Banner

Ceny Neuron pro nejlepší mladé české vědce

Email Tisk

neuron perexKdo patří ke špičce současné české vědy? Kdo z mladých vědců posouvá domácí výzkum vpřed? Jaká témata hýbou současnou vědou a co nám věda může přinést v budoucnu? Nejen na tyto otázky se snažil najít odpověď  Nadační fond Neuron, který uděloval ve středu 14. května v Národní technické knihovně během večera koncipovaného jako let do budoucnosti Ceny nejlepším současným mladým vědcům.


Pět letošních laureátů do 40 let v oborech fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy vybrala vědecká rada nadačního fondu složená ze špičkových vědců. Každý spolu s Cenou Neuron získal 250.000 Kč jako ocenění za dosavadní výsledky svého výzkumu. “Držitelé cen představují podle členů rady to nejlepší z mladé české vědy. Na jejich příkladu může veřejnost vidět, jaká témata hýbou současnou vědou a co jejich výzkum může přinést v budoucnu světu,” říká předseda správní rady prof. Josef Veselka.

neuron vedci

V oboru medicína získal cenu Doc. Mgr. Petr Svoboda, Ph.D. z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Výsledky jeho výzkumu mohou posloužit k vývoji léku, který podstatně zkrátí dobu léčby některých virových nemocí, například chřipky nebo rýmy.

V oboru chemie se stala laureátkou profesorka Jana Roithová, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty UK, která zkoumá reakce organických prvků s katalyzátory. Její poznatky jednou umožní například úsporu energie, nebo vývoj nových postupů při výrobě léků.

V oboru matematiky obdržel cenu Mgr. David Krejčiřík, Ph.D., DSc. z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR, který se zabývá matematickou fyzikou. Jednodušeji řečeno, jevy, které fyzikové s určitou mírou nepřesnosti zkoumají pomocí pokusů, dokáže David Krejčiřík matematicky konzistentně formulovat.

V oboru fyzika získal cenu RNDr. Gabriel Török, Ph.D. ze Slezské univerzity v Opavě. Díky jeho výzkumu vesmíru lépe porozumíme vlastnostem černých děr a struktuře neutronových hvězd.

V oboru společenských věd se stal laureátem Doc. PhDr. et JUDr. Jakub Rákosník, Ph.D. Jeho výzkum možná objasní například dopad ekonomické krize na společnost nebo pomůže upravit sociální politiku státu.

Předávání cen proběhlo v odlehčené atmosféře, kdy s mladými vědci veřejně diskutovali Tomáš Hanák, Ondřej Sokol, Jakub Kohák, Vavřinec Hradilek nebo Martina Kocianová. K vidění byly i dálkově řízené drony, které odhalovaly jméno držitelů cen, nebo animace, které naživo přibližovaly, o co v daném výzkumu jde.
Celá akce proběhla pod záštitou místopředsedy vlády pro vědu a výzkum, MVDr. Pavla Bělobrádka, Ph.D., MPA, primátora Hlavního města Prahy, RNDr. Tomáše Hudečka, Ph.D. a rektora Univerzity Karlovy v Praze Prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., MBA.

K letošnímu roku NF Neuron z peněz mecenášů věnoval již více než 20.000.000 Kč především na práci mladých vědců a podpořil řadu unikátních popularizačních projektů. Nadační fond Neuron je financován čtyřmi novodobými mecenáši české vědy: Daliborem Dědkem, Liborem Winklerem, Karlem Janečkem a Martinem Ducháčkem, kteří tak chtějí navázat na tradici mecenáše a podnikatele Josefa Hlávky.

