Filip Chudý je dlouholetým hráčem na basovou kytaru. Působil zejména v hranické kapele MEMORIA a nyní hraje v šumperské partičce jménem DYING PASSION. O těchto projektech i jiných věcech se dozvíte v následujícím rozhovoru.

 

 

Ahoj Filipe. Rád bych ti na úvod pogratuloval. Tvá dcera měla zhruba před dvěma měsíci první narozeniny, takže velká gratulace a přejděme na moji první otázku. Jak dlouho hraješ na basu? Kdy jsi ji poprvé držel v ruce? Kdy sis koupil svou pořádnou první kytaru a jaká je tvá oblíbená značka?

Ahoj a díky! Je vidět, že Facebook je mocný (smích). Dcera je pro mne střed vesmíru. Asi jako pro každého otce. K base jsem se dostal někdy v roce 1994. Tenkrát jsem brnkal s dalšíma nadšencema v čele s Petrem Staňkem a jednou jsem dojel na zkoušku, a právě Petr mi vrazil basu do ruky. Byla to Jolana Iris bass a ani nevím, kde nakonec skončila. Kdybych ji měl dodnes, tak by byla pověšena na čestném místě. První pořádnou basu jsem si pořídil někdy v roce 1995, ale to už jsem brnkal v SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY. Ale tato krásná basa s pěkně vytvarovaným tělem (smích) blbě skončila. Jeden známej, co ji ode mne koupil, ji po nějakém čase roztřískal o zábradlí kvůli ženské.  Co na to říct že? Pak jsem vystřídal pár Ibanez, až jsem zakotvil u basy Cort A5 Custom. Vřele můžu doporučit.

Když jsi byl malý kluk, jaké kapely tě ovlivnily? Kdo byl tvůj nejoblíbenější basista?

Když jsem byl malej, tak mne především ovlivnil můj starší bratr Petr. Ten mne zásoboval muzikou, jak českou, tak z venku. Taky mne vzal tenkrát na můj první koncert kapely VITACIT. To mi bylo asi dvanáct nebo třináct let, už nevím přesně. Pro mne to bylo první setkání s živou hudbou.  Byl to jeden z momentů, které mne hodně ovlivnily!  Kdo by tenkrát řekl, že u lídra z VITACITU, Miloše Doležala, budu někdy ve studiu HACIENDA natáčet. 

Rád bych teď přešel na chvíli k tvé dřívější skupině MEMORII. Pamatuji si z našich rozhovorů na koncertech s tebou a se zpěvačkou Andreou Baslovou, že jste vždy byli energickou kapelou s vynikající chemií i velkým příslibem do budoucna. Dokonce jste hráli na největším metalovém festivalu u nás MASTERS OF ROCK. Vaše album The Timelessness patří podle mého názoru k jedněm z nejlepších kousků tvrdé muziky na českém bitevním poli. Pak ale Andrea odešla, což mě celkem mrzelo. Když jsem slyšel, že dalším hlasem MEMORII by měla být rocková Gabriela Gunčíková, opět se mi rozzářila má rocková duše. Z toho ale nakonec sešlo. Teď už tam nejsi ani ty a upřímně, když jsem novou MEMORII viděl naposledy, což bylo někdy v létě, tak mi bylo, s prominutím, na zvracení. Mohl bys tedy objasnit mně i našim čtenářům, co se vlastně přesně v kapele dělo a proč je MEMORIA teď tam, kde se nachází?

Jo jo, MEMORIA to je jedna velká kapitola sama pro sebe.  Co se týká toho festu MASTERS OF ROCK, tak tam jsme hráli celkem čtyřikrát. Jednou na hlavní stagi a ostatní ročníky na té vedlejší. Myslím si, že kapela to měla docela dost dobře našláplé, ale po lidské stránce to haprovalo. A že odešla Andrea, byla jen otázka času. Dál bych se v tom nerad pitval. No a Gabča, ta si šla svou vlastní cestou. Když to v MEMORII zkoušela, tak nás upozorňovala na to, že to chce zkusit v SuperStar, což se jí povedlo a přejem jí to. Od první zkoušky to brala Gabča hodně zodpovědně a dala tomu hodně vysokou laťku.  Jinak mne mrzí, že ti je z nové MEMORIE na zvracení. V nové zpěvačce, co je teď v MEMORII, je podle mne velký potenciál! Holt musí to jen kluci vzít za ten správný konec a ukočírovat to celé. 

Přejděme teď k něčemu příjemnějšímu. V květnu minulého roku vyšla vaší kapele DYING PASSION poslední deska pod názvem Amplify. Mohl bys přiblížit o čem deska je a pozadí jejího vzniku?

