Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak čtenáři listují, tiše rozmlouvají s pracovníky, radí se s dalšími čtenáři. Tvůrčí atmosféra, dá se říci. Knihovnice a knihovníci se dostanou téměř ke všem titulům, které vychrlí nakladatelé, mají možnost je alespoň prolistovat. Také vidí, jak jde který příběh na dračku, jak se o něj jejich čtenáři „perou“ či nikoli. A tak jsme oslovili pracovníky knihoven, aby nám prozradili, které knížky s chutí přečetli sami, které se nejvíc líbily jejich čtenářům a jak se vůbec rok 2012 v knihovně vyvedl.

Odpověděla nám Mgr. Lada Schovánková z Městské knihovny v Berouně.

Které knížky byly u vás v loňském roce největším hitem? (cca 5) O které měly nejvíce zájem děti a o jaké dospělí? Čím čtenáře oslovily, co myslíte? Patří i mezi vaše favority?

Mezi nejčastěji čtené tituly v loňském roce patří: série Milénium od StiegaLarssona, Pletky s osudem od Simony Monyové a Biomanželka od Michal Viewegha.

Jaký knižní žánr je mezi vašimi čtenáři nejvyhledávanější? Je pravda, že to jsou detektivky?

Musíme potvrdit, že i u nás mezi nejčastěji čtený žánr patří detektivky a thrillery. Na oddělení pro děti jsou nejčastěji žádány knihy s upíří tématikou, horory a fantazy.

Pokud by vaše knihovna mohla udělit Knihovnickou cenu některé z loni vydaných knih, tak které?

Vysoce hodnotíme knihu Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové nebo Přemyslovskou epopej od Vlastimila Vodnrušky. Z knih určených dětem bychom chtěli vyzvednout knihy od spisovatele Miloše Kratochvíli a Ivany Peroutkové (1. stupeň) a Daniely Krolupperové (2. stupeň). Tento výčet však samozřejmě není nijak úplný.

Každá knihovna připravuje spoustu akcí kolem čtení a čtenářství – pro děti i dospělé – kterými akcemi byste se rádi pochlubili?

Berounská knihovna pořádá každý měsíc besedy a přednášky na různá témata. Mezi čtenářsky oblíbené besedy patří cyklus besed „Setkání s autory, které máte rádi“ paní Marie Holečkové, které již mají letitou tradici. Z dětských pořadů patří mezi ty vděčné Noc s Andersnenem nebo Týden Čtení Dětem.

Vítáte celostátní kampaně na podporu čtení u mládeže, jakou je např. projekt Čtení pomáhá?

Všechny celostátní kampaně věnované čtení, čtenářské gramotnosti a vzdělávání mají pozitivní význam pro knihovny, neboť poukazují na důležitost autoedukace u lidí každého věku.

Setkali jste se s nějakými kuriozitami? Zanechali čtenáři v knížkách třeba netradiční záložky, měli zvláštní přání čtenářů, přebalili knihu do zajímavého obalu, rozveselila vás něčí poznámka napsaná v knize či vyřčená u půjčovního pultu?

Mezi komické patří jistě dotaz čtenáře, který chtěl vědět, jestli máme knihy zařazené podle počtu stran a jejich váhy. Záložky patří mezi časté „nálezy“ v knihách a leckdy jsou opravdu kuriózní, jako například kostra z uzenáče.

Zaznamenali jste nové výtvarníky, kteří by se kvalitou ilustrací přiblížili uznávaným autoritám takového formátu, jako byli Helena Zmatlíková, Adolf Born či Zdeněk Burian?

Uvedli bychom Lucii Seifertovou, Ivanu Lomovou a Renatu Fučíkovou.

Mají rádi čtenáři v knížce obrázky? Vybírají si knížky podle toho, zda jsou ilustrované nebo ne? Jakou úlohu podle vás hrají ilustrace v knize?

U dospělých čtenářů není přítomnost ilustrací nijak podstatná. Vliv má však určitě titulní obal knihy, který může zaujmout, leckdy i odradit. Naopak pro děti, zejména do 10 let, patří obrázky často mezi zásadní rozhodovací kritérium.

Myslíte, že je důležitá vnější podoba knih – vzhled obálky, vazba, písmo, formát?

U starších lidí ovlivňuje výběr knihy velikost písmen.

