Březen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovníkům písmenek, okupoval internet, dnes je zván měsícem čtenářů. Máme z toho radost a tak nás napadlo, zeptat se několika zajímavých lidí, kteří mají co do činění s knihami, jací jsou čtenáři a co budou v březnu sami dělat.
Odpověděli nám na těchto pět otázek:
Březen – měsíc čtenářů – co vás napadne jako první, při vyslovení tohoto sloganu?
Jaký jste čtenář/čtenářka, knihomil nebo knihomol - vybíráte si pečlivě nebo zhltnete naprosto všechno?
Která knížka bude pro vás v březnu tou hlavní?
Doporučíte nám nějaké pěkné čtení, které by nám nemělo uniknout?
Chystáte se navštívit nějakou čtenářskou akci – besedu, autorské čtení, křest nebo sám/sama něco takového organizujete?
Dnes na otázky, položené Martinou Bittnerovou, odpovídají Eva Hölzelová, Ivana Kvasničková, Tereza Boučková, Filip Čenžák a Milan Hrabal.
Eva Hölzelová, překladatelka, spisovatelka a nakladatelka
Mě napadne spíše měsíc knihy než čtenářů. Ale oboje mi asociuje jaro ve spojení s knihou – dívka, která čte knihu, s květy ve vlasech či ležící na louce plné rozkvetlých květin. Prostě něco romantického a povznášejícího.
Většinou dám na doporučení přátel. Knihomolem jsem byla zejména na gymplu. Teď jsem spíše knihomilem, pracuji doma jako překladatelka a mívám z monitoru dost často „unavené“ oči a večer dlouho nevydržím „hltat“ další písmenka, i když bych ráda.
Většinou mám rozečteno několik knih najednou, nyní právě Superpéráka od Darka Šmída, Proměny od Věry Noskové, Ani ta nejlítější bestie od Edwarda Bunkera, třetí rok se prokousávám Padesáti odstíny šedi a nemohu to dočíst, občas sáhnu poezii, nejčastěji po Básních z jestřábí věže od Robinsona Jefferse a Hrál kdosi na hoboj od Karla Hlaváčka- Hodně mě oslovil Chuck Palahniuk, zejména kniha Strašidla. Pak mám ráda detektivky Harlana Cobena. Když jsem dostala do rukou rukopis knihy Co by se kovbojkám stávat nemělo Kamily Novákové, přečetla jsem ho na jeden zátah. Při čtení této knihy se smějete a brečíte zároveň.
Chystám se na akci v GALERII MÁNESOVA 54, která je pořádána pro připomenutí měsíce knihy. Zajímavostí této akce je vstupné. Každý návštěvník si má přinést jednu knihu na ukázku, kterou pak představí se zdůvodněním, čím je pro něj zajímavá, vzácná či kuriózní. Pak si ji zase samozřejmě odnese domů. Já sama u příležitosti měsíce knihy chystám zvýhodněný prodej knih, a to pod názvem Tři knihy za tři stovky.
Ivana Kvasničková, vedoucí Městské knihovny v Moravských Budějovicích
Že nejpozději v březnu se k nám vracejí čtenáři, kteří už přečetli vše, co jim nadělil Ježíšek.
Vybírám si podle nálady, podle momentální situace. Někdy mne profese přinutí věnovat se nějakému tématu. Nyní je to třeba téma pravěku, archeologie. Dříve jsem se také snažila každou knihu dočíst. Dnes už knihu, která mne nezaujme, s klidem odložím.
Osobně nepreferuji určitý žánr. Snad jen současné milostné upírské ságy s detektivní zápletkou jsou nad mé čtenářské schopnosti. Před pár dny jsem dočetla knihu Evžena Bočka Poslední aristokratka. Moc jsem se pobavila. Přesně tento druh humoru mám ráda. Mám ráda příběhy „obyčejných“ lidí, kteří prožívají své „obyčejné“ životy a řeší své „obyčejné“ starosti. Třeba jako v povídkové knize Alžběty Bublanové Čtyři stěny z nakladatelství našeho kamaráda Daniela Podhradského. A teď se těším na knihu Odstřel Ladislava Mušky - severočeský thriller made in Ústí nad Labem.
