Banner

Marek Dusil: „Nic bych neměnil, všechno nějak plyne…“

dusil marek200Cítí se spíše folkařem, ale zároveň v sobě nechává probublávat spodní rockový proud. S formací Marek Dusil Blend chystá nové album a své písně nejraději předkládá v prostém akustickém hávu. Rád hraje pro vnímavé publikum. Bratr slavné sestry, který ve své hudební kariéře netrpí přehnanými ambicemi.



Kdo vás před lety inspiroval k tomu, abyste se zkusil vyjádřit písní?

Tak to vím naprosto přesně - Jarda Ježek a jeho Čp.8., karlovarská fenomenální kapela, která s mými tehdejšími názory absolutně rezonovala. Tehdy jsem si říkal, že bych chtěl dokázat něco podobného, ale nešlo to, bylo mi teprve šestnáct let.

Které momenty vaší dosavadní umělecké cesty považujete za důležité, řekněme i zlomové?

Nemám pocit, že by docházelo ke zlomům. Zkrátka - všechno nějak plyne...

Co byste ze svého muzikantského života s chutí škrtnul?

Jak jsem nastínil výše, vše bylo, podle mého, tak jak mělo být. Nic bych neměnil, všechno mělo svůj smysl.

Jak vlastně vzniklo seskupení Marek Dusil Blend?

Název vznikl někdy kolem roku 2008. Často jsem hrával i sám, Blend je označení větší sestavy. Momentálně funguje druhá sestava Blendu. S prvním Blendem jsme hráli bezmála sedm let a vydali album COSI. Nyní jsem se postupně seznámil a začal hrát s jinými muzikanty, konkrétně: Jáchym Štětka na kytaru, Vratislav Hubička na kontrabas a Marcel Jakubovie na cajón a další rytmické nástroje.

Co vás baví víc – hrát v „akustické“ či „elektrické“ formaci?

Přiznám se, že teď poslední dobou mě víc baví ta akustická. Možná je to z mé strany snaha o upřímnější projev. Elektrickou formaci jsem měl samozřejmě taky rád, ale v určité době se na mě projevila únava z hlasitého hraní.

Na konci roku 2010 jste vydal album s názvem Cosi. Jaký mělo ohlas?

No, ohlas... Co se týká několika recenzí, které se tou deskou zabývaly, tak ty byly - kromě jediné - opravdu velmi příjemné. Pokud jde o zájem médií, tak pro ně bylo naše album asi většinou „nezajímavé“. Naštěstí zareagovalo několik rádií – díky tomu se podařilo pár rozhovorů a pouštěly se ukázky z alba. Co se týče ohlasů od lidí-posluchačů, ke kterým se to dostalo, tak ty byly velmi potěšující a povzbudivé.

dusil marek1

Patříte k písničkářům, o nichž se píše, že jsou ovlivněni folkem, rockem i blues. Co vy na to – jste víc rocker, folkař nebo bluesman?

Jak se zdá, tak asi folkař, ale ten rockovej tah tam někde stejně probublává. :-) Blues jsem kdysi hodně miloval, ale už jsem se toho jeho základního modelu asi přesytil.

Můžete prozradit inspirační zdroje, koho nejradši posloucháte, kdo vás svou tvorbou svádí k tomu, abyste se pokoušel o něco podobného?

Nejsem si jistý, jestli mám přesné inspirační zdroje. Hodně jsem ležel v tvorbě Pink Floyd nebo Jethro Tull. Oslovovala mě i domácí tvorba: Vladimír Merta, Jakub Noha, Marsyas či Vladimír Mišík. Jenže - byl jsem líný se ty věci nějak učit nebo napodobovat. Je možné, že to u mě zafungovalo nějak podvědomě…

Můžete prozradit, v jaké fázi je příprava vašeho nového alba?

Z dvanácti písní jich máme plně nahraných šest, jsou už připravené k mixu. U ostatních kousků zbývá víceméně jen dohrát kytary, kontrabas a jednu píseň máme zatím nahranou na demosnímku. Jinak díky spolupráci s anglickou výtvarnicí Sarah Jarrett je předpřipraven booklet, nejspíš bude vyzdoben jejími pracemi, které korespondují s mým vnímáním. Udělalo mi radost, že vstřícně zareagovala na moji nabídku.

A co hudební styl nových písní – folkrock ovlivněný blues?

