Kultura21.cz

Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak čtenáři listují, tiše rozmlouvají s pracovníky, radí se s dalšími čtenáři. Tvůrčí atmosféra, dá se říci. Knihovnice a knihovníci se dostanou téměř ke všem titulům, které vychrlí nakladatelé, mají možnost je alespoň prolistovat. Také vidí, jak jde který příběh na dračku, jak se o něj jejich čtenáři „perou“ či nikoli. A tak jsme oslovili pracovníky knihoven, aby nám prozradili, které knížky s chutí přečetli sami, které se nejvíc líbily jejich čtenářům a jak se vůbec rok 2012 v knihovně vyvedl. Zde jsou jejich odpovědi.

Místní knihovna v Praze-Klánovicích, odpovídala Jitka Frýdmanová

Které knížky byly u vás v loňském roce největším hitem? (cca 5) O které měly nejvíce zájem děti a o jaké dospělí? Čím čtenáře oslovily, co myslíte? Patří i mezi vaše favority?

Tučková – Žítkovské bohyně, Larson – Milénium, Nesbo – detektivky i dětské, Kinney – Deníky poseroutky, Flanagan – Hraničářův učeň, všechny díly.

Preferují čtenáři díla českých nebo zahraničních autorů?

Preferují dobré knihy a také knihy, které mají největší reklamu. Vychází více zahraničních děl, tudíž se jich také více půjčuje.

Jaký knižní žánr je mezi vašimi čtenáři nejvyhledávanější? Je pravda, že to jsou detektivky?

Ano, detektivky a thrillery vedou, vychází jich také z beletrie nejvíce.

Pokud by vaše knihovna mohla udělit Knihovnickou cenu některé z loni vydaných knih, které?

Jednoznačně Tučkové Žítkovským bohyním.

Jsou knihy, které na vás zapůsobily vysloveně negativně? Pokud ano, čím?

Iritují mě vážně míněné publikace o andělech a jejich vlivu na náš život. Vychází jich hodně, škoda papíru.

Každá knihovna připravuje spoustu akcí kolem čtení a čtenářství – pro děti i dospělé – kterými akcemi byste se rádi pochlubili?

Děláme krásné pasování prvňáků na čtenáře, každý rok se moc líbí. Naše „Noc s Andersenem“ se poněkud vymyká, účastní se jí během večera 250 dětí nižšího stupně ZŠ, každý ročník má v knihovně připravený jiný program „na míru“ a děti pak přespí ve svých třídách se svými třídními. Oblíbená je také výstava TOP 100, kdy v čítárně na týden vystavíme 100 nejčtenějších knih předchozího roku, žebříčky nejoblíbenějších autorů, nejlepších čtenářů a ty opravdu nejpilnější odměníme.

Vítáte celostátní kampaně na podporu čtení u mládeže, jakou je např. projekt Čtení pomáhá?

Čtení pomáhá je velmi povedená akce, jsme zapojeni, naše čtenářka byla dokonce několik týdnů v čele své kategorie, byli jsme na ni pyšní. Z dalších akcí si vybíráme, ne všechny jsou povedené nebo vhodné pro naši knihovnu.

Setkali jste se s nějakými kuriozitami? Zanechali čtenáři v knížkách třeba netradiční záložky, měli zvláštní přání čtenářů, přebalili knihu do zajímavého obalu, rozveselila vás něčí poznámka napsaná v knize či vyřčená u půjčovního pultu? 

Častými záložkami jsou lékařské zprávy a recepty. Rozveseluje nás častá reakce dospělých čtenářů na cinknutí tiskárny čtenářských kont, automaticky vyndavají peněženku k placení. Úsměvná i dojemná je reakce mentálně mírně hendikepovaného kloučka, který chodí do knihovny rád, když se potkáme na ulici, mává a křičí - „Dobrý den, paní knihovnová!“

Zaznamenali jste nové výtvarníky, kteří by se kvalitou ilustrací přiblížili uznávaným autoritám takového formátu, jako byli Helena Zmatlíková, Adolf Born či Zdeněk Burian?

Z mého pohledu jsou tito klasici ilustrace nedostižní, snad jen paní Hedvika Vilgusová se jim vyrovnala.

Mají rádi čtenáři v knížce obrázky? Vybírají si knížky podle toho, zda jsou ilustrované nebo ne? Jakou úlohu podle vás hrají ilustrace v knize?

Děti rozhodně, u dospělých to nehraje velkou roli.

Myslíte, že je důležitá vnější podoba knih – vzhled obálky, vazba, písmo, formát?

Nepovede-li se obálka, kniha se hůře půjčuje. Velikost a kontrast písma rozhoduje u starších čtenářů, někdy s lítostí odloží knihu, kterou by si jinak vybrali. Dobrá vazba je důležitá zejména pro knihovny, rozpadlá a mnohokrát opravovaná kniha čtenáře moc neláká.

Nabízíte nějaké typy elektronických čteček? Je o ně mezi čtenáři zájem? Jakou budoucnost podle vás mají elektronické knihy – pozorujete v té souvislosti úbytek čtenářů? Nebojíte se, že za pár let elektronické knihy ty papírové zcela vytlačí? Čtete je i vy sami nebo stále dáváte přednost klasické tištěné knize? Vidíte nějaký přínos tištěných knih oproti e-bookům (a naopak)?

