EXPEDICE KAMBODŽA – OPEN FORUM V GALERII

EXPEDICE KAMBODŽA – OPEN FORUM V GALERII

kambodza1 200Druhá beseda v pořadí bude tentokrát v režii litvínovského fotografa Františka Haase s názvem Expedice Kambodža. Besedu můžete navštívit v úterý 24. května od 17 hodin.

 

Jak říká autor besedy: „Čekají vás jedinečné historické památky, stopy po vládě Rudých Khmérů, i současném rozmachu turismu. Život obyčejných lidí i divoká džungle a opuštěné bílé pláže Thajského zálivu. Plovoucí vesnice na největším jezeru v Kambodži. Říční lodní doprava na bárkách. Vlídní a stále usměvaví lidé. To vše orámované všudypřítomným nepořádkem a červeným prachem z cest. Pro Evropana chaotická, ovšem mnohem bezpečnější doprava než ta naše. Ukázky veškerého společenského dění, jež se odehrává ve veřejném prostoru a spousta dalších zážitků“.
Všechny zážitky z téměř měsíční expedice po Kambodži jsou zdokumentovány na jedinečných fotografiích, které uvidíte poprvé v Galerii radniční sklípek!

kambodza1

Kambodža optikou litvínovského fotografa

Když mluví amatérský fotograf a vedoucí litvínovského Fotoklubu 11. 11 František Haase o Kambodži, ze které se před několika týdny vrátil, je plný nefalšovaného nadšení. Zážitků a dojmů má tolik, že z nich může čerpat donekonečna. O několik zásadních se s námi ale podělil už teď.  
Před nedávnem jste se vrátil z expedice do Kambodži, kam jste odjel především jako fotograf krajinář. Co Vám výprava dala?
Jedním slovem hodně moc. Poznal jsem sám sebe v dosud neznámých situacích v exotickém prostředí a bez znalosti cizího jazyka. Musím předeslat, že v devadesátých létech jsem cestoval pouze po Evropě, převážně do Alpských zemí. Ne jako fotograf, ale jako cyklista a vysokohorský turista. Na opravdovou fotocestu mimo Evropu jsem vyrazil v r. 2013 do Marrákeše v Maroku. Ovšem Kambodža, to je jiná káva a opravdu velmi silná. Tropické klima a velká vlhkost vzduchu rozhodí určitě každého Evropana. Z fotografického hlediska mi expedice dala ještě víc. Hotové fotografické žně. Tato cesta mně obohatila ve všem, co jsem doposud znal a viděl. Příroda, moře, lidé, zkrátka absolutní zážitek v každém okamžiku.
Kromě krajiny jste se věnoval i fotografování místních obyvatel. Jak a proč se z krajináře stane fotograf lidských příběhů?
Je pravda, že se považuji za krajináře. Ovšem to co jsem před cestou tušil, že uvidím, překonalo veškerá má očekávání! Zkraje to byl šok. Evropan svázaný všemi možnými i nemožnými předpisy a pravidly najednou zjistí, že se dá spokojeně a klidně žít i bez byrokratické svěrací kazajky. Priority těchto lidí jsou založeny na těch nejdůležitějších aspektech života, ostatní není tak důležité. Vše řeší v klidu a beze spěchu. Z toho vyplívá jejich spokojenost a tím i přístup k životu. Radost z maličkostí, slušnost a navrch vždy ještě úsměv. Tak to bylo to hlavní, co mně přinutilo fotit lidi stejnou měrou jako krajinu. A samozřejmě také jejich fotogeničnost.
Může být fotogeničnost toho kterého národa dána také pro nás jistou exotikou?
Tváře ve kterých se zračí radost i smutek to vše podpořeno dávkou exotiky, je určitě první co zaujme každého fotografa. Lidé v Kambodži jsou navíc velmi vstřícní a rádi se nechají fotit. Ani jednou jsem se nesetkal s negativní reakcí! Nežebrají a nechtějí za focení žádné peníze. Což zase není až tak ve světě běžné. Zkrátka jsou pohodoví, a to se přenáší i na fotografa.
Překvapilo Vás po profesní stránce něco?
Nejsem profesionální fotograf, ale kdybych měl přece jenom něco zmínit, tak to byla fototechnika, kterou jsem měl sebou. Lehký karbonový stativ na noční focení. Objektivy s pevným ohniskem. Žádné telezoomy! A hlavně plnoformátový fotoaparát (full frame). Fotoledvinka odpovídající velikosti výbavy. (Ledvinku společně se stativem mi zapůjčil můj kamarád a člen našeho Fotoklubu 11.11). Žádná z těchto pomůcek nezklamala ani v těch nejextrémnějších situacích. Vlhkost v džungli byla obrovská, doslova ze mě lilo, fototechnika orosená, všechno bylo mokré. Na druhou stranu písečné pláže s rozpáleným všudypřítomným pískem, který se dostal úplně všude… Nebo při fotografování delfínů z lodi na moři kdy nás zkrápěla vodní tříšť, či 35°C vedra v klášterních komplexech, kde jsem byl tak zapatlaný od potu, že jsem sotva odlepil ruku od fotoaparátu! Tak tohle všechno technika přežila na výbornou. Takovou zátěž ještě nezažila! A to vše sedmnáct dní v kuse!
