Jiří Pavlovský. Jméno, které by měl znát každý fanoušek ať už fantastické, nebo komiksové literatury v našich krajinách. Jiří Pavlovský byl jedním ze zakladatelů komiksového nakladatelství CREW. Se stejným jménem je spjat i jejich časopis. Kromě toho Jiří Pavlovský také píše knihy. Zahájil momentálně stále běžící sérii Kladivo na čaroděje a první dva díly této ságy stvořil právě on. Nebudu tedy dále zdržovat a přenechejme slovo panu Pavlovskému.

 

Dobrý den, pane Pavlovský. Na úvod bych se vás rád zeptal, jak jste spolu s dalšími zakladateli přišli na nápad založit komiksové nakladatelství CREW?

Myslím, že v tom hrálo roli porevoluční šílenství, kdy byl člověk přesvědčený, že je možné absolutně cokoliv. A někdy i bylo. Startovací pistoli držel v rukou Vláďa Veverka, který rozjel spoustu projektů a obvykle skončil u prvního čísla, takže dal dohromady nás, lidi, co psali o komiksech do Score (Štěpán Kopřiva, Jiří Pavlovský) a ty, co byli členy jeho komiksového klubu (Petr Litoš a Karel Stibral… který ovšem záhy odešel, aby se věnoval vědecké kariéře), abychom to táhli dál, až ho to přestane bavit. Což jsme dělali tak zodpovědně, že Crew přežila nejen odchod Vládi Veverky, ale i spoustu jiných živelných katastrof.

Jak těžké je něco takového dát tady v České republice do chodu? Co všechno se pro to musí udělat, aby to fungovalo?

Člověk musí mít trpělivost a nějaký jiný způsob obživy, aby na tom proboha nebyl závislý. A trpělivost. Hodně trpělivosti. Už jsem říkal trpělivost?

O komiksové literatuře toho víte více než dost. Kam podle vás dnešní komiksová literatura směřuje a co říkáte na její pomalou expanzi i do evropských zemí, kde není tak populární jako třeba právě v Americe?

Kam směřuje komiksová literatura? Nemám nejmenší tušení. A i kdybych měl, tak se to za pár měsíců zase změní a přijde něco jiného. Navíc je těch žánrů a stylů hodně a nebudu tvrdit, že se vyznám ve všech. Snažím se mít přehled v komiksovém mainstreamu, soustředím se hlavně na ten americký, kde mám osobně docela radost, že po kultu kreslířů přišel kult scenáristů a že se každou chvíli objeví nějaké nové zajímavé jméno. Snyder, Lemire… a do toho staří mazáci jako Ellis, Morrison, David… Na druhou stranu mi zase tak úplně nesedne „dospívání“ superhrdinského komiksu. Ve chvíli, kdy se snaží komiks zrealističťovat, přestane fungovat, protože na realitu prostě superhrdinský žánr není zařízený. Což ale zase řeší odklon k vertigoidním dospělejším řadám. A ta expanze v evropských zemích? Je to fajn, ale člověk se pořád bojí toho, že po vzestupu přijde zase útlum.

Jak se dá v dnešní době uživit překládáním?

To nevím, já se tím moc neživím. Spíš si překládám věci, které se mi líbí a na které si troufám. Složitější házím lepším překladatelům. Mám soudnost. Doma v kredenci.

Jak hodnotíte kvalitu Comic-Conu v západním San Diegu? Co vás tam nejvíce překvapilo a co naopak zklamalo?

Byl jsem tam bohužel jen jednou. Od té doby to stále plánuji, ale nějak to pořád nevychází. A jediné, co mě zklamalo, bylo to, že jsem nemohl stihnout všechno… a že nemám dost peněz, abych si nakoupil originální malby Rosse či Sienkiewicze. V podstatě byl Comic-Con něco jako všechny moje sny narvané do jednoho baráku.

Jste také spisovatelem. Jaký byl prvotní impulz pro vznik Kladiva na čaroděje? Mohl byste ho přiblížit našim čtenářům blíže?

Jako u většiny věcí, i tady se projekt vylíhl v jiné hlavě. Konkrétně v hlavách lidí kolem nakladatelství Epocha a časopisu Pevnost. Chtěli moderní sérii ve stylu Agent JFK či Marka Stonea a chtěli, aby ji dělal ten nejlepší. No a jelikož nemohl, tak se museli spokojit se mnou.
Kladivo na čaroděje je týmovka z ranku „městská fantasy“, čili příběhy, které se odehrávají v našem světě, ale nevystupují v nich tak úplně normální lidé a neřeší tak úplně normální problémy. Nechám za sebe promluvit slogan.

Praha je magické město - a ta magie vás může zabít. V tom lepším případě.
Když vám teče do bot, když vás pronásledují přízraky - koho zavoláte?
Tým Felixe Jonáše určitě ne. Pokud už by přece jen přijeli, tak vás nechají pekelným silám napospas, aby vám pak mohli vybílit byt. Jenže někdy je situace tak zoufalá, že vám nezbývá nic jiného než obrátit se na lidi, kteří jsou naprosto odepsaní - a doufat, že to přežijete.
Série Kladivo na čaroděje vás zavede do našeho světa, jak ho neznáte… a jak ho ani netoužíte poznat. Alespoň ne na vlastní kůži. Světa magie, temných přízraků, oživlých mrtvol, zabijáků, démonů, psychopatů, nekrofilů, upírů - a to mluvíme jen o kladných hrdinech. Ti, proti kterým bojují, jsou ještě mnohem horší…

Tak… to je reklamní text. Dobře jsem to napsal… a to, co je v knize, snad taky není špatný. Podařilo se na to zlanařit spoustu výborných spisovatelů, jak začínajících, tak už pořádně rozjetých – třetí knihu psal Ondřej Nečas, další Dušan Fabian, slíbil třeba Jaroslav Mostecký a množí se další.

