Kultura21.cz

Je to pár dnů, co představil zpěvák a textař Vlady Gryc svůj první videoklip s písničkou Tchýně. Zatímco hudba je dílem Hellmuta Sickela, postavu příšerné tchýně si ve zmíněném klipu střihla šansoniérka a muzikálová herečka Renata Drössler. I když Vlady Gryc žije už řadu let v Berlíně, klip se točil v Praze a v Česku. A právě k českému publiku směřuje zpívající básník Vlady i svou písničkovou tvorbu. O novinkách a dalších uměleckých plánech vypráví v následujícím rozhovoru.

Na světě máte nový videoklip s písničkou Tchýně? Jaký máte z něj pocit vy sám a jaké jsou ohlasy?
Videoklip k písničce Tchýně byl uveden do éteru právě čerstvě a samotného mě překvapilo, že za těch pár dní má už docela slušnou sledovanost. Je to taková virtuální odměna práce celého týmu, který se na natáčení videoklipu podílel a ohodnocení toho všeho, co s výrobou videoklipu souvisí. Mně jako interpretovi a zároveň i autorovi textu  samozřejmě velmi lichotí, když vidím, že se videoklip líbí a že se u něj lidi pobaví. Moje práce tím pádem plní svůj účel a poslání.

Co klipu říká autor hudby Hellmut Sickel?
Hellmutovi se videoklip také velmi líbí, s výsledkem je naprosto spokojen. Obzvlášť některé obrazové efekty se mu zamlouvají velice. Původně se měl natáčení účastnit i on, ale změny v jeho pracovním kalendáři mu to nakonec nedovolily a my se tedy museli obejít bez něho. Ale i podle něj jsme to zvládli skvěle a Hellmut, jako autor hudby k písni, se může pod naši práci s klidným svědomím podepsat, což mě těší, protože kdyby Hellmut nesložil  hudbu k mému textu, nebyla by písnička a nebyl by ani žádný videoklip.

Pokud vím, jste nejen autorem textu, ale i scénáře. Kdo však to celé režíroval, stál za kamerou a hlavně kdo si v něm všechno vedle vás zahrál?
Režii jsem si dělal sám. Za kamerou stála moje dlouholetá kamarádka a spolužačka Táňa Lietavová. Známe se už od základní školy. Vím, jak Táňa funguje, vím, že je to ženská do nepohody a že se dokáže se vším porvat, se vším si poradit. V podstatě snad nic pro ni není překážkou, se kterou by se nedokázala vypořádat. Ať už interiér, nebo exteriér... Pokud se zdá být něco nemožné, Táňa skoro vždy najde způsob, jak to možným udělat. Navíc má neskutečnou trpělivost, pevnou ruku a velmi bystré a vnímavé oko, což je pro práci s kamerou veliké plus. Na její konto také musím připsat efekty a střih celého projektu. Táňa má v tomto směru velký talent a byla pro mě jedním slovem terno! Roli tchýně ztvárnila moje další báječná, dlouholetá kamarádka, zpěvačka a herečka Renata Drössler, a nutno říci, že lepší výběr na tuto roli jsem nemohl zvolit. Role mé „manželky“ se ujala naše společná kamarádka Růženka Dibitanzlová, takže jsem se všichni vzájemně znali, díky čemuž byla atmosféra během natáčení bezvadná, uvolněná a hlavně hodně veselá.  