Nabízíte nějaké typy elektronických čteček? Je o ně mezi čtenáři zájem? Jakou budoucnost podle vás mají elektronické knihy – pozorujete v té souvislosti úbytek čtenářů? Nebojíte se, že za pár let elektronické knihy ty papírové zcela vytlačí? Čtete je i vy sami nebo stále dáváte přednost klasické tištěné knize? Vidíte nějaký přínos tištěných knih oproti e-bookům (a naopak)?

Čtečky v knihovně nenabízíme.

Jak je to s rozšiřováním počtu čtenářů, kteří si chodí knihy půjčovat? Kolik nových čtenářů vám přibude (v průměru za měsíc)? Jsou měsíce, kdy se počet nových zájemců rapidně zvýší? Přibývá nebo ubývá vaší knihovně čtenářů? Jakým způsobem spolupracujete s místními školami? Kdy se stávají školáci vašimi čtenáři? Vydrží jim „chození do knihovny“ po celou školní docházku nebo zaznamenáváte úbytek zájemců o čtení knih a nižší návštěvnost s postupem věku?

K 31.12.2012 knihovna evidovala 2538 čtenářů. Celkový počet se nijak neliší od posledních let. Někteří čtenáři se registrují a stanou se dlouholetými čtenáři. Jsou lidé, kteří se zaregistrují kvůli zapůjčení jednoho konkrétního titulu a víckrát nepřijdou. A jsou lidé, kteří navštěvují knihovnu po dobu studia kvůli povinné literatuře, a po ukončení studií již členství neprodlouží.
Knihovnice na oddělení pro děti spolupracuje s jednotlivými pedagogy místních škol, pro které připravuje besedy na předem domluvené téma. S některými školami jsme navázali užší spolupráci, takže se podílíme na mnohých celoročních projektech školy. Po několik let také probíhá slavnostní pasování dětí na čtenáře.

Jaká věková vrstva je nejpočetnější mezi vašimi čtenáři všeobecně? Můžete nám prozradit věk nejmladšího a nejstaršího čtenáře vaší knihovny?

Statistika podle věku čtenáře vykazuje, že nejvíce je zastoupena věková kategorie v rozmezí 30 až 39 let. Následuje kategorie 20 až 29 let a potom 40 až 49 let. Tyto výsledky jsou pro nás potěšující, protože dokládají potřebnost knihovny pro lidi v produktivním věku.Někteří z našich registrovaných čtenářů jsou i jen několikaměsíční miminka. :-)

Má u vás čtenář přístup k cennějším, historicky významným knihám? Jakým způsobem probíhá jejich rezervace a zápůjční proces pro studium?

V městské knihovně nemáme ve fondu cenné tisky v pravém slova smyslu. Historicky cennější publikace je možné si zapůjčit prezenčně (pouze v knihovně) ve studovně.

Městská knihovna jako největší veřejná knihovna bývalého okresu Beroun také shromažďuje fond s regionálnítématikou, který je rozdělen mezi oddělení pro dospělé (lze půjčit domů) a studovnu (pouze studium v knihovně). Díky této archivační funkci knihovny mnohdy disponujeme zajímavými regionálními publikacemi, které nejsou jinde k dostání.

Jaké knihy si dnes lidé už vůbec nepůjčují?

Je těžké určit, které tituly se nepůjčují. Na „atraktivnost“ knihy má často vliv její místo uložení (ve volném výběru nebo ve skladu) a také, zda bylo vydáno nové vydání. Nová kniha s novým atraktivním přebalem si spíše dokáže najít cestu ke čtenáři, než starší vydání stejného titulu.

Kolik svazků vaše knihovna ročně vyřazuje? Jaký je jejich další osud?

Během roku vyřadíme mezi dvěma až třemi tisíci titulů. Tyto jsou nabídnuty ostatním knihovnám v regionu k bezplatnému odebrání v souladu s knihovním zákonem, kterým se při vyřazování řídíme.

Jaké další služby poskytujete vašim klientům kromě půjčování knih?

Kromě výpůjční služby, do které spadá i meziknihovní výpůjční služba (tzv. MVS) nabízíme rešeršní, bibliografické a reprografické služby, přístup na internet a specializovaných databází. Jak již bylo uvedeno, bohatá je i činnost knihovny v oblasti vzdělávání a pořádání kulturních akcí.

Děkujeme Vám za Váš čas a za Vaši záslužnou činnost na literárním poli!
Redakce Kultury21.

Městská knihovna Beroun, U Kasáren 813, 266 01 Beroun

< Předchozí		Další >