Rožnov pod Radhoštěm a jeho skanzen – ojedinělá ukázka lidové architektury

Rozsáhlý areál Valašského muzea v přírodě patří k nejznámějším a nejvýznamnějším skanzenům u nás. Na velkém prostoru dokumentuje stavby, zvyky a tradice lidové kultury Valašska. Pravidelně se zde koná řada kulturních akcí a slaví se zde tradiční církevní svátky. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm se může pochlubit tím, že je největší a nejstarší skanzen ve střední Evropě. Nyní je v něm k vidění stovka typických valašských staveb. Muzeum bylo založeno v roce 1925 a je nejstarším muzeem svého druhu ve střední Evropě.

Nejvýraznějším rysem současného dění v muzeu je cílevědomé úsilí o oživení zapomenutých tradičních technik, lidového umění a obyčejů i o rekonstrukci společenského života, obchodu i zábavy našich předků. Další okruh aktivit patří lidovému řemeslu a lidovým umělcům. Kromě výrobků na prodej předvádějí svoji zručnost početným návštěvníkům muzea. Rožnovské muzeum tak plní odkaz svého zakladatele Bohumíra Jaroňka, který si přál, aby se skanzen stal živým muzeem.

V rámci programového bloku Valašský rok mohou návštěvníci každoročně zhlédnout desítky pořadů, zvykoslovných, řemeslných, tanečních a pěveckých představení včetně čtyř velkých mezinárodních festivalů, z nichž největší je festival Rožnovské slavnosti a také mnoho pořadů pro děti. V současné době zahrnuje celý areál několik prohlídkových tras.

Dřevěné městečko

Jedná se o soubor staveb původních i rekonstruovaných podle návrhu malíře a grafika Bohumíra Jaroňka. Budován byl od roku 1925. Zahrnuje kopie fojtství z Velkých Karlovic, rekonstrukci dřevěného kostela z Větřkovic, tři původní objekty z rožnovského náměstí a kopii hospody z rožnovského náměstí.

Areál je doplněn hřbitovem a řadou drobných hospodářských staveb. Dřevěné městečko je nejstarším a nejnavštěvovanějším areálem Valašského muzea v přírodě. Bylo otevřeno roku 1925 a prezentuje způsob života na malém městečku v období od poloviny 19. století až po první čtvrtinu století dvacátého. V době hlavní sezóny zde probíhají každý víkend folklorní a řemeslné programy. Dřevěné městečko je také dějištěm několika folklorních festivalů.

Mlýnská dolina

Zahrnuje soubor pěti technických staveb - mlýna, pily a valchy z Velkých Karlovic, lisovny oleje z Brumova a kopie hamru z Ostravice. Všechny objekty jsou v provozu. Mlýnská dolina je nejmladším areálem Valašského muzea v přírodě. Byla otevřena v roce 1982. Jsou v ní sdruženy dodnes funkční technické stavby převážně na vodní pohon.

Valašská dědina

Nejrozsáhlejší soubor v současnosti zahrnuje na 70 roubených staveb, které svým umístěním a vybavením dokumentují osídlení Valašska. Většina obytných objektů je zařízena původním inventářem a je návštěvníkům přístupná. V areálu se nachází soubor salašnických staveb, sloužících chovu stáda původního plemene valašských ovcí. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárna jsou umístěny v krajině, která svou členitostí připomíná vesnice na úbočích Beskyd.

První objekty byly postaveny v roce 1962, areál zpřístupněn od roku 1972. Interiéry obytných domů dokumentují způsob bydlení od poloviny 19. století v různých sociálních vrstvách. V průběhu roku se zde konají programy, oživující staré způsoby hospodaření. Políčka, zahrádky a ovocné stromy připomínají pěstování starých plodin. Během prohlídky se lze setkat s řadou domácích zvířat i stádem ovcí.

Pustevny

V polovině 18. století byla poblíž první dřevěné radhošťské kaple zřízena poustevna pro jednoho poustevníka. Přestože byli už v roce 1782 císařským výnosem poustevníci zrušeni, začalo se místu s opuštěnou poustevnou říkat Pustevny. V souvislosti s rozmachem turistického ruchu v závěru 19. století se na Pustevnách začalo se stavební činností.

Atraktivnosti Pusteven v blízkosti hory Radhošť si byli velice dobře vědomi členové frenštátského spolku "Pohorská jednota Radhošť", nejstaršího českého turistického spolku, kteří si dali za cíl zpřístupňovat odlehlá místa beskydských hor, značit turistické trasy a zřizovat síť horských hotelů a ubytoven.

Po turistickém útlumu způsobeném první světovou válkou, nastal další stavební rozvoj Pusteven za první republiky.
Druhá světová válka přinesla zpustošení pustevenských objektů, neboť v závěru války tam byli ubytováni příslušnici Hitlerjugend a maďarských asistenčních oddílů.

Po válce, v roce 1947 se na Pustevnách nejstarší útulny pomalu dostávaly do havarijního stavu. S myšlenkou zásadní rekonstrukce pustevenských útulen přišlo až v osmdesátých letech Valašské muzeum v přírodě. Realizovat se ji podařilo až od roku 1995.

Foto: autor