Jak se vám podařilo ukecat do role příšerné tchýně prvotřídní muzikálovou herečku a šansoniérku Renatu Drössler? Necukala se, i když je to vaše kamarádka, že "vyfasovala"  takovou roli?
Renata je člověk s obrovským smyslem pro humor a má natolik velký nadhled, že se nebojí ukázat se i v jiném světle, než jak ji lidé znají z jejich koncertů a muzikálových či televizních rolí. Právě v tom se projevuje výhoda toho, že vystudovala herectví, kde se naučila pojmout  roli tak, aby se danou postavou stala. Bez tohoto vytříbenému smyslu pro cit by asi nemohla zpívat šansony tak, jak je prezentuje. Renata je absolutní profesionálka a umí se poprat s každou rolí - a myslím si, že si roli tchýně i vychutnala. Jakmile se převlékla do kostýmu, okamžitě se s postavou ztotožnila. Ba naopak bylo zábavné sledovat, že i po ukončení natáčecího dne se Renatě z její role nějak moc nechtělo ven a i večer pobíhala po bytě v těch příšerných šatech, i když už bez paruky a hole. Taky jsme se po večerech na to konto šíleně nasmáli. Navíc s Renatou jsme opravdu velmi blízcí a dobří přátelé a vlastně i důvěrníci. Víme, že se na sebe můžeme kdykoliv a s čímkoliv obrátit a pokud jeden z nás může tomu druhému pomoct, tak to udělá. Jsme takové souzněné duše. Tudíž už když mi Renata poskytla svou výpomoc při nahrávání audia verze písně, bylo tak nějak samozřejmé, že pokud dojde k natočení klipu, nemůže tchýni hrát nikdo jiný, než právě Renata. Akorát jedna věc mě trošku trápí, a to, že píseň je postavená tak, že jsem v ní mohl Renatu představit především jako herečku, že v písničce není dostatek prostoru pro její pěvecké kvality. Ale jsem si jistý, že v blízké budoucnosti budu mít možnost představit  i její úžasný hlas v nějakém společném duetu.

Celý klip je hodně "crazy", což byl záměr. Přiznám se, že to pro mne znamená příjemné osvěžení, hlavně, když jsme zavaleni množstvím sexistických videí...
Tak tak, je to crazy a mělo to být crazy. Smyslem tohoto videoklipu je prostě pobavit a přivést lidi k smíchu, žádný jiný cíl to nemá. Přijde mi, že v posledních letech je celý svět nějaký divný, uspěchaný, lidi se pořád někam ženou. Jako by na smích, nebo alespoň úsměv, už neměli čas nebo ani chuť. Můj videoklip má být takovou krátkou komedií. Má to být zpestření v tom světě všech těch ponurých až depresivních nebo tupých, sexistických videí a všeho toho, čím nás dnešní televize krmí. Když na sebe chce v dnešní době umělec strhnout pozornost, tak holka musí být oblečená méně než striptérka a chlap musí neustále vystrkovat ten svůj pekáč buchet na břichu. Pro mě je to mediální prostituce, což je smutné. Takže jsem chtěl něco úplně jiného, něco, s čím se může poměrně dost lidí identifikovat, protože mají třeba  podobnou, vlastní zkušenost se svoji tchýní  a co je zároveň pobaví.

Kdo, nebo co bylo inspirací k textu a příběhu písně Tchýně? Nějaká autentická osůbka?
Nápad na text písně Tchýně vzniknul poté, co  jedna moje kamarádka procházela rozvodovým řízením. Když mi vyprávěla, jakých intrik, lží a výmyslů se pravidelně dočkávala ze strany své tchýně, řekl jsem si, že tohle téma musím zpracovat do textu a nechám to zhudebnit, protože s tímto fenoménem s názvem tchýně se potýká strašně moc lidí a že je tím aspoň pobavím a dám jim najevo, že v tom nejsou sami. Původní text byl napsán pro ženu, ale žádné zpěvačce se do toho z čistě osobních důvodů, které jsou celkem pochopitelné, moc nechtělo, i když text, jako takový se jim líbil. A vzhledem k tomu, že moje tchýně je přinejmenším stejný případ, jako ta, o které zpívám, rozhodl jsem se text pojmout ze svého pohledu, upravil jsem ho pro chlapa, Hellmut dodal hudbu a já to nazpíval sám. V klipu jsou pak vidět úlomky toho, čeho je tchýně schopná a jak ji vidím já. Pokud si teď někdo říká, že až si to moje tchýně přečte, tak ji z toho klepne, tak můžu všechny uklidnit, že nemluví, ani nerozumí slovo česky. Navíc si už dlouho jdeme úspěšně z cesty, v podstatě se  nestýkáme.

