Banner

Premiéry nepatří mezi mé oblíbené dny, říká herečka Jaroslava Tihelková

jarka tihelkova 200Komediální i charakterní herečka, která má navíc muzikální talent, což dokázala třeba v titulní roli dnes už legendárního muzikálu Hello, Dolly! - Tak nějak lze jen velice stručně charakterizovat Jaroslavu Tihelkovou, dlouholetou členku Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Jak se nám svěřila v následujícím rozhovoru, má momentálně před premiérou inscenace Deník Anny Frankové, která proběhne v sobotu 28. března.

 

I když je mi to asi jasné, přesto se zeptám - co vám nedá v posledních dnech spát?

V těchto dnech se blížím k premiéře hry Deník Anny Frankové, který režíruje Zojka Mikotová. Takže mi momentálně nedají spát texty a myšlenky typu kdy, kde, co, jak...

Těšíte se na premiéru a vůbec, máte ráda premiéry? A jak  je obvykle prožíváte?

Premiéry nepatří mezi mé oblíbené dny. Pro mě jsou spíše stresující záležitostí. V den premiéry dělám ty nejhorší domácí práce, abych neměla moc času přemýšlet o večeru. Mám pocit, že bych potřebovala ještě zkoušet, zkoušet a zkoušet.

V čem vás na jevišti Slováckého divadla ještě můžeme vidět?

Před nedávnem skončil muzikál Cikáni jdou do nebe, což mě moc mrzí. Momentálně hraji v Nezbedné pohádce, dále to jsou Cena facky, Peklo v hotelu Westminster, Donaha, Lucerna a Pohřbívání.

jarka tihelkova 1


Jak jste vůbec v tomto divadle dlouho a máte spočítány role, které jste tu odehrála?

Ach jo, já a čísla... Pokud mě paměť neklame, začínám letos v Hradišti dvacátou sezónu. A kolik je to rolí? Hm, až budu v důchodu,  vytáhnu fotečky a budu vzpomínat a počítat! Doufám ale, že jich do té doby ještě hodně přibude (smích).

Které postavy patří k vašim nejoblíbenějším? Které jste ráda hrála, na které jste se těšila?

Takových rolí bylo hodně - milovala jsem Josí z Měsíce pro smolaře, Amandu ve Skleněném zvěřinci, Dolly v Hello, Dolly!. Z poslední doby paní Bennetovou z Pýchy a předsudku, Bernardu z Bernardy Alby či vědmu Izirgel z Cikáni jdou do nebe.

Představení, na které s láskou vzpomínáte?

Těch představení, která byla mému srdci milá je opravdu dost - a vypsat je, byl by to dlouhý seznam. Rozhodně jich bylo o mnoho, víc než těch, která jsem ráda neměla.

jarka tihelkova 2


A existuje postava, kterou byste si ráda zahrála?

Dřív jsem měla takové sny, ale splnil se mi jen jeden. Takže od určité doby jsem přestala snít a těším se na každou pěknou roli, která mě čeká.

Co váš volný čas? Jak s ním nakládáte?

O vyplnění volného času je u mě postaráno. Můj partner má velkou zahradu a miluje hory, takže je snad úplně jasné, čím se ve svém volnu zabývám! A taky jezdím ráda a často do Brna za maminkou.

Máte hodně přátel? Chodíte do společnosti, anebo se spíš družíte s lidmi, kteří taky mají rádi divadlo případně mají blízko ke kumštu?

Přiznám se, že se stoupajícím věkem chodím do společnosti čím dál míň. A tak jsem nejraději, když za mnou mí přátelé přijedou na zahrádku, posedíme, popovídáme a něco dobrého ugrilujeme.

jarka tihelkova 3


Předtím, než jste odešla do Slováckého divadla, jste hrála v Městském divadle ve Zlíně. Jak je to vůbec dlouho, kdy jste ze Zlína odešla?

Á, zase ta čísla... Takže do zlínského divadla jsem šla hned po škole a prožila tam krásných dvanáct let. Pak jsem odešla za manželem, dnes již bývalým, do Uherského Hradiště. A tady jsem právě začala dvacátou sezonu, jak už bylo předtím řečeno. No jo, utíká to...

Existuje role, která vás minula a vás to dodnes mrzí?

Pár takových rolí bylo, ale zase přišly jiné, taky krásné, takže se to vlastně vyrovnalo (smích).

jarka tihelkova 4


Ve Slováckém divadle hostují renomovaní režiséři. Na které vyloženě ráda vzpomínáte, se kterými se vám dobře pracovalo a proč?

Řeknu to jinak. Až na jednoho režiséra, se kterým jsem se už naštěstí znovu nesetkala, vzpomínám ráda na všechny. Každý je jiný, každý má svůj způsob práce. Baví mě s nimi zkoušet, hledat, nalézat, někdy v klidu a pohodě, jindy ve větším napětí. Ale vždy s jediným cílem - vytvořit co nejlepší představení.

Vy sama nemáte autorské nebo režisérské ambice?

Moje autorské ambice nepřežily pubertu. A režisérské? Nikdy! I když, nikdy neříkej nikdy! Takže možná někdy... Jednou...  (smích).

Foto: archiv Jaroslavy Tihelkové



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Čtěte také...

Markéta Hrubešová: „Zatím se držím svého kopyta.“

marketa hrubesovaMarkéta Hrubešová je známá herečka, ale v poslední době ji můžete stále více zastihnout kolem vaření a kulinářských pořadů. Naposledy jste ji mohli vidět v primáckém VIP Prostřeno, které suverénně ...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Neváhej a Lajkni si svůj lajf

lajkni si svuj lajf200Nedávno vyšla ve vydavatelství BizBooks pěkná malá kniha s moderním názvem Lajkni si svůj lajf a podtitulem Buď jako oni - žij svůj sen. Kniha je z edice osobní rozvoj a je primárně určena pro děti od 11 let, ale s chutí s...

Divadlo

Bytové divadlo Ferdinanda Vaňka: Blíž už to nejde!

vanka 200Vodičkova ulice v centru Prahy, vchod číslo 32, 2. patro. Na této adrese se několikrát měsíčně scházejí herci spolku Kašpar s diváky, aby společně prožili nebývale intimní, mimořádně intenzivní, nezapomenutelný večer.

...

Film

Herecký koncert Jana Wericha v krásné dvojroli

cisaruv-pekar 200Historická komedie Císařův pekař a Pekařův císař (1951) byla už v té době barevná, a přitom natočena tak dokonale, že dějový spád celého filmu nenudí ani dnešní, takzvaně uspěchané době. Režisér Martin Frič