Více informací naleznete na: www.nfneuron.cz

Ceny NEURON 2014 pro mladé vědce

neuron

Medicína
Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru medicína získal magistr Petr Svoboda, Ph.D. z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Chřipka, klíšťová encefalitida, zánět průdušek nebo rýma začínají tím, že náš organismus napadnou tzv. RNA viry. Člověk se proti nim brání pomocí určitého typu bílých krvinek. Někdy ale trvá boj se zmíněnými viry příliš dlouho, nebo bílé krvinky soupeření s vetřelcem nedokáží pokaždé vyhrát. Vědci na celém světě proto hledají další možnosti, jak obranu před RNA viry posílit. Doktor Svoboda vede jeden z týmů, který se snaží využít pro ochranu před viry jiného mechanismu, než jaký uplatňují bílé krvinky. Jde o tzv. RNA interferenci. Při tomto nedávno objeveném procesu napadený organismus reguluje ve virech přepis genů. Stručněji řečeno uspává geny ve virech a tím protivníka likviduje. Ovšem tento způsob boje využívají ze savců pouze myši. Právě na nich se snaží doktor Svoboda objasnit, jak u těchto hlodavců RNA interference funguje. Pokud se to podaří zjistit, mohou poznatky z výzkumu posloužit pro vývoj léků, kterými by se například rýma nevyléčila za týden, ale během několika hodin.

Chemie
Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru chemie získala profesorka Jana Roithová Ph.D. z Přírodovědecké fakulty UK. Na jejím výzkumu je jedinečné, že kombinuje metody teoretické a experimentální chemie – hmotnostní spektrometrie a kvantové chemie. O většině chemických reakcí nevíme, jak probíhají a právě to se snaží objasnit profesorka Roithová. Její výzkum odpovídá na základní otázky, jak spolu molekuly reagují a jakým způsobem vytvářejí jiné složitější molekuly. Zkoumá, proč se látka A přemění na látku B, když se k ní přidá nějaký katalyzátor a studuje, co přesně katalyzátor udělá s látkou A, aby se přeměnila na látku B. Když pochopíme, jak tyto reakce fungují, můžeme je vylepšovat. Třeba tak, aby probíhaly při nižší teplotě, menším tlaku a s levnějšími katalyzátory. Díky tomu se ušetří finance. Nedávno se profesorka Roithová podílela na hledání nových katalyzátorů pro přeměnu metanu na metanol. Zvládnutí této operace přinese veliké bohatství. Metanol totiž lze snadno transformovat na jiné chemikálie, které je možné použít pro syntézu jakýchkoliv dalších produktů, například léků a podobně. Jana Roithová společně se svým týmem sestavila unikátní aparaturu složenou z několika propojených hmotnostních spektrometrů a tzv. studené pasti na reakční meziprodukty. V pasti se díky nízké teplotě jejich krátká doba života prodlouží, což vědcům umožňuje podrobnou analýzu.

Matematika
Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru matematika získal Mgr. David Krejčiřík, Ph.D. z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Jeho specializací je matematická fyzika, především pak vztahy mezi spektrálními a geometrickými vlastnostmi kvantových systémů a nehermitovskou kvantovou mechanikou. Jednodušeji řečeno, jevy, které fyzikové s určitou mírou nepřesnosti zkoumají pomocí pokusů, dokáže David Krejčiřík matematicky konzistentně formulovat. Představte si například trubici o průměru několika stovek nanometrů. (Nanometr měří jednu miliardtinu metru.) A teď si představte, že trubici mírně ohnete, pak do ní „vhodíte“ elektron, tj. částice menší než atom a sledujete, jak tato částice se záporným elektrickým nábojem proletí trubicí. Na první pohled jednoduchý úkol. Ovšem v říši nanorozměrů neplatí zákony klasické fyziky, jaké známe ze školy. V nanosvětě se vše řídí pravidly kvantové fyziky. Elektron tedy podobně jako koule na kulečníkovém stole neustále naráží do stěn trubice a nedostane se vůbec ven. Ovšem teoretické propočty ukázaly překvapivý jev. Když vědci trubici zkroutili a laicky řečeno na ní udělali „uzel“, elektronu takto deformovanou trubicí prolétl a dostal se ven. A magistr David Krajíček dokázal tento fenomén matematicky vysvětlit. Jeho poznatek jednou může jiným vědcům posloužit k vývoji nových počítačů, které budou nejen rychlejší, ale navíc mnohem menší než počítače současné.

