CLARINET FACTORY: NEUSTÁLÉ HLEDÁNÍ NOVÝCH CEST

CLARINET FACTORY: NEUSTÁLÉ HLEDÁNÍ NOVÝCH CEST

ClarinetFactory perexClarinet Factory patří k souborům, které vždycky něčím překvapí. Nikoliv virtuózní bravurou, o té už každý dávno ví, ale třeba propojováním žánrů a oblastí, ve kterých se dokážou naprosto přirozeně pohybovat. Kvarteto, které vyšlo z klasiky, letos slaví dvacet let a při té příležitosti si v únoru nadělilo bilanční dvojalbum Worx and Reworx s remixy od osobnostní světové i tuzemské elektroniky a alternativy. O dvojalbu, jeho přijetí i nových směrech, které v tvorbě Clarinet Factory otevřelo jsme si povídali s otcem myšlenky remixového alba Josefem Sedloněm z Radia 1 a kapelníkem Clarinet Factory Jindřichem Pavlišem.


V jedné z recenzí jsem se dočetl, že remixy vaší hudby nejsou potřeba; že si vystačíte sami se svými klarinety…

Pavliš: Dovolím si s tímto tvrzením zčásti souhlasit, zčásti nesouhlasit. Jako kapela si s vlastní muzikou samozřejmě vystačíme, v tom není problém. Její remixy ale nevznikaly proto, že bychom si nevystačili nebo proto, aby se porovnávaly s našimi původními verzemi. Pro nás je to nový prostor, který seotevírá jednak nám, jednak posluchačům. Myslíme si, že to je přístupová cesta k nám odněkud z jiné oblasti. I ten, kdo by nás normálně neposlouchal, se nám takhle může přiblížit. Do projektu jsme šli s tím, že naši hudbu poskytneme jiným umělcům pro jejich zcela svobodné kompozice. Rozhodně to pro nás nebyla žádná soutěž nebo konfrontace.

Mluvíte o nové cestě; byla pro vás příjemná?

Pavliš: Určitě ano. Už proto, že za ní stojí Josef Sedloň, pro nás učitel nových žánrů. Žánrů, ke kterým se muzikant ukotvený v klasice příliš často nedostává.

A nabalují se (díky novému albu) noví fanoušci Clarinet Factory?

Pavliš: Stoprocentně. Na sociálních sítích vidíme, že to funguje. Lidé, kteří chodí na jinou muziku, než je takzvaná vážná, si nás právě přes remixy nacházejí. Víte, elektronika a klasika mají spoustu styčných bodů. V první řadě svobodu, nekomerčnost a obrovský umělecký potenciál.
Sedloň: Hudba Clarinet Factory se opravdu tímhle způsobem přibližuje mladým, akustické nástroje se přes elektroniku dokážou právě s mladším publikem dobře propojit. Ve světě už je to, díky vývoji zvuku a elektroniky, zcela běžné. A kluci z Clarinet Factory jsou tomuhle všemu otevření. Současně je náš projekt spojuje se světem, s remixéry z celé zeměkoule.

Clarinetfactory

Měli jste možnost do jednotlivých remixů mluvit a ovlivňovat jejich konečnou podobu?

Pavliš: Ne, ani jsme to nechtěli. S Josefem jsme udělali předvýběr skladeb, které by mohly remixéry oslovit, a oni si pak na internetu, kam jsme je vystavili, vybrali. Takhle vznikla konečná sestava dvanácti skladeb. Do tvůrčího procesu jsme nezasahovali. Brali jsme to tak, že naše stopy jsme odevzdali – a děj se vůle boží…

Jak dlouho myšlenka na remixové album zrála?

Sedloň: Od roku 2010. Tehdy poprvé padla myšlenka, že muzika Clarinet Factory je dobrým materiálem k remixům. Na konci předloňského roku vznikl první remix, výsledek byl výborný, i klukům z kapely se ta věc líbila. A loni na jaře jsme si pak definitivně řekli: jdeme do toho!
Pavliš: Cesta remixů je dnes poměrně běžnou cestou i u umělců, u kterých by to člověk nečekal. Příklad: slavná portugalská kapela Madredeus se zaměřuje na muziku velmi inspirovanou portugalským folkem; a přitom má skvělé remixové album. A rád připomínám i Stevea Reicha, který je velmi často remixován – myslím si, že právě z téhle strany k němu přišla velká část publika.

Zpátky k vašemu remixovému albu. Připadá mi poklidné, uklidňující; bylo to v zadání nebo se remixéři nezávisle na sobě shodli v tomhle pojetí?

Sedloň: To v podstatě vzniklo mým předvýběrem remixérů. Možná jsem plánoval ještě větší různorodost, ale co vzniklo, to vzniklo. A máme z toho radost. Deska má skvělou náladu, přitom tam najdete i klubový či break-jazzový remix. Tedy ne zcela žánrově zařaditelné záležitosti. A pak tam jsou skladby na pomezí vážné hudby a ambientu nebo i se špetkou jazzu. Tohle mě baví a myslím si, že to s muzikou Clarinet Factory dobře koresponduje.

