Banner

Jiří Štěpnička miluje suché rohlíky


stepnicka ales cibulka toboganV knize Cibulka v pyžamu se setkáme s tuctem zajímavých respondentů, které si Aleš Cibulka pozval do pořadu Tobogan v pyžamu. Jedním z nich je herec Jiří Štěpnička, který Aleše s rozhlasovým štábem zasvěceně provedl budovou Národního divadla, a také mu prozradil spoustu zajímavostí o sobě samém – třeba to, že má rád staré rohlíky. V závěru rozhovoru vyvrátil rozšířené tvrzení, že už není Samec.

AC: Vaše maminka Jiřina byla skvělá herečka, vy jste herec – u vašich dětí se ale herecká dynastie přerušila…

JŠ: Já jsem je záměrně odrazoval.

AC: Ani u vnuků byste si to nepřál?

JŠ: To není povolání pro normálního chlapa.

AC: No počkejte! Herci nejsou normální chlapi?

JŠ: Je s tím spojená spousta potíží. Jsme trochu exotická zvířata, která je zvykem trochu obdivovat a zároveň na ně plivnout.

AC: Ale plno lidí si myslí, že je to nádherná profese. – Herec žije na výsluní, užívá si popularity, slávy, peněz…

JŠ: …peníze ne, peníze to nenese, promiň, ale ne. Dokonce jsou teorie, že herec má bejt hladovej a má třít bídu s nouzí.

AC: Ještě mi budete tvrdit, že máte hlad jako herec a já vám začnu nosit staré rohlíky!

JŠ: Nosili mně starý rohlíky. Já je mám rád. Fanynky mi nosily tvrdý rohlíky v Hradci, kde jsem byl v prvním angažmá. Já jezdíval kabrioletem Tatrou 57 a tam jsem měl lodnu (pozn.: lodna = přepravka, bedna) a v ní sušený rohlíky.

stepnicka ales cibulka tobogan

AC: Tak jste to slyšeli, milí posluchači, už víte, co nosit do divadla panu Štěpničkovi. Mimochodem, když jsme mluvili o tom chlapství – vy jste jedním z mála, kdo má stvrzeno od úřadů, že už není samec…

JŠ: Ne, to máš špatnou informaci. Já jsem „samec“ pořád.

AC: Nepovídejte! – To bychom ale možná měli vysvětlit.

JŠ: Já jsem po tatínkovi Samec, s velkym „S“. Ale nikdo mi nikdy jinak neřekl než Štěpnička. Takže jsem si Štěpnička nechal jako umělecké jméno a používal obě. Tedy Jiří Samec-Štěpnička. Někdy i v opačném gardu. Ale pak mi dcera, která má mj. i právnické vzdělání, řekla, že teď už to nemůžu používat, protože se změnil zákon. Tak jsem šel na úřad, oni se zeptali: Jak se chcete jmenovat? – Já řekl: Štěpnička. – A oni, jste ženatý? – A já: Ano, ale to s tím nesouvisí, protože moje žena má své dívčí jméno Říhová. – A oni řekli: Ááa, tak to máte problém! Vy se můžete jmenovat pouze Říha! – Tak jsem jim řekl, že to mi nic neřeší a najal jsem si právničku, která docílila, že mám teď v občance jen jedno jméno, a to je Štěpnička, ale zároveň, jako mají některé dámy své dívčí jméno a manželské, tak já tam mám své rodné jméno Samec a po mamince Štěpnička.

AC: Tak to je dobrá zpráva, zůstal jste sám sebou! – Když jsme u těch fám, já jsem slyšel, že jste se narodil v letadle!

JŠ: Ne, ne. Já jsem se narodil v Londýně…

AC: Jo. A proto jste Samec. Už tomu začínám rozumět…

JŠ: Velká Británie má úzus, že děti, které se narodí na jejím území, tj. v koloniích, na jejích lodích, ambasádě nebo v letadle nad jejím územím, mají právo mít anglické občanství. Takže, kdybych teď o něj požádal, tak mi ho dají.

AC: Ano. Ale než byste jim vysvětlil, jak je to s vaším příjmením, tak by to vzdali.

stepnicka ales cibulka tobogan

Ukázka a fotografie z knihy Aleše Cibulky a Yvony Žertové – Cibulka v pyžamu. Třináct rozhovorů z Toboganu s tuctem veselých odhalení.

Zdroj foto: JaS nakladatelství



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Banner

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

BÁRA SEIDLOVÁ, NIKOLA A DANIELA ZBYTOVSKÁ

Divadlo MALÉhRY

Kniha:


Ella Woodward - LAHODNĚ S ELLOU

To, co nás na knize zaujalo je především osobní pohled a prožitek autorky. Myslíme si, že každý z nás má svoji osobitou životní cestu a přestože všichni směřujeme ke stejnému cíli...K lásce, zdraví a radosti, volí každý z nás jinou pěšinku, jež vede k uvědomění si sebe sama. a tak díky za každou inspiraci, za každý nový pohled na svět i za recepty, které nám mohou obohatit náš jídelníček.



Foto: Šárka Tóthová

Banner

Partneři

Čtěte také...

MerelyWild: „Naše hudba je inspirovaná životem a velkými sny“

merely wild200Na festivalu Sunday Music Jam 14. září v pražské Stromovce, se mimo jiné představí skupina MerelyWild. Vévodí jí Veronika Wildová, která nám spolu s kytaristou Martinem odpověděla na několik zvídavých otázek.  

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Jana Semelková: Přišlo mi škoda, že Karel Čapek nikdy nenamaloval leporelo…
ImageJana Semelková sestavila dvě maličká leporelka pro nejmenší děti. Jedno zajímavější než druhé. I když pro mne možná bylo zajímavější to „dášeňkové“, protože TO jsem ještě nikdy neviděla. A ta...
Dramatická novinka Olji Muchinové Olympia účtuje s divokými 90. léty

olympia perexKlubový prostor H2O na pražském Žižkově, který provozuje umělecká skupina OLDstars, uvádí jako první mimo území Ruska inscenaci nové hry respektované dramatičky Olji Muchinové Olympia. Nejbližší představení se ...

Podzimní schéma České televize klepe na dveře

ctv 200Zatímco letní měsíce slouží k provětrání archivu a na obrazovkách se objevuje jeden evergreenový seriál a film za druhým, bývá září startovní čarou pro nové televizní projekty. Česká televize se rozhodla v boji o diváky s konkurenčními te...

Poslední premiérou sezóny bude operní detektivka
ImageHindemithův Cardillac, jedno z největších děl operní literatury 20. století, je strhujícím a tajemným příběhem, v němž nechybí ani nevysvětlitelné vraždy. Národní divadlo moravskoslezské