„Přijali jsme za samozřejmé, že ženy mohou volit, v politice jsou však stále podezřelé – kdo se asi doma stará o jejich děti? Mužů se na takové věci neptáme. Podobně ženám nikdo nebrání zastávat jakoukoliv pozici – pokud se do ní ovšem ve složitém období návratu po mateřské dostanou. Jsou tu přece hlavně od maminkování. A jestliže žena děti nemá, nebo je dokonce nechce, pak s ní musí být něco špatně.“

„Have a word (Promluvme si)“

V deseti kapitolách se novinářka Silvie Lauder věnuje nejčastějším tématům, která se točí kolem žen a ženských otázek a běžně jsou spojována především s feminismem. Konkrétní úvahy jsou pak zacílené na Česko, součástí je také širší pohled na muže a jejich role ve společnosti, a tato perspektiva pak celou diskuzi rámuje.

V pasti pohlaví je podáno čtivě, styl psaní je publicistický a byť obsahuje mnoho odkazů na studie, nemá zájem aspirovat na klasickou vědeckou studii. Naopak je kniha podávána pro širokou skupinu čtenářů. Je popularizační a akademický svět plný cizích slov nechává mimo sebe. Kniha se tak stává jednoduchou a přístupnou. Primárně ani není určena pro čtenáře, kteří už se o feminimus aktivně zajímají, jako spíše pro ty, co chtějí vědět o co feminismu vlastně jde. Nebo pro ty, kdož si jednoduše nějaké věci chtějí artikulovat, spojit a přemýšlet nad nimi. Nechybí zde ani kousek ostrovtipu a jistého naštvání. Ale není se čemu divit, když ženy jsou stále považovány za nějakou „menšinu“, které se nejvíce týká strukturální znevýhodnění. Zároveň jsou „většinou“, na niž směřuje násilí, a to nejenom sexuální, ale i slovní.

„Představa, že tyhle síly porazíte nákupem motivačního diáře, je zcela nesmyslná“

Poselství této knihy není říci ženám, aby si lépe zorganizovaly čas, nebo že stejné platové podmínky nastavíme tehdy, jakmile si ženy zvýší sebevědomí. Poselstvím této knihy je prohlubovat povědomí o složitých otázkách, které jako společnost vedeme často mylnou a zcestnou argumentací s odkazem na selský rozum a údajnou přirozenost. Jak říká Silvie Lauder „radit lepší organizaci času vyčerpané matce malého dítěte, které zaměstnavatel odmítá poskytnout práci na částečný úvazek, která nenajde místo pro dítě v přeplněné školce, jejíž partner se na péči o vlastního potomka odmítá podílet, přičemž v odmítání férovějšího nastavení ho podporuje širší rodina obou partnerů, je špatný vtip“.

„Myslí si, že mají nezaujatý, objektivní pohled, jenže všichni jsme společností ovlivněni“

Silvie Lauder V pasti pohlaví reflektuje řadu historických otázek a hledá, proč je žena vnímána jako ta méně racionální a podřadná a ukazuje, jak nejprve starořecká věda ukládala ženám podřadné postavení, něco později přidalo křesťanství: „žena brání muži v obcování s Bohem“ (racionální muž se najednou ztratil neznámo kam a je tu zvířátko s nímž cloumají hormony). Mohlo by se zdát, že s příchodem osvícenství se pohled na ženu změnil a náboženství šlo stranou. Naopak se však spousta stereotypů z náboženství přesunula i do vědeckého světa. Zde se projevuje něco, co psycholog Peter Wason nazval „confirmation bias“ – jde o tendenci lidí preferovat informace, které potvrzují jejich přesvědčení. Proto i věděcké názory na ženy mohly potvrzovat jejich menší mozek a tudíž slabší intelekt a tak podobně. Fakta jsou zkrátka podmíněna optikou, kterou se na ně díváme.

„Na čem se ženská emancipace zadrhla a jaké to má následky“

Stejné platové ohodnocení, hnutí Me too, sexualizované násilí a znásilnění, další a další. Vše provází až absurdní spousta mýtů, které neustálé odsouvají seriózní debatu nad jádrem problému. Kontinuální poukazování na různé marginálie a vytahování specifik, které se dějí pouze v minimálním množství. V případě me too je to prvně naprosté nepochopení mocenských vztahů a pak také určitá kultura pokoutného zamlčování. Pak těžko žena nahlásí znásilnění, když na ni vytáhneme, že si za to mohla sama, byla nevhodně oblečená a vlastně měla už od počátku očekávat, že muž je vysoce sexuální bytost a možná by s ním vůbec neměla být o samotě někde v soukromí.

Většina znásilnění (až 95%) se děje od blízké osoby či rodinného příslušníka a přesto česká debata neustále sklouzává k stereotypní bagatelizaci, aby nemusela čelit realitě. Podobně například také vyznívá i poukazování na křivé obvinění ze znásilnění, které se děje v řádu promilí.

V celé problematice nejde pouze o souhlas, ale také o to, že čím častěji se nebudeme bát přiznat, tím víc bude nasvíceno na sexuálně podmíněné násilí, pročež bude sexuální násilí méně tolerováno. Což potvrzuje například statistika Levyho a Mattsona, která zkoumala, jak rychle po zrodu hastagu Me too silně narostl počet lidí, kteří oznámili na policii, že se stali obětí sexuálně podmíněného násilí.

A pokud stále ještě tápete, proč jsme tak naštvané, tak budete ideálním čtenářem.

Název: V pasti pohlaví
Autor: Silvie Lauder
Nakladatelství: Host
Počet stran: 400
Rok vydání: 2023

https://www.hostbrno.cz/v-pasti-pohlavi/

< Předchozí		Další >