Přitom jde o muziku „stravitelnou“ i staršími posluchači…

Sedloň: Jasně. A co se týče těch mladých: nemyslel jsem ty mainstreamově založené patnáctky. Tahle muzika je pošušňáním pro generaci posluchačů od pětadvaceti výš, pro lidi, kteří jdou do hloubky, přemýšlejí a sami si hledají sobě vyhovující hudbu. Pro ně musí být album Worx and Reworx potěšením.

Clarinetfactory1

Foto: Lukáš Kadeřábek

Jak se vlastně na Worx and Reworx díváte skoro půlroku po vydání a především - jaké máte na album reakce od ostatních ať už známých, kritiků nebo "obyčejných posluchačů"?

Pavliš: Worx and Reworx vidíme jednak jako určité shrnutí našeho dosavadního snažení, ale zároveň vnímáme vliv práce remixérů na naše další směřování a považujeme projekt i za začátek něčeho nového. Pracujeme teď na novémzvuku, zejména live produkci, začínáme používat nejrůznější elektroniku k tomu, aby se náš zvuk více rozšířil a nezněl pouze komorně. Kritika i posluchači, snad vše přijali dobře, mnoho publicistů nás docenilo asi teprve teď a díky remixům se nám podařilo otevřít cestu naší hudbě k lidem, kteří by se klarinetů předtím asi trošku báli.

Znamená to tedy, že díky zkušenosti z Worx and Reworx teď komponujete více elektroniky i do svých koncertních setů?

Pavliš: Používáme zcela speciální přístroje, něco po vzoru kytaristů, něco samplování, ale je to naše vlastní kuchyně, která je trochu tajná, takže nebudu prozrazovat více a doporučím přijít se na nás podívat na živo.

Jaké jsou aktuální plány Clarinet Factory na nadcházející měsíce letošního roku?

Pavliš:V sobotu 28. června zahrajeme společně s Alanem Vitoušem a Jindřichem Traplem v šumperském klášteře, kde chystáme projekt, při kterém budeme pracovat s architekturou tamního kláštera jak zvukově, tak vizuálně. Zapojit se budou moci i návštěvníci, protože pro ně chystáme možnost doprovodit nás na laserovou harfu. Dále vystoupíme 8. července v čínské Šanghaji na festivalu MISA a 16. 7. v Ostravě na novém českém showcasovém festivalu Czech Music Crossroads. V červenci máme pak v plánu strávit pár dní ve studiu Sono a začít pracovat na novém materiálu. Chceme pracovat více intuitivně a nahrát co nejvíce nového materiálu dohromady naživo. Dál se uvidí, ale máme fakt velkou chuť. Kromě koncertů a nahrávání také vystupujeme v představení Korekce tanečního souboru VerTe Dance, kde jsme výhradními autory hudby a zčásti se účastníme i samotného představení...a všechno nás tomoc baví (smích).

supraphon

www.supraphon.cz
www.supraphonline.cz
www.youtube.com/supraphon
www.facebook.com/supraphon



Nejnovější články:
Starší články:

 
Banner

Rozhovor

David Stypka se draka NEBOJí

Neboj perex28. dubna 2017 vychází nové album Davida Stypky a jeho kapely Bandjeez s názvem NEBOJ. Už teď je v médiích poprask a jméno Stypka se skloňuje v mnoha pádech, naposledy byl s kapelou viděn v Dobrém ránu s ČT, a jak sám uvádí, poskytuje šest rozhov...

Hledat

Chaty s osobností

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (25)

Čtěte také...

S Barborou Schneiderovou nejen o storytellingu a festivalu Vikingové

vikingove 200Od 23. do 26. září se v Městské knihovně v Praze bude konat festival Vikingové, jehož součástí bude Večer se staroseverskými bohy. Ten má pod taktovkou mimo jiné paní Barbora Schneiderová, ředitelka občanského sdružení Storytelling a také drama...


Literatura

Nutnost pro každého metalistu – autobiografie Maxe Cavalery! V češtině!

Cavalera 200Dokud jsem knihu nedržela v rukou, neodvažovala jsem se tomu uvěřit. Ale je to tak – nakladatelství 65. Pole myslelo na metalisty a vydalo autobiografii Maxe Cavalery. Ta v originále vyšla tento rok, o to je radost větší. D...

Divadlo

Mezinárodní festival DIVADLO s předními soubory ze střední a východní Evropy, to nejzajímavější za uplynulou sezónu od nás

divPřední divadelní soubory z Ruska, Polska, Maďarska, Lotyšska a Slovenska, výběr těch nejzajímavějších domácích inscenací za uplynulou sezónu i bohatý alternativní a doprovodný program připravil 21. ročník mezinárodního festivalu DIVADLO, který proběhne od 11. do ...

Film

Nevědomí: Sci-fi v mezích nostalgie

nevedomi 200Napjatě očekávaný snímek Josepha Kosinského dorazil do českých i světových kin. Není překvapením, že režisér filmu Tron: Legacy (2010) neopustil vědeckofantastický žánr. Dokonce jej obohatil původní tvorbou. Věd...