluví, dokonce ani s rodiči, žije si ve vlastním světě, zdá se však, že kamaráda má. Jmenuje se Budo a kromě Maxe ho nikdo jiný nevidí. Stvoři...

GOLEM se vrací na Štvanici

golem perexInteraktivní divadelní událost, která v září 2013 vzbudila obrovský zájem veřejnosti, se vrátí na deset dní zpět do opuštěného domu čp. 858 na Štvanici a dovolí divákům od 11. do 20. dubna vstoupit do mystického světa Meyrinkova Golema.

...
Jaký byl AniFest 2011
ImageJubilejní desátý ročník Mezinárodního festivalu animovaných filmů AniFest 2011 dnes končí. Poslední festivalovou projekcí je v devět hodin večer Persepolis, francouzský celovečerní snímek, který vy...
Jaroslav Hutka potěší svými písněmi publikum na Zámku Holešov

hutka 200Český folkař, skladatel a písničkář Jaroslav Hutka zahraje v Holešově. Koncert se koná 28. května o půl sedmé večer v zámeckém New Drive Clubu.

...