Toho blues tam asi moc nebude. Je to daleko křehčí deska, než byla ta předchozí s názvem Cosi. Vlastně je to akustické album, kde lze možná díky použité steel kytaře v některých místech zaslechnout i názvuky country. Ale „Michala Tučného“ nečekejte.

Jaká témata se vám objevují v nových písních?

Osm písní je v češtině. Mají spíše zasněnou atmosféru. Objevují se v nich minipříběhy o ztracencích, kteří jsou konfrontováni s tím hezkým, co je obklopuje, ale oni to nejsou schopni vidět… V některých textech se mihnou i partnerská témata a jedna píseň je věnovaná mému dětství v Karlových Varech. Nevím, jestli jsou texty na první poslech hned srozumitelné. S tím se holt bude muset posluchač nějak poprat.

dusil marek2

Láká vás být „dnešní“, psát písně o naštvanosti, krizi, blbé náladě…?

Já si témata nevybírám, sama ke mně přicházejí…

Tušíte, pro koho vlastně hrajete, kdo převážně tvoří vaše publikum? 

Vím, že v Praze často hraju hlavně pro lidi, které znám. Díky nim jsem se na to ještě nevykašlal, jejich zájem mě postrkuje. Pokud jde o hraní mimo pražská pódia, tak je to tak různorodé publikum, že se to nedá paušalizovat. Většinou mě ale chodí poslouchat vnímaví lidé.

Kde vás mohou posluchači vidět a slyšet naživo?

Tak například každý měsíc v Praze na akci, která se jmenuje AKUSTICKÝ ŘEZ, koná se pokaždé v jiném klubu, je tedy nutné sledovat www.facebook.com/akustickyrez. Co se týká mimopražských vystoupení, tak nejbližší koncert je 10. dubna v olomoucké Hoblině, dále pak 26. dubna v plzeňské Jabloni. Stačí sledovat profil na www.bandzone.cz, kde je soupis koncertů pravidelně aktualizován.

Dá se očekávat, že se letos potkáte na jednom pódiu s vaší sestrou Lenkou?

Vzhledem k tomu, že na chystaném albu je jedna věc ještě z éry naší rodinné kapely z 80. let, kde zpívá i s mamkou, tak pokud bude mít čas, na křtu by k něčemu mohlo dojít. Jinak vzhledem k její vytíženosti to není moc pravděpodobné. Když to občas společně klapne, tak je to samozřejmě příjemné.

DOTAZNÍK K21

Marek Dusil, muzikant a písničkář
Narozen: 1966
Vzdělání: střední odborné železniční
Kořeny/současné bydliště: Karlovy Vary / Praha - Čerčany
Vydaná alba: COSI (2010)
Oblíbená kapela: Pink Floyd
Oblíbení písničkáři: Jakub Noha, Nick Drake, Sun Kill Moon
Oblíbený film: Tajuplný ostrov
Oblíbené knihy: Jsou jich stovky…
Oblíbený člověk: Karel Hynek Mácha

Autor použitých fotografií: Lucas Ross



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Čtěte také...

Jan Rosák: „Práce mě pořád baví a v tenise mám stále slušnou úroveň.“

jan rosakNemůže snad být Čecha, který by někdy nesledoval Riskuj! nebo Videostop. Nejen tyto pořady spojuje jméno sympatického Jana Rosáka. Ten brzy oslaví 65. narozeniny, ale elán ani nadhled mu rozhodně nech...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Kristus jako výtržník, co napravuje svět

VYTRZNIK 200Píše se rok 2010 a někde nad Švýcarskem, zavěšena na nanovláknech a kryta nejmodernější vojenskou technologií, se vznáší základna samotného Boha.

 

...

Divadlo

Hodně smutná „road-movie“

rumuni perexKdyž si v televizním programu nebo u anotací filmů přečtete „road-movie“, obvykle to je bláznivá (ne moc kvalitní) komedie plná alkoholu a těžko uvěřitelných situací. Co se ale stane, když si tento žánr vezme d...

Film

Truman show: Jim Carrey loutkou televizního štábu

truman show plakatKriminální film nebo horor už viděl každý. Jim Carrey má však štěstí na filmy, které jsou skoro vždycky něčím originální, a přitom v sobě kombinují staré známé prvky. Jedním z takových je i Truman show....