Reklama

Pouliční slavnost už nebude mezi auty. Malostranské náměstí ožije!

parko200Z dolní části Malostranského náměstí by už letos mělo zmizet parkoviště. Mluvčí a iniciátorka petice za odstranění parkoviště z Malostranského náměstí Kateřina Bursíková Jacques je za to ráda. Nyní je třeba řešit podobu náměstí. Těší se, že zářijová akce Zažít město jinak se již uskuteční na náměstí bez aut. Jen ji mrzí, že tam už nikdy neposedí s Bořkem Šípkem, který k odstranění parkoviště také přispěl.

 

 

Co říkáte tomu, že to s náměstím klaplo a parkoviště zmizí?
Mám samozřejmě velkou radost. Výpověď společnosti, která parkoviště provozuje, jsme za petiční výbor marně navrhovali už na setkání s tehdejším primátorem Hudečkem na jaře 2014. Ten něco takového odmítnul a horkou jehlou pod tlakem občanů a blížících se voleb vypsal soutěž na podobu náměstí, jejíž výsledek mnohé zklamal přesto, že předsedou komise byl uznávaný architekt Šik, jehož erudici vlastně nelze zpochybnit. Ale on sám a celá komise byli, myslím si, postaveni před téměř neřešitelný úkol a hlavně jejich práce skončila s volbami. Architekta Šika a jeho kolegů je mi vlastně líto, primátor Hudeček je a všechny zúčastněné zdá se mi tak trochu tahal za fusekli.


Nyní už známe vítězný návrh…
Ten ale veřejnost ne zcela přijala, mimo jiné proto, že mu nepředcházela širší debata, které by se odborníci a zainteresovaní občané účastnili a řekli si, kam vlastně chceme směřovat, jakou funkci má nově získaný prostor dostat. A když byl výsledek vyhlášen, byly sice všechny soutěžní návrhy představeny veřejnosti přímo na náměstí, to bylo báječné a v našich podmínkách revoluční, tím ale diskuse skončila. Lidé v ní ale chtějí pokračovat, chtějí bránit jediný vzrostlý strom, který na náměstí je, chtějí obecně více zeleně a méně asfaltu a dlažebních kostek, a když už kostek, tak těch původních, historických...

parko0


A co místní žijící na Malé Straně?
Rezidenti se zajímají o celkovou dopravní koncepci, řešení provozu na Malé Straně souvisí se zbytkem Prahy. Ti, kdo na Malé Straně pracují, se zase zajímají o parkovací místa a jejich kompenzaci. To vše musí být zodpovězeno. A potom ještě téma navrácení pomníku maršála Radeckého nebo strach z komercionalizace prostoru, náměstí zaplněné slunečníky Coca Coly by asi také nebylo úplnou výhrou. Ten prostor je veřejný a jako takový by měl být chápán a utvářen. Takže mírně slavím, ale ještě nejásám, protože si uvědomuji, že nás ještě čeká hodně práce a především nezodpovězených otázek.


Někteří poslanci se proti rušení parkoviště ohradili, například poslanec ČSSD Roman Váňa řekl, že bez aut by bylo náměstí nelidské, reagovala jste s nadsázkou tím, že vyhlašujete ideovou soutěž na sochu poslanec Váňa na autě. Co si o jeho prohlášení myslíte?
Pana poslance neznám, což je vlastně s podivem, když vede tak vlivný výbor (je předsedou sněmovního výboru pro bezpečnost - pozn. red.). Tohle je poprvé, kdy jsem ho já - a možná veřejnost vůbec - poprvé zaznamenala a zrovna takový úlet. Udělal ze sebe užitečného idiota, řekl to, co si mnozí poslanci myslí, ale cítí, že by nepůsobilo dobře říkat to. Je mi ho skoro líto, jinak, než recesí se na ta slova ani reagovat nedalo. Nakonec nám ale pomohl, díky němu je o tématu zase více slyšet. To je trochu i neštěstí dnešní doby. Na seriozní debatu v médiích prostor není, na pozitivní příklady taky moc ne a když se stane takový karambol, je to najednou všude. A abychom jen nezjednodušovali, je řada rozumných poslanců, kteří s rušením parkoviště problém nemají a MHD taky běžně používají. Těm bychom neměli křivdit, škoda, že se více neozývají.

parko5


Jaké budou vaše další kroky?
Budeme dál aktivní jako doposud, určitě využijeme příležitost a poprvé na náměstí, už bez parkoviště, uspořádáme zářijovou slavnost Zažít město jinak. Je to jako sen, který se stane skutečností. Když jsem s peticí začínala a když jsem poprvé spoluorganizovala pouliční slavnost mezi auty, nikdo mi nevěřil, že bychom mohli změny dosáhnout. A je fantastické, že se to povedlo Lidé najednou vidí, že angažovat se má smysl, je to povzbuzení pro aktivismus, jeho oslava. Bez stovek nadšenců a lidí, kteří se do petice pustili, by se to určitě nestalo.


