Banner

Táborský pivovar v proudu času

Email Tisk


tabo200Pivo a táborské pivovarnictví v proudu času; to je téma nové výstavy, kterou připravilo Husitské muzeum v Táboře. Vaření piva neodmyslitelně patří k české kultuře a české historii. Staří Čechové pohlíželi na pivo nejen jako na osvěžující nápoj, ale také jako na výživný, chutný a levný tekutý chléb. Pivo je velmi oblíbeným národním nápojem.

 


Jak se nejstarší nápoj světa vařil dříve a jak se vaří dnes? Co je na pivu zdravé a co naopak ne? Jak je město Tábor spojeno s pivovarnickou tradicí? Tyto a mnohé další otázky a zajímavosti zodpoví nová výstava Táborský pivovar v proudu času.
Návštěvníci se na výstavě například dovědí, kdo začal jako první dochucovat pivo chmelem, komu se říkalo lízníci, či jak se na výrobě piva podepsala průmyslová revoluce. Podrobná mapa provede návštěvníky výstavy po všech táborských pravovárečných domech a pivovarech.
V gotickém sále návštěvníka uvítá původní nápis z dob národního podniku Jihočeské pivovary. Společně s ním tu jsou vystaveny také unikátní stavební plány a fotografie pivovaru. Zajímavostí je mapa, zobrazující právovárečné domy a všech čtrnáct pivovarů, které se v Žižkově městě nacházely. Mapu doplňuje digitální prezentace, v níž se střídají fotografie někdejších právovárečných domů.

tabo


Druhá část výstavy přibližuje historii pivovarnictví od doby, kdy se pivo začalo vyrábět v Mezopotámii ve 4. tisíciletí před naším letopočtem, až po současnost, kdy chmelové palice vystřídal chmelový granulát. Návštěvníci se dozvědí, že se pivo původně vyrábělo zkvašením chleba, nebo obilné kaše a až v Evropě začalo být vyráběno z obilných zrn pšenice a ječmene. Teprve naši slovanští předci začali dochucovat pivo chmelem.
Důležitým mezníkem pro moderní výrobu piva se pak stala průmyslová revoluce v 19. století, která zavedla do výroby piva stroje. Dějiny pivovarnictví dokresluje množství zajímavých exponátů. Táborský pivovar připomínají pivní láhve a cedule. Nechybí ani patron pivovarníků, svatý Václav, a expozice nápojového nádobí.
Třetí část výstavy je věnována výhradně táborskému pivovaru. Texty seznamují návštěvníky s dějinami místních pivovarských podniků od nejstarší písemné zmínky z roku 1436 až po uzavření táborské stáčírny piva na počátku devadesátých let 20. století. Zvláštní panel návštěvníkům připomíná přestavbu pivovaru z přelomu 19. a 20. století, která ze zastaralého feudálního pivovaru vytvořila moderní parostrojní podnik, jenž v téměř nezměněné podobě dožil až do počátku osmdesátých let 20. století. K vidění jsou tabla členů správy pivovaru právovárečných měšťanů, kopie kupní smlouvy na Střelnici z roku 1862, pivní kalendáře, etikety, zátky, plány a písemné dokumenty hostince U Mědínků, který provozovalo právovárečné měšťanstvo. Návštěvníci jistě ocení i různé zajímavosti spjaté s výrobou piva.

tabo9


Husitské muzeum v Táboře bylo založeno již v roce 1878. Návštěvníkům nabízí mimo jiné moderní expozice s řadou interaktivních prvků, unikátní gotický sál, ale i návštěvu chodeb středověkého podzemí města.
Výstava Táborský pivovar v proudu času potrvá do 10. července 2016.


ilustrační foto: autor, hodnocení 80 %, www.husitskemuzeum.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Čtěte také...

Lidovou stavbou roku Zlínského kraje je muzeum ve Vlachovicích

Muzeum200Za rekonstrukci usedlosti ve Vlachovicích udělil Zlínský kraj ocenění Lidová stavba roku. Ve stavení se nachází Muzeum lidové kultury a tradic Vlachovska.

...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Krutě přímočaré myšlení a jak změnit svět, aneb Poď mi HOP!

krute primocare mysleni saatchiVětšina složitých problémů mívá překvapivě jednoduché řešení. Často se stává, že si člověk nad něčím dlouho láme hlavu, v noci nespí, ve dne nejí a myslí na to, kudy chodí.

Divadlo

Bytové divadlo Ferdinanda Vaňka: Blíž už to nejde!

vanka 200Vodičkova ulice v centru Prahy, vchod číslo 32, 2. patro. Na této adrese se několikrát měsíčně scházejí herci spolku Kašpar s diváky, aby společně prožili nebývale intimní, mimořádně intenzivní, nezapomenutelný večer.

...

Film

Jak se Ježíše zmocnili filmaři

200filmNa rozdíl od islámu, kde zákaz zpodobnění - nejen - proroka Mohameda dodnes zabraňuje vzniku filmů, které by se věnovaly jeho zakladatelské osobnosti (a zlobný, v Americe natočený pamflet Nevinnost muslimů vyvolal krvavé nepokoje), křesťanství takové záb...