Michal Šefara o knize Podsvětí
Banner

Michal Šefara o knize Podsvětí

sefara1„Když se podíváte na pražské metro, uvidíte opravdu fascinující stavbu, skutečnou jeskyni města“ říká v našem rozhovoru Michal Šefara, autoru velice zajímavého fantastického thrilleru s názvem Podsvětí. Děj této knihy je zasazen do pražského metra. Jak moc ho inspirovala kultovní kniha Glukhovskyho a jak probíhala práce na této knize se dozvíte v našem povídání.
 
 
 
Patříš ke generaci mladších autorů, přesto máš už za sebou pět knih. Která se pro tebe stala tou nejdůležitější a proč?
Pro mě je důležitá každá kniha. Bez těch ostatních bych se neposunul tam, kde jsem dneska. Samozřejmě, že starší knihy bych dnes napsal jinak nebo snad i vůbec, ale v daným období prostě byly důležitý.

Žánrově se tvé knihy poměrně rozcházejí. Zavítal jsi už do válečné literatury, literatury pro mládež či naposled do thrillerové až hororové kategorie. Chystáš se do budoucna věnovat více jednomu žánru nebo tě prostě baví takto přebíhat?
To střídání hodně lidí mate. Ale já se prostě zaměřil na nějaký příběh a sepsal ho. Kamarádi mě hodně znají jako pisálka povídek, takže je překvapuje, že jsem schopný napsat i bichli. Ale prostě píšu. Je ale pravda, že cítím, že se pomalu uklidňuju a nacházím svoje místo. A to jsou pro mě příběhy lidí, mysteriózní příběhy a hledání světla v temnotě. Jaký to je žánr, to nevím.
Pojďme se blíže podívat na tvou zatím poslední knížku Podsvětí. Odehrává se v prostředí pražského metra a nejen tím hodně připomíná kultovní Metro od Glukhovskyho. I atmosférou celého vyprávění má k němu hodně blízko.
 
Jak moc ses nechal tímto ruským autorem inspirovat?
U Glukhovského se mi líbí popis stanic. Je to svižné a zábavné, což byste u popisu nějaké stavby jen těžko tipovali. To jsem se také snažil v knize udělat. 

Narodil jsi se ve Valticích, žil jsi v Břeclavi…Kde vlastně momentálně přebýváš? Jak jsi se dostal z Moravy k pražskému metru?
Tohle je nejčastější otázka a pořád mě baví :D. Takže pro jednou, ať je jasno. Valtice jsou pár kilometrů od Břeclavi. Všichni moji vrstevníci z Břeclavi se tam narodili, protože v té době jsme v Břeclavi neměli porodnici. A my se opravdu rodíme v porodnicích, ne mezi vinohrady, což si někteří lidé myslí dodnes, jak jsem se na různých čteních dozvěděl.
A otázka jak jsem se dostal z Moravy do Prahy mě baví ještě víc. Já hodně jezdím vlakem. Dřív jsem jezdil Brno – Ostrava – Praha. Teď jsem sice zapikaný v Břeclavi, kvůli práci, jelikož potřebuju peníze na nový byt – ale to je jen zas otázka času, než se zas utrhnu. 
Jinak my z Moravy to nemáme do Prahy daleko. Morava není Mongolsko. Praha je hlavní město. Mám tam část rodiny, mám tam kamarády, to město je součást historie.  A metro mě zaujalo, protože mám rád podzemní prostory, a když se podíváte na pražské metro, uvidíte opravdu fascinující stavbu, skutečnou jeskyni města. 

sefara1

Veškeré přípravy na sepsání Podsvětí ti museli zabrat hodně času. Kdo všechno ti vlastně pomáhal s technickými detaily a kolik času jsi musel strávit v metru? Dokáže tě i po této zkušenosti ještě něčím uchvátit?
To sbírání trvalo přes rok, vlastně možná přes podstatný kus mýho života. V knize jsou popsány zážitky, co jsem zažil, když jsem byl malý. Samozřejmě mi s knihou pomáhali kamarádi. S technickými věcmi mi ale nejvíc pomohl Dopravní podnik a technici metra.
Jinak i po sepsání knihy na mě vyskakují stále nové příběhy a zajímavosti o metru. Je to živý organismus. Navíc se má skutečně stavět nová trasa D – tomu jsem třeba nevěřil, že se to někdy uskuteční. Takže o zábavu bude postaráno. Příběhy tam jsou a čekají, až je někdo vezme.

Posuňme se k samotnému ději. V knize se vyskytují hned tři hlavní postavy – technik Haďák, markeťačka Nina a policista Kerber. Která z nich byla tobě nejmilejší? Proč jsi se rozhodl takto rozvětvit celý příběh a nenechal to jen na jednom hlavním hrdinovi?
Sledovat metro z jednoho pohledu by pro mě bylo moc konkrétní. Tři postavy, která každá pochází z jiné společenské skupiny, ovšem někdy mají pohled na metro téměř srovnatelný, se mi líbí víc. Paradoxně se mi nejlépe psalo za Ninu. No jo, autor, co má v ruce ženský osud - za to dostávám od feministek poslední dobou sadu. Nina je ale příklad dnešní doby. Holka, která chce někam patřit, ale zároveň chce od všeho vypadnout. To vidím u hodně lidí. A taky i u sebe. 