Sledoval jste nedávné neblahé okolnosti okolo znovuzrozeného časopisu Pevnost? Jaký na to máte názor?

Co na to říct, je to rozhodně dobře, že se podařilo Pevnost zachránit. Podobný časopis je tady nutný. Já vím, není to zrovna originální názor, díru do světa s ním neudělám, ale je to pravda.

Jaký máte názor na financování literatury, nebo umění obecně, u nás v České republice? Co si myslíte, že by se mohlo zlepšit? V čem vidíte hlavní slabiny pro tvorbu umění v českých zemích?

Ano, jako autor knih si rozhodně myslím, že financování literatury má své mezery. Rozhodně bych měl dostávat víc peněz. Ani bych nemusel nic psát, nebo to někdo kupovat – jenom bych dostával peníze.
Ale na druhou stranu mě jako vydavatele samozřejmě někdy žere, když se člověk stále snaží bojovat o přežití a o to, aby se jeho tituly zaplatily… a pak sleduje, jak dostávají granty projekty, které nezajímají ani jejich autora. Ono prorazit s kvalitním mainstreamem je někdy stejně těžké jako prorazit s umělecky nepochopitelným dílem – nebo spíš ještě těžší, protože o umělecky nepochopitelném díle se více píše a je módní mít ho doma, aby známí viděli, že máte přehled.

Jaké jsou vaše momentální pracovní projekty? Mohl byste našim čtenářům, kteří vás třeba tolik neznají, přiblížit, co CREW nebo vy sám chystáte v nejbližší době?

Já sám teď zápolím s další knihou do Kladiva na čaroděje. Po první knize, která byla víc detektivní, a druhé, kdy jsem se snažil o větší nápor akce, jsem si řekl, že bych zabrousil do hororu. No, zatím se to daří – alespoň já mám velký strach, jestli se to bude dát číst. Jinak mě na sto procent vytěžuje Crew, která tenhle rok chystá už takových osmdesát komiksů. Mezi nimi se nejvíc těším na Sláinea, kompletní Poklady Británie, které se chystají v edici Mistrovská díla evropského komiksu (koncem roku v téhle řadě vyjde další skvost – erotická historická freska od legendárního Mila Manary – Borgia). Pak z klasiky bude Batman od skvělého Scotta Snydera, další Kůstek, Hellblazer, Živí mrtví (alias Walking Dead) či Calvin a Hobbes. Taky se budeme snažit oživit dva pohasínající projekty nakladatelství Netopejr – skvělé a dospělé fantasy řady Mýty a Lucifer. Jedno je o pohádkových bytostech žijící v naší realitě a druhé popisuje osudy vládce Pekel. Docela zajímavé, ne? A pak zkoušíme rozjet novou verzi našeho vlajkového magazínu Crew – postavenou trochu jinak, na pravidelném vydávání a delších komiksech na pokračování. Startujeme také novou stripovou řadu Liberty Meadows, vydáváme další díly Ultimate Spider-Mana, Naruta, Bleache a Death Note… prostě, je toho hodně. Mrkněte na naši www.crew.cz nebo na naši stránku na Facebooku.

Jak hodnotíte kvalitu české a slovenské fantastické literatury ve srovnání s literaturou světovou?

Co dělám s lidmi na Kladivu, tak mě až překvapuje a štve, jak dobří ti autoři jsou. Měl jsem si dát do smlouvy, že moje věci budou nejlepší – teď, když čtu teď nové díly, tak toho lituju.

Sledujete seriál The Walking Dead? Pokud ano, jak hodnotíte jeho převod na televizní obrazovky?

Tak komiks je lepší… i seriálová hra od Telltale Games je lepší. Třetí sezona mě hodně zklamala, dost pohřbila jeden z nejsilnějších příběhů v komiksu. Jak už jsem někam psal, v podstatě je třetí sezona soubojem mezi rozvíjející se, fungující a perspektivní společností (byť řízenou lehkým psychopatem) a zahnívající skupinou několika jedinců, kteří celou sezonu jen sedí na zadku, odmítají komukoliv pomoct a skoro kohokoliv mezi sebe přibrat a vede je slabošský a nerozhodný hrdina (i jeho desetiletý syn je větší tvrďák). A diváci jsou nuceni, aby fandili té podivné malé skupině, která, aby vůbec měla šanci, musí jí tvůrci nakonec totálně a nesmyslně umést chodníček a vlastně to celé vyřešit bez jejich asistence. Čili to v podstatě zabilo skoro všechno dobré, co v komiksu je. Ostatně (chvilka reklamy) kupte si komiksovou řadu a podívejte se, jak je to doopravdy.

Chtěl byste na závěr vzkázat něco vašim fanouškům?

Čistota půl zdraví. Crew celé.

Děkuji vám za rozhovor a mějte se hezky. Na shledanou.

Autorka fotografií: Jana Jůzlová

< Předchozí		Další >