Tetování má dlouhou tradici v různých částech světa. Jihoamerický indiánský kmen s pomocí genipapového barviva vytvářel jemné a nesmírně propracované symetrické ornamenty na obličejích, velmi podobné tetování již ve starověku. Ve starověké a středověké Číně bylo tetování považováno za barbarské a někdy, stejně jako ve středověkém Japonsku, sloužilo k označování zločinců, podobně jako v Evropě cejchování. V klasickém Řecku bylo běžné jen mezi otroky. V době antického Říma bylo tetování používáno k označování vojáků (proti dezerci) a otroků.

Znovuobjevení tetování přišlo až okolo roku 1770 Evropany v době dobývaní jižního Pacifiku kapitánem Jamesem Cookem. Až do první světové války byli průkopníky v tetování námořníci. Za druhé světové války bylo tetování používáno v koncentračních táborech.

 V současnosti je tetování populárnější než kdykoli předtím. Přestalo být stigmatem a stalo se módou. Lidé se rozhodují pro tetování z estetických, kosmetických nebo náboženských důvodů, případně chtějí vyjádřit příslušnost k určité skupině. Někteří maorští muži ještě stále dodržují starodávné tradice a jejich tvář zdobí složité tetování, tzv. moko. (Moko se též využívalo i jako rodový zápis se záznamem událostí v životě, jejich úspěchy i neúspěchy se zapisovaly i na těla potomků.)

Tetování je velice závažný krok, jehož dopad si spousta mladých lidí neuvědomuje. V dnešní době již není pravidlem, že „je to na celý život“, ale jeho odstranění bývá velice bolestivé a mnohokrát i dražší, než jeho vytvoření. Není to však samozřejmě jen otázka peněz, ale především motivu, jenž bude zdobit vaše tělo. Unáhlená mladická rozhodnutí a náhlý popud pak v budoucnu mohou mrzet či zahanbit mnohem více, než utracené peníze.

Dle mého názoru jsou nejlepšími tetováními ta nejjednodušší nebo s nějakým poselstvím. Krásným a zároveň nápomocným doplňkem se tetování stává i při zakrývání jizev, či nemocí. Naprosto úžasným příkladem je Sarah Walters, majitelka studia krásy Sarahenna orientujícího se na tetování hennou, která se rozhodla nabízet velmi originální službu zaměřenou na ženy, jež kvůli onemocnění rakovinou přišly o vlasy v důsledku chemoterapie. Zdarma jim nabízí tzv. „korunky“, tedy kresby, které jsou aplikovány na kůži hlavy a oplývají krásnými tvary. Sarah věří, že henna těmto ženám dokáže nabídnout positivní a povznášející zážitek v období, které je obvykle naplněno strachem a obavami.

Stále častěji se do tatérského fenoménu promítá také umění. Zářným příkladem jsou impozantní tetování inspirovaná výtvarníkem Gustavem Klimtem. I o sto let později se s ním zřejmě spousta lidí dokáže ztotožnit – například tatéři z celého světa se jeho výtvarnými díly nechávají neustále inspirovat a tvorbou na lidském těle vzdávají hold spřízněné duši z jiného života. Odrazem moderního umění v této sféře jsou i minimalistická tetování. Korejský umělec s pseudonymem playgroundtattoo (jak jeho tvorbu můžete nalézt třeba na Twitteru) vytváří opravdu miniaturní tetování, které je možné dát úplně kamkoliv – včetně ucha a jeho záhybů. Tomuto trendu se věnuje i umělec Mo Ganji, který má německé a íránské kořeny.  Když se podíváte na jeho práce podrobněji, zjistíte, že hlavní linka motivu je tvořena vždy jednou čarou. Jeho tvorba se vyznačuje jednoduchými tvary tvořenými pouze černou barvou. Převažují přírodní motivy jako jsou hory, zvířata a stromy, ale v jeho portfoliu najdete i ženské tváře a předměty denní potřeby.

Tatérské umění se v posledních letech začíná čím dál tím více zviditelňovat a k tomu mu dopomáhají i multimédia. Kupříkladu videomapping. Umělecké duo Oskar a Gaspar z Portugalska je tým mladých kreativců, využívajících vizuální umění a multimedia. Specializující se na videomapping a 3D projekce. Jejich díla byla možné spatřit na mnoha veřejných a kulturních akcích a festivalech nejen v Portugalsku. Duo spolupracovalo například i s hudebním interpretem a Dj Davidem Guettou. Oskar a Gaspar studio se tak jako další krok rozhodli uspořádat své první tattoo mapování. Tento projekt byl prováděn zcela bez postprodukcí, tetování byla „kreslena živě“ a promítána na těla modelů. Tým zvolil rozdílné typy osob, aby vynikly jedinečné a originální projekce. Umělci tak jejich tetování přivedli de facto k životu.

(pozn. Mapping je směr vizuálního umění, které využívá projekci ve volném prostoru na libovolné objekty, převážně na fasády domů, interiéry budov nebo v tomto případě i na těla živých osob. Pro realizaci jsou potřeba silné projektory, odpovídající programové vybavení a tma nebo alespoň šero.)