Ještě, že tak. Jaké máte s klipem a potažmo s novou písničkou plány? Není to náhodou i předzvěst autorského alba?
No cíl je takový, že bych klip chtěl  pokud možno co nejvíce rozšířit mezi lidi, což je cílem asi každého videoklipu. Když si povede dobře, tak písničku zkusím nabídnout rádiovým stanicím a pak - děj se vůle boží. Dostat dnes písničku do rádií, aby se hrála, není vůbec  jednoduché.  Kritéria pro zařazení nové české písničky do vysílacího programu se hodně změnila. Dnes, pokud pomineme příval písniček ze zahraničí, tak pustí českou písničku převážně jen, když už je z ní hit na internetu, nebo jinak hrají pořád do úmoru ty dvacet let staré, otřepané odrhovačky s tím odůvodněním, že lidi je chtějí. No bodejť by je nechtěli, když o většině nových českých písní nemají ani tušení. Na internetu tráví čas především ta mladá generace, ta střední a starší na to nemá moc času, a když už si ten čas najde, tak určitě nesjíždí hudební kanály a žebříčky hitparád. Informace o muzice získávají především z rádií… Takže se vlastně nedozví nic moc nového.

Teď musím ještě dodělat německé a anglické podtitulky, abych mohl videoklip vypustit ven i pro lidi v zahraničí, kteří u ryze české verze nemají ani páru o tom, o čem tam vlastně zpívám. A protože tchýně je téma, se kterým se potýká spousta lidí na celém světě, tak bych chtěl, aby aspoň věděli, o čem se v textu pojednává.
Co se autorského CD týče… No vy jste snad jasnovidec... Ano, připravuji své autorské CD a výběr skladeb už je vlastně kompletně hotový. Nyní už jen dodělat muziku k posledním čtyřem písním a pak hurá do studia. Nahrávat jsem se rozhodnul až na začátku příštího roku, protože se znám a určitě i letos v zimě, jako každoročně, mě skolí chřipka nebo angína, a to se pak z toho dostavám několik týdnů a moje hlasivky ještě déle. Takže zajišťovat si teď na zimu studio a riskovat, že zase budu muset všechno rušit, to ne. Raději si počkám na jaro. Navíc mě aspoň teď netlačí čas.

Je to zvláštní, žijete už řadu let v Německu, ale své písničky směřujete  k českému publiku. Nepřestěhujete se náhodou do Prahy...?
Ne, zatím na žádné stěhování do Prahy ani jinam nepomýšlím. Do Česka jezdím několikrát do roka. Ostatně vždyť do Prahy jsou to z Berlína jen čtyři hodiny. Praha je sice krásné město,  žil jsem tam dost dlouho,  ale vyhovuje mi, když se tam vracím, ale už jako turista. Praha se během posledních let taky hodně změnila a nejsem si jistý, jestli bych tam dnes chtěl žít trvale. Možná to za pár let budu vidět jinak, ale teď určitě ne. Když to povinnosti vyžadují,  můžu si do Česka kdykoliv zajet. A co s písniček týče, tak ano, jsou směřovány k českému publiku, ke kterému mám také citově nejblíž. Anglicky sice mluvím plynule a píšu i texty v angličtině, ale necítím v sobě potřebu vyjadřovat se ve svých písních jinak než česky. Klidně si tu a tam střihnu nějakou písničku v angličtině, němčině nebo italštině, ale jen jako zpestření. Mám rád svůj rodný jazyk, je velmi pestrý, ohebný, bohatý na výrazy, miluji všechny ty nuance a dvojsmysly, to třeba němčina nemá. V češtině umím nejlépe vyjádřit své pocity a podle toho je taky pak podat a prezentovat. Dříve jsem nad tím moc nepřemýšlel, ale asi je ve mně fakt kus patriota. To asi člověk zjistí, až když si uvědomí, že to, co bylo dříve každodenní, samozřejmou součástí jeho života, tak najednou není, a pak si teprve uvědomí pravou hodnotu a krásu toho, čemu dříve vůbec nevěnoval pozornost. A v mém případě je to čeština.