Co Vás v Kambodži bavilo nejvíc?
Fotografování. Dále jsem vydržel pozorovat okolí. Hlavně lidi. Také jsem několikrát zabloudil do postranních uliček. Tam byl ten pravý život. Také mám z těchto míst zajímavé snímky. Nejvíce mně ale bavilo fotit život na vesnici. Žádná náves, žádný kostelík, žádný rybníček, jak to známe u nás. Boudy na kůlech ztlučené z prken, plechu a nějaké té plachtoviny, lidé v hamaku (houpací síť) hrající si děti v prachu a v písku. Úžasné. Všude klid pohoda, mohl jsem fotit, co jsem chtěl, nikoho to nepohoršovalo. Naopak, lidé byli rádi.
Jak náročná byla expedice po cestovatelské stránce?
Když budu brát opravdu samotné cestování, tak to už taková legrace nebyla. Dlouhé přelety 6-7 hodin. Tisíc km různými místními dopravními prostředky (autobus, taxi, tuk-tuk), minimálně 100 km jsme strávili na moři na dřevěných člunech s burácejícím motorem. Ovšem samotná plavba na lodi se mi líbila. Byly to takové bárky pro 10-15 lidí. Jednou jsme pluli dokonce na takové přepravné nákladní lodi. Cestující společně s nákladem, to se mi moc líbilo. Opravdová exotika se vším všudy.
Jak využijete zkušenosti z Kambodži ve vašem Fotoklubu 11. 11 při Městské knihovně?
No určitě se o své dojmy podělím s kamarády nejen z fotoklubu. Každý kdo bude mít zájem, tak se můžeme setkat a popovídat si nad fotkami z této expedice.
Co byste doporučil a poradil amatérským fotografům, kteří se chystají fotit v plenéru, ať už někde v exotice, nebo u nás?
Jestli jsou to méně zkušení nebo začínající fotografové, tak ať přijdou do našeho Fotoklubu 11.11 v Litvínově. Scházíme se v Městské knihovně. Tam se s nimi rádi podělíme o své zkušenosti. A poradíme jak na to. Pokročilejší fotografové mohou samozřejmě přijít také.
Co bych poradil? Určitě foťte hodně a pořád. A hlavně své snímky také tiskněte! Jenom na papíře poznáte, co jste vyfotili. Monitor toho snese dost, ale nikdy nemůže nahradit papírovou fotku! Jenom tím se budete posouvat stále dál a dál. Náš region má obrovskou výhodu v rozmanitosti krajiny. V okruhu 20km máme hory, řeky, Středohoří, vesnice i historická města, a i ta industriální krajina má spoustu zajímavých lokalit, kde se dají pořídit neobvyklé a trochu futuristické snímky. Ovšem než zmáčkneme spoušť, tak je třeba se zamyslet nad tím, proč chci zrovna tuto scenérii vyfotit. Když si nedokážu odpovědět, tak to raději nefotím.
Platí tato doporučení všeobecně, tedy i na exotiku?
V exotickém prostředí je to trochu jiné. Tady se až tak dalece kalkulovat nedá. Z jednoho důvodu. Pravděpodobnost, že se do této lokality ještě někdy dostanu je mizivá (ve většině případů) a také není tolik času na samotné fotografování. Proto „cvaknu“ kde co a ono to nějak dopadne. Není to úplně ideální řešení, ale zase na druhou stranu vám nic neuteče, o nic nepřijdete. Já jsem takhle ale nefotil. Měl jsem dost času na promyšlené záběry a tak jsem si mohl počkat na světlo a na příhodnou situaci či kompozici.
Když budete v cizině, tak se vyplatí okamžitě nafocené snímky zálohovat na nějaké další paměťové zařízení. Některé fotoaparáty umožňují fotit na dvě karty současně, to byl můj případ, takže zálohu jsem měl uloženou automaticky.
Všeobecně pro focení krajiny doporučuji stativ a dálkovou spoušť, usnadní to samotné fotografování a dosáhne se určitě vyšší kvality snímku než při focení z ruky. Ale to je na delší povídání. Třeba v našem fotoklubu.
Co podle Vás musí mít dobrá fotografie?
Mezi fotografy a nejen mezi nimi platí, že fotografie má mít příběh. Technická stránka věci je až na druhém místě. Tak s tím souhlasím, ale přeci jenom bych tu techniku až tak nepodceňoval. Zkrátka ideální je, když se tyto dvě věci spojí v jednu a výsledek je zajištěn.
Máte nějaký fotografický cíl, sen, motto?
Řekl bych to slovy fotografa Vincenta Laforeta: "Chci najít takový snímek, který jsem ještě neviděl a nepořídil."

