Reklama
Banner

Tříkrálové koštování ukončilo Vánoce ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU

Email Tisk

kost200Tříkrálové koštování slivovice zakončilo dnes symbolicky Vánoce ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU. Jubilejní 20. ročník koštu nebyl žádným hodnocením nejlepších vzorků tohoto tradičního moku, ale především každoročním setkáním přátel a příznivců Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně i slivovice. Navíc organizátoři v jeho úvodu pogratulovali také zakladateli koštu a dlouholetému pracovníkovi muzea PhDr. Karlu Pavlištíkovi, který letos oslaví 85. narozeniny.

 


Muzejníci letošní ročník proto pojali jako oslavu s ohledem na dvacetiletou historii akce, odhalení vloni hledaného pramene a 85. narozeniny PhDr. Karla Pavlištíka. Akce se ve větším rozsahu konala v kavárně.

kost1

Program začal zpěvem vánoční koledy, krátkými zdravicemi ředitele muzea Pavla Hrubce a doktora Karla Pavlištíka. Poté následovala kramářská píseň složená u příležitosti 85. narozenin zakladatele koštu. Ta přiblížila zpěvem i obrazem život Karla Pavlištíka, od jeho dětství, přes vojnu, práci v muzeu až po jeho budování expozic. A nezapomnělo se v ní i na slivovici: „A na vědu povýšil lásku k slivovici, koštování zámecké vymyslel, vytvořil tradici… A teď pane doktore, sklenku pozvedneme, ať se všichni v pohodě, ve zdraví za rok zas sejdeme…“

kost4


Překvapením večera pro oslavence byl příchod královské družiny – Kašpara, Melichara a Baltazara, kteří zazpívali píseň a popřáli všem do nového roku. Poté už jen následoval přípitek a několik vlídných slov a poděkování dr. Karla Pavlištíka organizátorům z muzea za to, že v tradici každoročně pokračují.

kost6


Přestože se nejedná o hodnocení nejlepšího vzorku slivovice. Znalci po několika ochutnávkách poznají, čí slivovice je kvalitní. Oblíbené akce se zúčastnila více než stovka návštěvníků. Tradičně nechyběla škvarková pomazánka a sádlo namazené na chlebu.

kost7


Tradiční košt ukončil ředitel muzea Pavel Hrubec. Ochutnávání má každoročně totiž pevný řád i stanovený konec. Po dvou hodinách se zazvoní zvonkem a košt je řádně ukončen.


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Čtěte také...

PŘÍBĚH ČOKOLÁDY

cokolada 200Čokoláda je velice oblíbená pochoutka po celém světě. Původní čokoláda měla formu tekutého, ne příliš chutného nápoje. První civilizací, která znala kakaovník, byli před třemi tisíci lety mexičtí Olmékové, kteří z rozemletých kakaových bobů vyr...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Jaká je vaše hodnota P. Š.?

fak200Jonas Karlsson je všestranný umělec. Ve svém rodném Švédsku hraje ve filmech, divadelních hrách, které i píše a k tomu se věnuje povídkové tvorbě. Letos jsme ho mohli během května potkat v Praze na Severském literárním večeru nebo veletrhu Svět knihy, kde p...

Komediomat vyprodal zlínské Studio Z
ImageO partě improvizátorů Komediomat jste si mohli nedávno přečíst v našem rozhovoru. Nyní jsem se na ně opět vydala do Zlína, abych se uvolnila od stresu a nechala si nahnat do očí slzy smíchu.
 
 
...
I obyčejné práškovací letadélko se může prosadit

200 letadlaPo velkém úspěchu animovaných Aut (i jejich volného pokračování) se antropomorfizovaná vozidla opět vracejí, tentokrát ve snímku Letadla. Autíčka, tentokrát v roli pomocníků či příznivců, se sice vyskytují i nyní, ale toliko v roli žertovnýc...

Pátý ročník festivalu Hudbou pro UNICEF se chlubí hvězdným obsazením

hudbou pro unicef 200Příjemnou zábavu a zároveň příležitost pomoci potřebným nabízí pátý ročník charitativního multižánrového hudebního festivalu Hudbou pro UNICEF.

...