Skandinávský dům, spojka mezi naší zemí a evropským severem, po deváté přivítal návštěvníky na Dnech Severu. Akce se konala na různých místech v Praze a Brně. Festival nabídl debaty se spisovateli, filmová promítání i divadelní hru na motivy knihy Kaspara C. Nielsena.

 

 

Spojovníkem celého festivalu bylo tabu - věci, o kterých se nemluví. Švédská spisovatelka Pernilla Stalfelt hovořila o tabu v dětské literatuře, sama je autorkou dětské knihy O smrti smrťoucí. O současné společnosti a jejich problémech zase mluvil finský spisovatel Jussi Valtonen.

V rámci filmového promítání nabídnul festival tři filmy - islandský snímek Děti, finský erotický film ze sedmdesátých let Sensuela a také švédský film Něco se musí zlomit. Příběh ze současného Stockholmu, kde si mladík jménem Sebastian hledá lásku. Problém je v tom, že Sebastian si není stoprocentně jistý, zda hledá lásku jako muž nebo jako jeho ženské alter ego Ellie. Pak potkává Andrease, ke kterému cítí okamžitou přitažlivost a má pocit, že jsou si souzení. U Andrease se postupně také objevují city, ale velmi bojuje s tím, jak s celou nelehkou situací naložit. Pro diváky je zajímavé určitě to, že hlavní představitelka,  herečka Saga Becker, je transgender ženou a díky tomu dokázala své roli dokonale porozumět. Dnes pokračuje ve své herecké kariéře, stejně jako v osvětě o transgender životě.

„Až lidstvo vymře, tak se nic nestane.“

V pražském Divadle Na zábradlí měli možnost diváci zhlédnout hru Dánská občanská válka 2018-24. Hra je inspirovaná stejnojmenným sci-fi románem dánského autora Kaspara Collinga Nielsena.

Kniha popisuje úpadek současné společnosti, který vede až k občanské válce. Čtenáře přenese také do doby za 450 let, kdy je svět úplně odlišný od toho, jaký ho známe teď. Oproti knize byli diváci ušetřeni mnoha nechutných scén a mini příběhů. Přesto byl divadelní zážitek velmi náročný.

Knižní předlohu do divadelní podoby upravili režiséři inscenace Kristýna Kosová a Adam Svozil. Hra měla premiéru ve zrekonstruovaném divadle téměř před rokem. Stále ji provází velký zájem, což dokazoval plný sál. Tvůrci přenesli do hry aktuální česká témata a tak je divákovi hra hned bližší.
Samotná inscenace začíná v jakémsi debatním kroužku - účastníci diskutují nad knihou Kaspara C. Nielsena. Vyvolávají různá hesla, která sama o sobě mnoho neřeknou. Během vášnivé diskuze se debatéři stanou svědky počátku války.

Hra dále pokračuje  v časech první (občanské) války. Sleduje se především příběh Leonory, partyzánky, která zabíjí pro mír a jejího přítele Henryho, který se věnuje osiřelým dětem. Ve scéně s dětmi v sirotčinci, kterým je vyprávěno, jaké to bylo před válkou, jsou obecenstvu rozdány velmi zdravé (čti ne moc chutné) knäckebroty.

Ve třetí části  se dostáváme o 450 let později. Henry stále žije, se svými rádoby přáteli vzpomíná na první válku. Svět se změnil k nepoznání. Co však přetrvává, je jeho obdiv k Leonoře. Poslední část je plná absurdních a zvrácených scén. Trojice přátel pojídá poslední kus krávy. Zajídá nakládaným mechem v nordic stylu. Pro zbylé lidi na zemi už není nic svaté. Jsou znudění. Mají psy, se kterými mohou diskutovat. Prožili první občanskou válku, ale i druhou a třetí. Co je čeká teď?

Na začátku hry to vypadá na takovou lehkou konverzační ironickou komedii. V posledních minutách ale už tuhne krev v žilách a na divácích je vidět údiv a snad i znechucení. V každém případě hra musí nutně vyvolávat spoustu otázek - zažijeme také tzv. dánskou občanskou válku? Budeme si povídat se svými psy? Co budeme mít za pár let na talířích? Budou existovat země, tak jak je známe dnes? Po představení mohli zájemci diskutovat se samotnými tvůrci o hře a dojmech, které vyvolala.

Skandinávský dům během roku pořádá spoustu kulturních akcí, včetně pravidelných filmových představení v kině Evald. Pokud máte zájem se více dozvědět o severských zemích a jejich kultuře, doporučuji navštívit některou z akcí. Více o činnosti Skandinávského domu a jeho program najdete na: www.skandinavskydum.cz

 

Foto: Divadlo Na zábradlí

< Předchozí		Další >