Na březen jsme nejen pro naše čtenáře připravili setkání s panem Michalem Dlouhým, který se zabývá historii Československého četnictva a stal se jakýmsi duchovním otcem oblíbeného seriálu Četnické humoresky. A po celý březen u nás v knihovně také probíhá Kurz trénování paměti.
Tereza Boučková, spisovatelka
Napadá mě, že je fajn, že z března je zase měsíc, který se týká knih a čtení.
Knížky si vybírám a čtu (resp.dočtu) jen to, co mi připadá dobré. K mé posteli se zase vrátily Maupassantovy povídky. Budu je číst už po mocté. Jsou skvělé.
Doris Lessingová: Muž a dvě ženy.
Ano, i mně v březnu začínají dva měsíce jízd za čtenáři. Budu mít čtení v Lipsku, v Mořince, v Hradci Králové, Hořicích a Kadani. A možná, že ještě něco přibude. Těším se na to moc.
Filip Čenžák, nakladatel, hudebník, básník a spisovatel
Měsíc je málo, byl by lepší celý rok.
Času je málo a knih mnoho. Proto nejraději sáhnu po novince některého z mých oblíbených autorů. Ještě jsem ve víru autorských čtení z mé poslední knihy. Takže to bude Heslo: Jazz dock. Těším se, až se začtu do prvotiny Petra Vurbse - A život je tu! Ne, že bych byl nějakej velkej fanda do rodičovství, ale myslím, že se dobře pobavím.
Určitě si nenechám ujít křest nejnovější historické knihy Martiny Bittnerové – Utajené životy slavných Češek. Nejen kvůli samotné knize, ale i kvůli Josefu Kantovi, který se na křtu postará o hudební doprovod.
Milan Hrabal, básník, spisovatel a knihovník
Ze všeho nejdřív mi naskočí „retro“ slogan: „březen – měsíc knihy“. Hned potom si kladu otázku, co vlastně znamená ta změna sloganu. Co mě napadlo letos? Asi toto: tenkrát (v „retročasech“) bylo čtenářů dostatek, a tak je nebylo třeba chránit nebo pěstovat. Nedostatkové byly knihy. Nu a teď přišla doba, kdy se o čtenáře musí bojovat. Jsem kombinací obého.
Vybírám si hodně, co budu číst, a rád zabrousím do mnohých méně atraktivních uliček literatury, třeba i díky náhodnému setkání s knihou nebo autorem. Nejspíš to bude český překlad básnické sbírky Persona slovenské básnířky Dany Podracké. To proto, že ji dokončuji k vydání. Ale z čistě čtenářského hlediska je to dvojice knih, které zdánlivě jdou proti sobě: Budiž žena! od břitké francouzské feministky Benoite Groult, a knížka skeptičky Věry Noskové Chraňme muže.
Protože se stále častěji vracím ke starším knížkám a motám se hlavně kolem poezie, tak dětem i dospělcům doporučuji starší antologii báječné nonsensové poezie Ostrov, kde rostou housle, kterou sestavili Josef Brukner s Pavlem Šrutem. Z novinek určitě čtěte moc prima druhou básnickou sbírku Jitky N. Srbové Světlo vprostřed těla.
V březnu to bude asi jen program o Bohumilu Hrabalovi, pro který jsem „učesával“ medailonek o autorovi a vybíral úryvky z jeho knih. A potom budu připravovat dvě ze svých vnoučat na recitační soutěž. Vybrali jsme spolu básničky z prve zmíněné nonsensové antologie.
Zdroj foto: archiv nebo webové stránky respondentů, autorem fotografie Milana Hrabala ja Almanach Wagon
( 0 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|