Sto zvířat: „Ještě žádné naše album není tak vymazlené.“
Banner

Sto zvířat: „Ještě žádné naše album není tak vymazlené.“

sto zvirat hraju na klavir v bordeluJedna z nejlepších tuzemských ska kapel Sto zvířat vydala 1. září novou desku s názvem Hraju na klavír v bordelu. V rozhovoru si o ní můžete přečíst spoustu zajímavostí z pera hudebníka Honzy Kaliny.

 



Vaše nové CD se jmenuje Hraju na klavír v bordelu. Kde jste čerpali inspiraci k takovému textu?

To je spíš otázka pro našeho textaře a saxofonistu Tomáše Belka. Je to on, kdo vždycky přinese jakousi koncepci celého alba a hudba vzniká vždy na texty. A jelikož pracuje v reklamní branži, přinesl i tenhle krásný slogan, prý ho řekl pan Ogilvy, zakladatel celosvětové sítě reklamních agentur. Když se ho prý maminka zeptala, čím se živí, než by jí řekl, že dělá v reklamě, prohlásil: „Hraju na klavír v bordelu“.

Celkově jsou texty o příbězích obyčejných lidí. Měnili byste s nimi někdy?

Oni zas tak obyčejní nejsou, například krátkozraký Viktor žije doma se svou mrtvou matkou, další chce strávit noc s operní pěvkyní, jiná sbírá víčka od jogurtů, aby vyhrála baťůžek… Rozhodně bych s nimi neměnil.

Povězte nám o desce něco – čím je speciální?

Poprvé jsme strávili na desce asi tři roky, měli jsme nespočet zkoušek a soustředění, napsali jsme asi 30 písniček, ze kterých jsme vybírali těch finálních 14. Ještě žádné naše album není tak vymazlené.

Pozvali jste si na ni zajímavé hosty – Radůzu, Radka Pobořila z Čechomoru či Vojtu Lavičku z Gipsy.cz.  Podle čeho jste vybírali?

Radůzu jsme chtěli do písně Tango pro generála Terreda, kde vytvořila duet s naší Janou Jelínkovou a došlo tak podle mého ke spojení dvou nejhlubších ženských hlasů v republice. No a Radek Pobořil a Vojta Lavička nám hostovali kdysi na albu „Ty vole, na základní škole“, a tak bylo jasné, že když potřebujeme harmoniku a housle, sáhneme po nich.

sto zvirat hraju na klavir v bordelu

Na Vašich stránkách považujete CD za „pofiderní“ médium a vyzýváte lidi ke koupi alba a nabízíte k němu i pěkné bonusy (například nálepky či podpiskarty). Váš postoj ke stahování je logicky negativní. Myslíte si však, že s tím něco zmůžete?

Asi nezmůžeme, ale chceme, aby si naši fanouškové, kteří jsou mimochodem ti nejchytřejší a nejroztomilejší na světě, uvědomili, že vznik alba je podmíněn obrovským množstvím peněz, které kapela investuje jak do nahrávání, tak výroby alba. Proto se vždy snažíme, aby obal obsahoval nějaký bonus – tentokrát kromě samolepek a kartičky vlastnoručně podepsané všemi Zvířaty.

Na turné k Postelovým scénám zdobila mikrofon podprsenka… co to bude tentokrát? Dotáhnete na stage klavír nebo nějaké lehké děvy?

Tentokrát budou scénu zdobit červené lucerničky, neon s nápisem Hotel Bellevue a věšák s odloženými klobouky a boa.

Jak se cítíte jako rekordmani? Musela to být pořádná jízda, odehrát v rámci 4 koncertů 100 písní. Kdo s tímto nápadem přišel? Co zvíře to píseň? Jak se na to chytli fanoušci?

Hudba není sport, takže se jako rekordmani necítíme. Ale bylo to dobrodružné a milé. S nápadem přišel šéf Sázavafestu Pavel Kloupar a my jsme v opilecké pýše souhlasili. Pak jsme vybrali z těch asi 160 existujících našich písniček těch 100 a začali trénovat. Myslím, že fanoušky to bavilo stejně jako nás, někteří z nich asi slyšeli skladby, které vznikaly v době, kdy oni nebyli na světě.

Jak vzpomínáte na (krátkou) spolupráci s panem Petrem Pivoňkou? Nyní dělá evangelického faráře ve Zlíně a jde o skvělého člověka.

Petr byl náš první kytarista, je to chlápek, který se výrazně podílel na vzniku kapely a soundu prvních písní. Právě kvůli němu se snažíme každou zimu hrát ve zlínském klubu Golem a potkat se tam s ním.

sto zvirat

Honzo, mají Vaše děti rádi muziku, kterou děláte? Máte na ně vůbec čas?

Ano a jsou zároveň i prvními kritiky mojí tvorby. Čas na ně samozřejmě mám, ale oni na mě už méně, asi to bude tím, že jim je 14, 15 a 24.

Co rád děláte ve volném čase?

Jsem původně výtvarník, a tak kromě hraní ve Zvířatech a Kašpárku v rohlíku dělám pro různé reklamní agentury všelijaké výtvarné práce. Volný čas se nekoná.

Poprosím Vás o vzkaz pro čtenáře a přeju úspěšnou prodejnost CD a skvělé turné!

Dámy a pánové, těšíme se na vás na podzimním turné “Hraju na klavír v bordelu“ ve vašem městě!

Zdroj foto: facebookový profil skupiny



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 





Rozhovor

René Nekuda s Tomášem Kříkavou o sobě, práci, plánech… prostě o životě

200rozPři své práci nakladatelské redaktorky jsem se potkala s mnoha zajímavými lidmi. Patří mezi ně také René Nekuda – lektor tvůrčího psaní, spisovatel, dramatik a cestovatel – a Tomáš Kříkava – manažer, ilustrátor, herec, moderátor… Oba plní sny sami sobě ...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Inspiraci nacházím všude kolem mě, říká zpěvák a textař Vlady Gryc

Gryc foto perexLoni mu vyšlo nejen debutové album Já svý sny mám, ale povedla se mu i letní hitovka Te Quiero, která zaznamenala sérii úspěchů v rozhlasové hitparádě Česká dvanáctka. To jsou poměrně nedávné umělecké úspěchy zpívajícího textaře Vladyh...


Literatura

Jak se ve válce utváří mentalita lidí?

moralni dilema 200Druhá světová válka stále patří k nejčastěji zkoumaným historickým skutečnostem.  Anglický historik Michael Burleigh, od něhož známe již Nové dějiny Třetí říše a Pozemské mocnosti, však v objemné, více než sedmisetstránkové knize MOR...

Divadlo

„Ale, proboha, já nejsem můj milovaný Sartre, Wilde, Williams, Albee, Shakespeare…“ rdí se Petr Nýdrle

Jméno Petr Nýdrle je zlínským kulturním nadšencům jistě dobře známo, ale tento herec, učitel, scenárista a umělecký šéf zanikajícího divadla Malá scéna má co říct i ostatním. V rozhovoru se dozvíte věci o Malé scéně, ale budete svědky i osobního zamyšlení nad vážnějšími tématy.

Film

Na skok na festivalu Jeden svět Zlín

jeden svet 20Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jeden svět Zlín se zde konal už podruhé díky neziskovce Asociace DICE. My jsme navštívili jeho zahájení včetně projekce filmu Normální autistický film.

...