Ve své prvotní podstatě měl název Amplify vyjadřovat hlavně dnešní chaotickou dobu. To, co se člověku odehrává v hlavě a čemu se nemůže bránit. Snaží se utéct, ale není kam, a je stále více vtahován do víru „zesílené“ doby. Je však příjemné, že se název pocitově prolíná i hudbou samotnou, nebyl to však prvotní záměr. Tímto záměrem bylo spíše předat jakýsi vzkaz, který ale není na první pohled úplně patrný. Chtěli jsme, aby to bylo trochu tajemnější a nutilo to člověka přemýšlet, a použít také trochu své fantazie.

Jak se ti spolupracuje s novou grupou? Je spolupráce na stejné úrovni? Cítíš se v ní příjemněji než třeba ve staré MEMORII? Jak často zkoušíte? Zkrátka, jak vypadá váš pracovní proces?

No to se zas tak nedá brát, jestli byla/nebyla spolupráce na stejné úrovni jako teď v DYING PASSION. MEMORIA byla hudebně dost vyzrálá a cítil jsem se tam dobře. Když se dávalo dohromady poslední album Ambivalent Ecstasy a následné koncerty, tak kapela fungovala nejlépe… ale nic netrvá věčně.  A kapela se začala pomalu rozpadat před očima. No a teď jsem fakt rád, že jen díky náhodě jsem se dostal do DYING PASSION.  Kluci sakra vědí, co chtěj, a podle toho k muzice přistupují! Je radost s nima být… člověk se ani chvíli nenudí (smích). Jinak snažíme se, aby kompletní zkoušky byly aspoň dvakrát do měsíce.  Já totiž dojíždím z Čech do Šumperku, tak mám menší úlevy s docházkou (smích).  A taky podle toho, v jaké fázi kapela zrovna je. Když jsme se chystali do studia na CD Amplify, tak se intenzita zkoušek stupňovala. A tento rok nás čeká asi to samé. Jinak hodně využíváme internetu, jako spousta dalších kapel. Nástřely skladeb si rozesíláme, a tak se dá na nich makat individuálně.

Jak vznikl nápad, že by ses měl ke kapele nastálo přidat? Kdo tě oslovil a měl jsi i jiné nabídky od kapel z české rockové špičky?

No ona to byla spíš náhoda. Tenkrát jsem si psal se Standou o problémech v kapelách a slovo dalo slovo, tak jsem to šel k nim zkusit. A kupodivu zkouším s nimi dodnes. Je to dobrá parta lidí. Jinak jsem žádné nabídky od nikoho nedostal, ani jsem v podstatě žádnou kapelu nehledal.

Jak bys ohodnotil dnešní rockovou a metalovou scénu? Vyvíjí se podle tebe, stagnuje nebo dokonce bys řekl, že upadá?

No určitě se vyvíjí. Ale je pravda, že mne už dlouho nic neposadilo na prdel tak jako třeba před x lety kapela ENDLESS.  Co mne ale poslední dobou zaujalo, tak to je kapela MORGUE SON z Uherského Brodu. Ale co určitě upadá, tak to návštěvnost lidí na koncertech. To je prach a bída. 

Jak to máte s letními festivaly? Kde se na vás mohou fanoušci těšit a vidět vás hrát live?

Pár festivalů se rýsuje, za zmínku určitě stojí slovenský festival GOTHOOM OPEN AIR FEST.  Více se dá najít na profilech kapely, třeba na Bandzonu.  Jinak, o koncerty se stará Štěpánka Kubíčková z KONTRA PRODUCTION.

Jaký máš vztah ke stylu country? Líbí se ti? Jestli ano, jaké kapely z tohoto žánru posloucháš?

Nevím o žádném vztahu, který bych měl zrovna ke stylu country. Jinak mne docela překvapuje, že se ptáš zrovna na country?  Kdyby ses zeptal třeba na lidovou muziku, tak by mi to bylo asi bližší (smích).  Ale neptáš se (smích).

To jsem se jen zeptal, protože teď docela ujíždím na americkém country (smích). Chtěl bys na závěr vzkázat něco vašim fanouškům?

Chtěl bych vzkázat nejen fanouškům DYING PASSION, ale všem rockerům, co si těchto pár řádků budou číst, aby podporovali českou scénu. Díky!

Já děkuju. Díky za rozhovor, hodně úspěchů do budoucna a doufám, že se zase někdy v budoucnu střetneme ať už na koncertech, nebo při dalším rozhovoru.

< Předchozí		Další >