kamboza2


 





Rozhovor

Genny Ciatti: Mám horkou italskou krev

Genny Ciatti 1 perexSympatická zpěvačka a herečka s italskými kořeny Genny Ciatti Vám v následujícím rozhovoru prozradí, jak se jí líbí její role v muzikálu Srdcový král, který měl v září premiéru v Divadle Kalich, a jaké jsou její plány na blí...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Petr Vurbs: Chytré knihy o tom, jak být dobrým tátou, jsem nikdy nedočetl do konce.

vurbs perexAutorovi knihy A život je tu! Petru Vurbsovi se radikálně změnil život po narození dcery. Brilantně zpracoval humorný pohled na události, které se svou dcerou denně prožívá. Najednou se musí vyrovnávat s ranním vstáváním v pět, ř...


Literatura

Zůstaň se mnou, příběhu plný emocí

Zůstaň se mnou, perexPřesně to jsem si přála po otočení poslední stránky knihy Zůstaň se mnou. Těžko jsem se loučila s osudy hlavních hrdinů. Debutový román nigerijské autorky Ayobami Adebayo je dílo nanejvýš zdařilé. Jsem nadšená, že jsem po knize sáhla.

...

Divadlo

Shakespearova Zimní pohádka už brzy v dvojjazyčném provedení

zimni pohadka 200Prague Shakespeare Company přivádí na divadelní prkna shakespearovskou Zimní pohádku. Unikátní anglicko-jazyčný divadelní spolek přichází opět s originálním pojetím hry. Část z ní tentokrát odehrají v češtině s anglickými titulky.

...

Film

Světla, kamera, akce … začalo natáčení nového filmu LÍBÁNKY

libanky ana geislerova jan hrebejkKoncem srpna začalo natáčení nového filmu Jana Hřebejka podle scénáře Petra Jarchovského Líbánky, který uzavře volnou trilogii příběhů se současnosti, tvořenou úspě...