Takže v Berlíně naprostá spokojenost?
Co se mého osobního života týče, tak ano. Mám tam své zázemí,  mám tam byt,  svá zvířátka, mám tam své kamarády a přátelé, je tam Hellmut a víme, že písničky se dělají nejlépe, když  je tým pohromadě. To všechno by mi v Česku určitě chybělo, nemám chuť zase začínat od píky.  Takže jsem v Berlíně zatím spokojený. I když musím říci, že i po těch všech letech, co tam žiji, tak když jedu do Česka, vždy říkám, že jedu domů.

Spolupracujete hodně s Hellmutem Sickelem, který léta psal pro svou někdejší manželku Helenu Vondráčkovou. Jaký je to pocit, že máte za svého dvorního skladatele právě Hellmuta?
Úžasný! Fakt, že takový profík, který se může pochlubit takovou spoustou hitů, jako Hellmut, teď spolupracuje se mnou, je pro mě něco, jako cena vítězství. To, že navíc komponoval pro Helenu Vondráčkovou, idol mého dětství a mládí, celý ten pocit ještě umocňuje. Helenu jsem obdivoval celý život a obdivuji ji i dnes. Je úžasné, co během své kariéry všechno dokázala. Dokonce stále poctivě sbírám všechna její CD, její sbírku mám téměř kompletní. To, že dnes spolupracuji s Hellmutem, jejím bývalým manželem, člověkem, který pro ni složil spoustu nádherných písní, dokonce některé z jejich největších hitů, je souhra náhod. Osud prostě zkřížil naše cesty a my zjistili, že si vzájemně sedneme a že se v muzice vzájemně doplňujeme. Pár nových písniček jsme párkrát poslali i Heleně. Myslím, že  měly i hitový potenciál a že by jí mohly sednout, ale bohužel jsme se nedočkali ani odpovědi. Je docela možné, že musely projít nějakou cenzurou a k Heleně se možná ani nedostaly.
Pracovat s někým takovým, jako je Hellmut Sickel, je pro mě osobně, velká čest. Ve světě skladatelů a textařů mám jen velice málo vzorů, nebo idolů a Hellmut je jedním z nich. Já jsem velmi rád, že se naše cesty propojily a můžu říct, že dnes patří Hellmut do kruhu mých nejbližších přátel.

Vy však také jako autor spolupracujete například také se zpěvačkou Tanjou, pro kterou jste otextoval nové album. Už se ví, kdy spatří světlo světa?
Ano, to je pravda. Pro Tanju jsem otextoval písničky na její nové album a texty jsem jí psal přímo na tělo. Procházely důkladným výběrem, protože Tanja se s každým textem musela stoprocentně ztotožnit. Pokud si za ním sama nestála, text šel z kola ven, i když byl jinak perfektní. Když Tanja  cítila, že by mu nemohla dát to pravé, přímo ze sebe, tak se text prostě odložil. Tanja je profesionálka ve všech směrech a ví přesně, co chce. Žádné dlouhé kecy okolo, prostě jde přímo k jádru věci, a proto se mi s ní výborně pracuje. Ostatně v nás obou koluje ostravská krev a tak jsme naladění na stejnou vlnovou délku. Vydání CD se chystá už chvíli, ale Tanja měla letos tak šíleně nabitý program, že prostě nestíhala. Do toho teď přišla nabídka k hostování  na turné skupiny Citron, kde má Tanja celý svůj blok a na cestách bude v podstatě v jednom zátahu, až do Vánoc. Takže nebyl ani čas na shánění sponzorů. A víme, že vydání CD a celá ta kampaň kolem toho je hlavně o penězích, takže jestli to bude číst někdo, kdo by chtěl, nebo měl zájem Tanjino nové CD zaštítit nebo alespoň částečně  podpořit, ať se klidně ozve ať už na webovkách Tanji nebo mých je kontakt uveden. Urychlilo by se tím všechno. Ale dobrá zpráva je, že Tanja by chtěla začít s nahráváním alespoň pár prvních písni po skočení turné s Citronem. Takže držte palce, ať se sežene schopný sponzor a CD je pak venku během pár týdnů.

Foto  Táňa Lietavová
www.vlady.wbs.cz