Reklama
Banner

Jak se naši předkové bavili u piva?

Email Tisk

PrahaUpiva perexPití piva i hostinské podniky v Praze mají bohatou tradici; její počátek sahá až do raného středověku. Zlatou dobou těchto kulturních fenoménů bylo období od počátku 19. století do meziválečných let.

 

 

Bohatě ilustrovaná kniha Praha u piva z pera etnologa a historika Karla Altmana, líčí zábavnou formou historii piva v české společnosti. Jako vědecký pracovník brněnského Etnologického ústavu AV ČR Karel Altman se zabývá hostinskou tematikou už čtvrtstoletí. Kniha Praha u piva z nakladatelství Vyšehrad pojednává o Pražanech, kteří měli ve zlaté době štamgastů jedno společné; často a také rádi popíjeli pivo všech druhů. Vyhledávali různé hostinské podniky, zejména restaurace, hostince, pivnice, ale i prosté hospody a výčepy. Bylo to magické místo, zvlášť pro ty, kteří se sem chodili občerstvit, zahnat žízeň, zapít pokrm, ale i povznést svého ducha.

PrahaUpiva2

Kniha líčí historii piva jako nápoje typického pro pražské prostředí, sleduje utváření pivní kultury ve společnosti a mapuje jeho význam pro rozvoj společenského života ve městě. Největší pozornost věnuje autor kulturním jevům, které s sebou pití piva odedávna přináší; rozmanitým způsobům čepování i pití, pijáckým rekordům, rozličným excesům i jejich nežádoucím následkům. Zvláštní důraz klade na objasnění role, kterou pivo hraje při sbližování lidí. Obecnější pojednání jsou průběžně dokládána konkrétními příklady ze života příslušníků širokých vrstev obyvatel české metropole.

praha Upiva

Práce se opírá nejen o studium odborné literatury, ale využívá také značné množství dalších pramenů, zejména memoárovou literaturu, odborné příručky, průvodce a bedekry, korespondenci významných osobností a tematicky zaměřené stati z dobových novin a časopisů. Bohatě je využíván i stavovský tisk hostinských, restauratérů a jiných odborníků a další prameny, třeba i pražské písně a kuplety z kabaretů a šantánů.

Praha Upiva1

Karel Altman je čtenářům znám jako autor prací s hostinskou tematikou, které se věnuje už desítky let. Knižně debutoval monografií Krčemné Brno, která vyšla na začátku devadesátých let. Problematikou krčem a hospůdek se jako vědecký pracovník brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR zabývá i v současnosti. Jeho nová kniha Praha u piva navazuje na úspěšnou publikaci Zlatá doba štamgastů pražských hospod. Karel Altman je také autorem mnoha aforismů.

PrahaUpiva4


Karel Altman: Praha u piva, vydalo nakladatelství Vyšehrad roku 2015. Kniha má 240 stran a je doplněna množstvím ilustrací.

Hodnocení: 85%

Zdroj foto/ obr.: www.ivysehrad.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Čtěte také...

Steven D. Farmer: Poselství zvířecích průvodců – K21

200 kartyKdyž se psychoterapeut, šaman a moderátor vlastního rozhlasového pořadu Šamanská horká linka rozhodne své znalosti vydat jako knížku a inspirační karty, je to rozhodně zajímavý počin. Byla jsem o to zvědavější, že mi šamanská tématika je docela v...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Josef Jonáš, Jiří Kuchař: Svět přírodních antibiotik

Antibio perex„Bakterie jsou neuvěřitelné. Na Zemi byly už v prekambriu a patří k vůbec nejstarším organismům. Jejich předky byly podle všeho jednobuněčné organismy, které údajně žily na Zemi už před miliardami let. Pokud stáří...

Žítkovské bohyně: podruhé v Praze, pošesté v Brn

zlind 200Hned v úvodu nového roku vyjíždějí zlínští divadelníci s věhlasnou inscenací Žítkovské bohyně v režii Doda Gombára za hranice Zlínského kraje, a to již podruhé do Prahy a pošesté do Brna. Navíc v Praze oslaví svoji 35. ...

DANIELŮV SVĚT

danieluv 200Příběh lásky, v němž hlavní hrdiny dělí od hněvu společnosti méně než jediný polibek (režie: Veronika Lišková, 2014, distribuční premiéra: 19. 2. 2015) Vítěz Ceny diváků na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Jihlava. Snímek je vybrán do ...

Xindlův Čecháček je fakt dost dobrý!

xindl x 200Když jsem poprvé slyšela pojem Xindl X, myslela jsem si, že je to nějaká hanlivá přezdívka. Pak jsem slyšela pár kousků, které se mi líbily jako rytmické celky, text už mě tolik nenadchnul. Ale člověk se mění, dozrává, dělá věci ...