Písničkář Ondřej Ládek alias Xindl X momentálně chystá novou desku s půvabným názvem Láska. V tomto rozhovoru se o ní dozvíte různé zajímavosti. Xindla X také můžete vidět naživo v rámci jeho jarního turné, v nejbližší době například v pátek 30.3. na Rampě v Mariánských Lázních nebo 12. dubna v olomouckém U-klubu.

 

Mezi tvoje nejhranější písničky patří Anděl a Láska v housce. Očekával jsi právě od těchto dvou skladeb velký úspěch?

Já si myslím, že člověk většinou nenapíše písničku s tím, že se stane TOU úspěšnou písničkou. Spíš napíše spoustu písní a pak zjistí, že některé fungují líp než ostatní, a proto ji zvolí jako potenciální singl. V momentě, kdy jsem psal Anděla, říkal jsem si, že to bude taková blbůstka, kterou párkrát zahrajeme a potom se na to vykašleme. Po prvním koncertě mi bylo jasné, že to tak asi nebude. U Lásky v Housce to bylo podobný.

Co bys řekl na Nenávist v bagetě?

Bude na další desce (smích). Opravdu. Měl jsem pracovní název písničky, která se jmenovala Nenávist v rohlíku. V podstatě na to trochu hudebně navazuje, částečně i textově, ale nakonec jsme ji přejmenovali na Zlato, aby tam ty odkazy nebyly. Přeci jenom nová deska se bude jmenovat Láska, chtěli jsme totiž krátký úderný název, a proto nový singl se jmenuje úderně Zlato.

Co je nového na desce Láska. Jiný styl nebo nové hudební nástroje?

Novou desku, na kterou si budete muset počkat až do léta, respektive do konce léta, jsme nahrávali ve stejné sestavě jako Praxi relativity. S tím rozdílem, že Josef Štěpánek, který tam byl hostující v pár písničkách, je teď na celé desce. Takže je to kytarovější sound a je více pop – rockový. Hudební styly zase mícháme hodně do sebe, ale tentokrát je deska míň rappovaná a více zpívaná. Myslím, že je o něco temnější, než minulá deska. Napovídá tomu už název desky Láska, který je psaný se zlámaným ,,S”, protože je o tom, jak dnes všichni touží po lásce, a aby tu lásku získali, tak si myslí, že musí být slavní a bohatí, a proto se každý žene za slávou a bohatstvím. A právě na cestě za slávou a bohatstvím neváhá obětovat všechno, včetně lásky. O takových paradoxech ty texty vlastně jsou.

JJakým způsobem píšeš texty? Já třeba tvořím večer a pak, během spánku, mě napadne spousta věcí. Ráno si to zapíšu a jsem spokojená. Jak to máš ty? Tvoříš naráz nebo postupně?

To my, starší lidé, bychom vše mezitím zapomněli (smích). Já si musím hned všechno zapisovat. Prostě, když mě napadne dobrá věta, zapíšu si ji do mobilu. Potom mě napadne jiná věta, zapíšu si ji a najednou vidím, že je mezi nimi spojitost, a tak se zrodí téma. Když už máš téma, tak si můžeš sednout a psát jednu větu za druhou. Pak už zbývá je naskládat do správného pořadí. A je to. Většinou mi napsat písničku netrvá dlouho. Třeba i během jednoho odpoledne to jde. Jenže někdy je jedno odpoledne opravdu odpoledne. Někdy jedno odpoledne rozkládám do několika měsíců. Většinou proto, že tam není to pnutí: ,,teď to dopíšu”. U svých písniček nejsem honěný termínem, když ale píšu pro jiný lidi, vím, že mám třeba jedno odpoledne, kdy to musím napsat. Tak sednu a píšu. Tady je to jednodušší v tom, že je většinou hotová muzika. Je tam jasná atmosféra a jasný počet slabik, do kterých se musíš vejít. A omezení, který se mohou zdát být svazující, jsou často i inspirativní.

Už od 12 let píšeš písně. Jaké texty jsi psal tenkrát?

Od 12 let jsem psal muziku a texty v angličtině. Byly to takový plagiáty Guns N´ Roses a Beatles. Taky hodně vycházely z omezené slovní zásoby, až potom mi došlo, že jestli chci psát a texty něco říct, musím začít psát česky. Respektive jsem začal psát česky a pak mi došlo proč. Člověk se tak opravdu líp vyjádří. Navíc česky opravdu umím, zatímco v angličtině nikdy nerozeznáš drobný nuance. Přece nejde o to, něco říct, jde o to vychytávat nejlepší způsob, jak to říct i s podtextem.

Myslím, že vizuální podoba skladby – videoklip může hodně pomoci v pochopení podtextu. Ty se v něm ale především stáváš na chvíli hercem. Chtěl by sis někdy zahrát ve filmu? Popřípadě napsat k něčemu scénář?

K filmu mě to až tak moc netáhne, protože si filmování užiju právě ve videoklipech, kde to mám vyzkoušený. Ale myslím, že jsem si kolem filmu prošel hodně pozicemi, třeba jako scenárista Restartu nebo Comebacku. Navíc když do toho investuju částečně svoje peníze, kontroluji, co a jak se točí. Na druhou stranu jsem se teď nechal přemluvit do divadelního muzikálu Plantáž, kde jsem původně měl psát jenom písničkový texty na muziku Tomáše Poláka z MIG 21. Nicméně mi Plantáž přirostla k srdci, a když mi pak nabídli roli, nechal jsem se ukecat.

Takže spíš divadlo?

Ne nutně. Kdyby někdo přišel s filmem, který by měl dobrý scénář, proč ne … ale to je, myslím, slabé na české kinematografii. Většinou scénáře, kromě dvou, tří dobrých scenáristů, tvoří spíš vizuální filmy, kde příběh velmi pokulhává.

Máš nějaké místo, kde bys chtěl mít jednou koncert?

U sebe v obýváku, aby lidi jezdili za mnou a já se nemusel ,,harcovat” po cestách. (smích) Třeba by někdo zazvonil a řekl: ,,Dobrý den, zahrál byste mi tady tu písničku?” A já bych řekl: ,,Dobrý den, ano, ano, jasně, dva tisíce korun, děkuju”. Zahrál bych a bylo by. Akorát by se to muselo nějak domluvit s časem, abych třeba stihl koukat na svoje oblíbený seriály (smích).

Zdroj foto: bandzone.cz/xindlx

< Předchozí		Další >