Už jste hovořila o vítězném návrhu, který veřejnost moc nepřijala… Co by podle vás náměstí slušelo?
Jak už jsem řekla, výsledná podoba by měla odrážet širší debatu, nejde o to, co se líbí mně. Pokud budou představitelé města rozumní, takovou debatu uspořádají a nás jako občanskou společnost do ní přizvou. Ptáte-li se na můj názor, určitě jsem pro zachování nádherného platanu a výsadbu dalších stromů, více zeleně a míst k sezení a odpočinku. Pomník maršála Radeckého se zachoval, je v Lapidáriu a myslím si, že by se na náměstí mohl vrátit.

parko09


Případné navrácení pomníku maršála Radeckého vzbuzuje rozporuplné reakce, petice byly iniciovány pro i proti. Nemyslíte, že by rozděloval - přece jen to byl vojevůdce…?  
Myslím, že město s sebou nese historickou paměť a pokud se pomník zachoval, má svoji uměleckou hodnotu a k místu patří, neměl by s tím být problém. Ta debata je myslím zbytečně vyhrocená, kdyby tam pomník celá léta byl, nikoho by ani nenapadlo ho zpochybňovat.


A nyní ves stručnosti zavzpomínejte, co vše rozhodnutí předcházelo?
Historie úsilí o odstranění parkoviště je dávná, možná více než 20 let. V první vlně byli lidé okolo Sdružení občanů Malé Strany a Hradčan, ale bohužel nebyli úspěšní. Podruhé jsem se o to pokusila se stejným sdružením o 20 let později a převládala spíše skepse. Nicméně v petičním výboru jsou zajímaví lidé, namátkou předsedkyně sdružení Jiřina Borkovcová, Jan Švankmajer, Martin Kotas nebo Jakub Bachtík z Klubu za starou Prahu, který nám také významně pomáhal. Důležitou roli měl Bořek Šípek a jsem moc smutná, že se téhle dobré zprávy nedožil a už si s námi na náměstí na lavičce neposedí. Škoda.

 

Foto: archiv Kateřiny Bursíkové Jacques



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

JANA LANGEROVÁ


redaktorka, tvůrce soutěží, 26 let (Štír a občas Střelec)

  • pochází z malé vesničky Zádveřice a nyní žije s manželem v ještě menší Lhotě, která leží 13 km od Zlína
  • Jana je čerstvou absolventkou fakulty multimediálních komunikací v oboru vztahy s veřejností a pracuje jako tisková mluvčí festivalu Chillibraní
  • s K21 je spojená už sedm let, začínala jako editorka a vypracovala se až k zástupkyni šéfredaktorky, nyní domlouvá soutěže a píše pro radost hlavně do literatury a mluveného slova. Udržuje se tak v tempu, má přehled a plní si knihovničku skvělými tituly
  • ve volném čase kromě kulturních věcí také moc ráda zahradničí (zajímají ji bylinky i pokojovky) a vaří různé dobroty. S manželem se věnují geocachingu - hledají poklady po okolí, často navštěvují různé metalové koncerty a jsou s partou přátel. Aktuálně propadli speedmintonu!
  • a Janino motto:To od Johna Lennona: „Každý září jako měsíc, jako hvězdy, jako slunce. Každý září. Přidej se.“
Banner

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 23

Čtěte také...

Herec Zbigniew Kalina: „Když vidím zajímavý styl chůze, okamžitě si ji na chodníku zkouším…“

200rozPozvání k rozhovoru přijal herec Zbigniew Kalina, jehož divadelním domovem jsou Městská divadla pražská. Právě v nich jej brzy čeká role Lorda Basingstoka v komedii A voda stoupá. Zbigniew se může pyšnit například Cenou Thálie pro mladého činoherce do 33...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Tady všude byl Ladislav Smoljak. Divadelní legenda očima přátel a rodiny

tady vsude byl smoljak 200Snad není mezi námi barbara, který by neznal českou legendu Járu Cimrmana. Kdo by nikdy Žižkovské divadlo J. Cimrmana nenavštívil. A právě o jednom z tvůrců této postavy a poetiky sa...

Divadlo

Apostrof: Ženský úsměv

altPraha má za sebou již čtrnáctý ročník divadelního festivalu nezávislé a amatérské tvorby Apostrof. V Divadle Na zábradlí a v experimentálních prostorech NoD se odehrálo ve čtyřech dnech celkem devět představení. Objevily se soubory z mnoh...

Film

Kdo bude první vrahem pokřivených vztahů? Hodný syn?

altZanedlouho vstoupí do českých kin dramatický snímek z chladného severu s pohledem na pokřivený vztah matky a syna. Kritiky i veřejností ceněné dílo nabízí sondu do křehké pavučiny citů, rodinných vazeb a emocí. Je skutečně prvotina režisérky Zaidy Berg...