Nenabízíme, jsme malá knihovna (městská část s 3 000 obyv., 780 čtenářů), nemůžeme si to dovolit. Pozorně sledujeme vývoj, až půjde e-knihy v knihovně stahovat do čteček čtenářů, rozhodně se zapojíme mezi prvními. Nebojíme se zániku papírových knih, domníváme se, že budou s e-knihami existovat paralelně. Jsem starší, dávám přednost papíru, ale těším se, že na dovolenou nepovleču těžké knihy, ale čtečku se staženými tituly.

Jak je to s rozšiřováním počtu čtenářů, kteří si chodí knihy půjčovat? Kolik nových čtenářů vám přibude (v průměru za měsíc)? Jsou měsíce, kdy se počet nových zájemců rapidně zvýší? Přibývá nebo ubývá vaší knihovně čtenářů? Jakým způsobem spolupracujete s místními školami? Kdy se stávají školáci vašimi čtenáři? Vydrží jim „chození do knihovny“ po celou školní docházku nebo zaznamenáváte úbytek zájemců o čtení knih a nižší návštěvnost s postupem věku?

Počet čtenářů naší knihovny stále stoupá, cca o 50 ročně, přibývají po každém zdražení knih. 
Se ZŠ a MŠ máme velmi dobrou spolupráci. Pro třídy připravujeme jak seznámení s knihovnou a jejím využitím, tak tematické hodiny po dohodě s vyučujícím.
Při pasování prvňáků v červnu od nás všechny děti dostanou průkaz čtenáře na rok zdarma a přibližně třetina zůstane i po roce našimi čtenáři. Na druhém stupni ZŠ děti čtou méně, zde nám konkuruje internet a dojíždění na střední školy. Tato věková kategorie chodí zejména pro doporučenou školní četbu. Vycházíme jim vstříc, máme tyto tituly ve více exemplářích.
Nejslabší věková kategorie je 20 až 30 let, studenti VŠ chodí do velkých knihoven v místě studia a často čtou v angličtině (v této kategorii je asi nejvíce čteček). Po třicítce se hodně čtenářů (a zejména čtenářek) vrací zase k nám a přivedou své děti.

Co si myslíte o vztahu mládeže ke čtení? Setkáváte se s mnoha dětskými či dospívajícími čtenáři, nebo se vám naopak zdá, že mladí o čtení ztrácí zájem? Co je, podle vás, příčinou tohoto stavu? (například souvislost s rozmachem internetu)

Děti se proti dřívějšku více dělí na vášnivé čtenáře (mají dobrý přehled o tom, co právě vyšlo) a úplné nečtenáře, kteří si vystačí s internetem, facebookem a podobně. Domnívám se, že hodně dětí rádo čte, ale přečtou méně, protože dělí volný čas mezi knihy a internet.

Jaká věková vrstva je nejpočetnější mezi vašimi čtenáři všeobecně? Můžete nám prozradit věk nejmladšího a nejstaršího čtenáře vaší knihovny?

42 % čtenářů (333 čtenářů) je do 15-ti let – nejmladší je čtyřletý.
Silná je kategorie 30 – 39 let (109 čtenářů), 14 %
40 – 49 let (102 čtenářů), 13 %
Nad 80 let máme 17 čtenářů – nejstaršímu je 91 let

Má u vás čtenář přístup k cennějším, historicky významným knihám? Jakým způsobem probíhá jejich rezervace a zápůjční proces pro studium?

Nemáme je.

Jaké knihy si dnes lidé už vůbec nepůjčují?

Skoro každá kniha si najde alespoň 1x ročně svého čtenáře – i např. Baar, Čech, Světlá, Rais, Vrba, Martínek …

Kolik svazků vaše knihovna ročně vyřazuje? Jaký je jejich další osud?

Vyřazujeme cca 300 až 400 knih ročně, jsou to knihy opotřebované, poškozené a nebo zastaralé bez větší literární hodnoty. Knihy nabízíme na dobročinném bazaru (s dalšími, které nám na tento účel darují čtenáři). Pokud se neprodají, projdou krabicí „čtenáři čtenářům“, kterou máme v knihovně, většina z nich je rozebrána.

Jaké další služby poskytujete vašim klientům kromě půjčování knih?

Veřejný internet, MVS, informační služby, katalog na webových stránkách, výstavy, výchovné a vzdělávací akce pro školy.

Připojte, prosím, nějaké vaše postřehy, kterými byste rádi doplnili naše všetečné otázky.

Osud malých knihoven bohužel závisí na osvícenosti zastupitelů a počtu čtenářů mezi nimi. Knihovna tak může být živořící popelkou, nebo institucí, na kterou je obec hrdá a kde se uskutečňuje velká část kulturního dění místa.

Děkujeme Vám za Váš čas a za Vaši záslužnou činnost na literárním poli! 
Redakce Kultury21.

Adresa knihovny (případně webové stránky): 
Místní knihovna, Smržovská 1, 190 14 Praha - Klánovice