Reklama
Banner

Textař skupiny Kabát: „Texty se tak nějak cenzurujou samy.“

kabat logoSkupina Kabát je pro mnohé synonymem nejlepší české kapely. Ať si o nich každý myslí co chce, není snad nikoho, kdo by neznal její texty a nevybavil si Pepu Vojtka za mikrofonem. My jsme zpovídali basistu, kapelníka a především autora všech textů  - Milana Špalka.

 


S dovolením začnu vtipnější otázkou – nebylo vám s vaším názvem v létě horko? :-)


No… ještě štěstí, že se nejmenujeme rolák! :-)

Přes prádzniny jste jistě měli plné ruce práce s festivaly. Není to pro vás rutina?

My nehrajeme zas tak často, takže rutina ani náhodou. Některý kapely hrajou sto a více koncertů ročně. Kdežto Kabát odehraje kolem šesti festivalů a to je všechno. Přece jenom… naše republika je malá, a když kapela z nutnosti nemusí hrát na každý akci, je to pro ni rozhodně přínos. O to víc se snažíme nabídnout na každém festu něco „nad rámec běžnejch zvyklostí“. Z peněz, které dostaneme, jde podstatná část na techniku. Tu si pronajmeme a vezeme sebou na festival. (Např. pyroefekty, led obrazovky, vlastní zvukovou aparaturu, světla, scénu, atd.)

kabat

Máte nějaké oblíbené a neoblíbené festivaly? Podle čeho si vlastně kapela takového formátu, jako jste vy, vybírá, kde bude hrát?

To zaleží dost na nás. Když se povede hraní a sedne to, tak to baví všude. A to druhý je práce agentury, která má za úkol dohodnout podmínky a musí zjistit, jestli to není hurá akce nějakýho pacienta, co už přemýšlí, jak si koupí zájezd do Karibiku, a o pořádání hudebního festivalu nic neví.

Chodíte na koncerty i jako diváci? Co byl váš poslední koncert, kde jste byli v roli fanoušků?

Tak nedávno sem zajel do Londýna na koncert Roba Zombieho a musím říct, že mě to posadilo na zadek. Už jenom organizačně to nemělo chybu. Ve frontě sem si připadal opravdu jako na hřbitově, protože všichni měli podmalovaný oči a šílený hadry. Jedna mrtvola mi dokonce řekla „excuse me“, když chtěla projít. Za dvacet minut byla celá ta horda pod pódiem a Zombie byl fakt skvělej. Taky se samozřejmě podíváme na kolegy na letních festivalech, jak že jim to šlape.

Co je pro vás největší zážitek kariéry? A co byste naopak chtěli ještě zažít? Co je váš sen?  

Možná bych měl říct koncert na Vypichu, kterej se opravdu poved a myslím, že to bylo velký zadostiučinění za to, jak nám v začátcích, a i později nikdo nevěřil. Ale rozhodně nejvíc je to, když se kapela dá dohromady a všechno to začne nabírat směr. Jak se jelo starým autobusem na první výjezd do Šluknovského výběžku a my se cejtili jak rockový hvězdy. Na tom koncertu se náš bubeník Hurvajs tak rozvášnil, že skočil po vzoru slavnějších muzikantů šipku z pódia přímo do kotle… až na to, že tam žádnej kotel nebyl. Pod pódiem zevlovalo asi patnáct lidí, takže to odnesl Hurvajsův kotník. Ale to už asi zažít nejde, škoda.

kabat

Písně skupiny Kabát už zlidověly, poslouchá je spousta generací a tyto generace včetně menších rockerů chodí i na vaše koncerty. Zohledňujete tohle nějak například při psaní textů?

Ani ne. Texty se tak nějak cenzurujou samy. Nemáme potřebu používat ostrý slova. Ono některé naše texty jsou hustý ažaž, a když si člověk dá tu práci, tak tam najde plno odkazů. Například píseň Stará Lou není o trempech, a přesto si ji můžou děti zazpívat, protože tam není nic pohoršujícího.

A ještě k těm textům, musí být hodně těžké napsat něco, co má hlavu a patu a je zapamatovatelné pro širokou veřejnost. Nemáte strach, že už to za pár let prostě nepůjde, napsat takový text?

Jasný že mám strach. Na druhou stranu sem vděčnej, že to do dneška šlo.

Co bude, až přijde nějaká taková krize? Konec Kabátů by byla pohroma nejen pro vás, ale snad pro většinu republiky?

To si nemyslím. Mnohem větší pohromy ještě přijdou. Jak říkám, musíme být vděčný za to, co je. Nejde přemýšlet o tom co kdyby, to by se jeden utrápil. Už tak si uvědomujeme, že jsme měli obrovský štěstí, a co si budeme povídat, život úspěšného muzikanta není fakt extra složitej.

Já vám žádnou krizi samozřejmě nepřeji a jen doufám, že se vám stále bude dařit. S tímto přáním na rtech se vás ještě zeptám na vaše plány a děkuji za rozhovor.

Úkol zní jasně… udělat sakra dobrou desku! A díky…

kabat


Zdroj foto: kabat.cz se svolením skupiny, Autor foto: F. Ortmann


    



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...


Banner

Hledat

Mimísek 16

Partneři

Čtěte také...

Chceme osvěžit zapadlá srdce kapkou poezie

poezie 200KLADNO/ BUŠTĚHRAD – Mám to štěstí, že je mohu řadit mezi své přátele. Je to dvojice, která je ojedinělá v tom, že se jim podařilo spojit dva zdánlivě odlišné žánry – poezii a hudbu, které se k sobě ale báječně hodí. Dělají to takovým způsobem, že...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Jonáš, Légl, Kuchař: Pozor, sůl!

sul 200Jeden z autorů knihy Pozor, sůl!, Jiří Kuchař, řekl v jednom rozhovoru důležitou větu: Když se u nás koná nějaká konference, píší média o soli nadšeně jako zabijáku, bílém jedu. Trvá to pár dní a potom je ticho. Většinou se dočtete už jen obecné rady, solt...

Divadlo

Hezky německy?

200divPřed několika dny skončil 18. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Je tedy čas probrat se dojmy a pokusit se o shrnutí. Můj nejsilnější pocit je podobný hořké pachuti na jazyku – nějak mi to prostě nesedlo. Jsou takové divadelní festiva...

Film

Helen Mirren zazáří ve filmu plném chutí a vůní

Laska na kari 200Vybraná francouzská kuchyně a atmosféra jižní Francie se střetává s pikantní a vášnivou kuchyní v barvách Indie ve filmu Láska na kari. Snímek plný vaření a života vznikl v produkci Oprah Winfrey a Stevena Spielberga, režisérem je Lass...