Jak bys knihu žánrově zařadil? Chvílemi má až hororový nádech, každopádně atmosféra je opravdu mrazivá. Ovšem v jiných okamžicích se zase posouvá napříč jinými žánry…
Můj největší problém. Nejsem nikdy nikomu schopný říct, o čem je moje poslední kniha. Myslím, že každý si tam najde žánr, který je mu blízký. Pro mě je to pohádka. Je to hodně symbolický příběh o dřímající temnotě a hledání smyslu. Každá ta postava něco hledá. A něco hledá i ty postavy.

Samozřejmě se nevěnuješ úplně všem stanicím, jinak by kniha musela mít o mnoho stránek víc. Podle jakého klíče jsi je vybíral? Chtělo by to teďka ještě další knihu o těch zbývajících…
To bylo podle příběhu. Ten si ubíhal svoji cestou, takže některé stanice mají v knize více místa než ostatní.
Knihu o metru by to chtělo. Až od novinářů jsem se dozvěděl, že jsem vlastně po revoluci první, kdo dal pražskému metru zcela samostatnou knihu. To je trochu smutný. Zatím jsem si psal s pár kolegy spisovateli, jestli by třeba nechtěli namíchat povídkovou knihu o metru. Nikdo se do toho moc nemá. Ještě se ale uvidí.

Svojí roli sehrála i mytologie. Má pro tebe nějaká speciální význam, je to tvůj koníček?
Antická mytologie proto, že když se podíváte třeba na Muzeum, vidíte tam antický chrám. Zvláštní mít uprostřed Evropy takto laděné stavby. A proto mě metro zaujalo. Mám rád historii, báje, mystéria a symboliku.

Jedna z postav běhala po metru s foťákem a fotila zajímavé situace či objekty. Vychází to ze tvých vlastních zkušeností? Máš taky doma desítky fotek metra a nástupišť?
To je moje zkušenost. Ale po vydání knihy mě překvapilo, kolik lidí třeba od nás města mělo taky hodně fotek z metra. Z výletů nebo z pitek s kamarády. Vydalo to na menší výstavu.

Ke knize vznikl i web. Co všechno na něm tvoji fanoušci najdou a chystáš ho ještě rozšířit?
Najdou tam zajímavosti o stanicích metra, jak technické, tak z povídaček lidí. Taky mají stanice vlastní název podle sekty z knihy. Do Podsvětí se toho hodně nevešlo. Jinak zajímavosti jsem se snažil vybírat opravdu zajímavé či neznámé i pro Pražany.

sefara2

A co tvoje literární budoucnost? Vzniká momentálně něco nového od Michala Šefary? Případně do jakého žánru se podíváš tentokrát.
Vzniká. Do konce roku bych to chtěl mít hotové. Zůstaneme u temnoty, zajímavých staveb a jakési symboliky. Tentokrát to bude městečko v Moravskoslezském kraji, které svírá smog.


Díky za rozhovor.


Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

Tereza Tobiášová: „Někdy se člověk prostě blbě vyspí nebo nemá svůj den, takže říká blbosti nebo mu to nemyslí.“

tobiasova tereza 200Terezu Tobiášovou už nějaký ten pátek můžeme vídat jako moderátorku na úspěšné televizní hudební stanici Óčko. Za svou kariéru měla možnost poznat nespočet kvalitních českých interpretů a dělat ...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Tereza Bednaříková: pro návštěvníky YOUTH4YOUTH máme připravenou i "energy vychytávku"

200ROZV sobotu 5. října se bude v klubu Marley a Cooltour na ostravské Černé louce konat již 6. ročník festivalu YOUTH4YOUTH. Jde o jednodenní akci, jejíž náplní jsou koncerty, taneční a divadelní představení, filmové projekce, výstavy výtvarného umění a další tv...


Literatura

Putování časem za Leonardem da Vinci do slunné Florencie

Da Vinci 200Takovou učitelku dějepisu bych si přála! Veronika Válková, historička a učitelka na šestiletém gymnáziu, napsala další půvabnou knížku pro své žáky i zájemce o netradiční pohledy na významné úseky historie. Začtete se do děje a už se nepustít...

Divadlo

Zajděte si na komorní muzikál Thril Me - Spalující vášeň

 

thrill200Ve čtvrtek 1. října 2015 se konala česká premiéra úspěšného kontroverzního muzikálu Stephana Dolginoffa s názvem Thrill Me - Spalující vášeň. Je to autorovo nejznámější dílo, za nějž byl nominován na prestižní cenu Drama Desk Award. Popr...

Film

Báseň aneb Skoro úplně vymyšlený film vzniká v Olomouci

Basen bukowski200V březnu 2013 padne v Olomouci poslední klapka nového nezávislého filmu na motivy jedné z básní Charlese Bukowskeho. Své místo v hereckém ensemblu našli jak osobnosti z krajských divadel, tak mladí herci a neherci. Ten...