Fyzika
Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru fyzika získal RNDr. Gabriel Török ze Slezské univerzity v Opavě. Jeho výzkum se zaměřuje na tzv. kvazioperiodické oscilace ve vesmíru. Jde o mikrosekundové záblesky rentgenového záření pozorované kosmickými observatořemi. Tyto oscilace lze považovat za jedny z nejrychlejších pravidelných dějů ve vesmíru a představují atraktivní předmět zkoumání hned v několika oblastech fyziky. Předpokládá se totiž, že jsou generovány v bezprostřední blízkosti černých děr a neutronových hvězd. Analýza oscilací umožňuje studium extrémně silné Einsteinovy gravitace a chování hmoty při nukleární hustotě. Kvaziperiodické oscilace může být použita k určení hmotnosti černé díry. Tato technika využívá vztah mezi černými dírami a jejich okolím. Vědecké výsledky doktora Töroka již zaznamenaly široký ohlas mezi astrofyziky. Celkově dosud publikoval 32 recenzovaných časopisových prací a podílel se na více než stovce konferenčních příspěvků.

Společenské vědy
Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru společenských věd získal docent PhDr. a JUDr. Jakub Rákosník, Ph.D. Patří k nejlepším historikům mladé generace ve své specializaci, tj. v oboru moderních hospodářských a sociálních dějin. Zaměřuje se zejména na problematiku velké hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století a na tématiku sociálního státu od jeho počátků až do současnosti. Docent Rákosník považuje na historii za nejpřitažlivější možnost vytvořit kompromisní příběh o určité události nebo období, který by nikoho neurazil, zároveň by byl uvěřitelný a splňoval vědecké kvality, tj. ověřitelnost tvrzení a poznámkový aparát. Dosavadní výsledky docenta Rákosníka, jeho publikační činnost, vystoupení na konferencích a prezentace oboru, jsou bez přehánění mimořádné. Pozornost si zasluhuje především jeho metodologická preciznost a důraz na témata, jež mají přesah do současnosti. O kvalitách docenta Rákosníka jasně vypovídají především jeho publikace, především odborné monografie, a ohlas, který získávají doma i v zahraničí. Zanedbatelná není ani jeho pedagogická činnost; jako vysokoškolský učitel je nesmírně náročný a zároveň nanejvýš respektovaný a vážený studenty.


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Díky Let‘s Colour ožije Ostrava uměním

lets colour 200V celostátním projektu Let‘s Colour zvítězil projekt Provoz Hlubina v Ostravě. I díky tomuto vítězství může pokračovat reaktivita okolí bývalého černouhelného dolu, jejímž cílem je vytvoření kreativní čtvr...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

„To místo, kde my lidi žijem, bych nazval vynálezáriem“

vynalezarium200Svět je zvláštní místo, kde se dějí samé zajímavé věci. Zvlášť potěšující okamžiky jsou, když někdo vymyslí něco nového nebo dokonce převratného. A když někdo umí básnit o technických vynálezech, to už je co říct! Dnes vám představujeme dě...

Divadlo

Premiéra hry Eigengrau

eigengrauV neděli  27.11.2016 se v Divadle Kolowrat od 20 hodin uskuteční česká premiéra hry Eigengrau od britské autorky Penelope Skinner. Světové premiéry se tato hra  dočkala již v roce 2010 v londýnském Bush Theatre v režii Polly Findlay a set...

Film

Fliegauf naznačuje, odkud vane vítr

je to jen vitrI takový bývá úděl umělce! Zatímco film maďarského autora Bence Fliegaufa získává uznání od festivalových porot (Stříbrný medvěd na MFF v Berlíně) i lidsko-právních organizací (cena Amnesty International Film, Peace Film ...