Reklama
Banner
Banner

Tomáš Verner: Vždy jsem fandil tomu slabšímu

Tomas Verner 200Desetinásobný mistr České republiky v krasobruslení, mistr Evropy z roku 2008. Jednou stříbrný a jednou bronzový z evropského šampionátu, dvakrát čtvrtý na mistrovství světa. To je Tomáš Verner. Po Mistrovství světa 2014 v Tokiu ukončil závodní kariéru, což ale neznamená, že by nějak ve svých aktivitách polevil. Hned nastoupil do krasobruslařské lední show Jen počkej, zajíci!, účastní se krasobruslařských exhibic, začal hrát fotbal. Můj rozhovor s tímto krasobruslařem, kterému japonské fanynky přezdívají „naše sluníčko“, se týkal zejména show Jen počkej, zajíci, ale i jeho dalších plánů do budoucnosti.

 

 

 
Tomáši, jaká byla tvoje cesta k účinkování v lední show Jen počkej, zajíci! ? Co tě přesvědčilo, aby jsi do toho šel?
S nabídkou, abych se tohoto projektu zúčastnil, mně zavolal sám pan režisér František Blaťák. Byla to pro mě velká výzva, nikdy předtím jsem v ničem takovém neúčinkoval, vždy jsem buď závodil nebo se účastnil klasických krasobruslařských show. Termíny mi seděly do kalendáře a když navíc zmínil obsazení, nezbývalo mi nic jiného než souhlasit. Je to příběh, u kterého se nemusí moc přemýšlet, ale přesto má hlubokou myšlenku o tom, že ve dvou se to táhne lépe.

Jak dlouho probíhaly přípravy na tuto show?
Začalo se v květnu nácviky sólových čísel, od června do srpna jsem pak dojížděl do Ostravy, kde probíhaly intenzivní tréninky. Sice jsem nemusel být na každém nácviku, protože moje čísla jsou trochu vyčleněná od ostatních, ale mám za sebou pěkných pár týdnů, které jsem strávil v Ostravě od rána do večera.

Tomas Verner1

Tvá role je něco jako bruslící vypravěč. Dokážeš si představit, že bys byl v roli Michala Nesvadby a provázel dějem nejen pohybově, ale i slovně?
Michal je profesionální mim a svým pohybem umí vyjádřit emoce, což já zatím neumím. On celé publikum táhne. Kdyby ale pan režisér řekl, že musím celou show provést, udělal bych to. Nemyslím si, že bych to dokázal jako Michal, ale tuto roli bych na sebe vzal.

V jaké z rolí, které během představení prostřídáš, se cítíš nejlépe?
V roli krále, nejspíše i díky nádhernému hudebnímu doprovodu. I když nejradši mám kostým piráta.

Když už mluvíme o hudebních doprovodech, který by sis případně zvolil ke svému exhibičnímu programu?
Kdyby nebyla hudba k Pirátům z Karibiku tak ohraná, zvolil bych si ji. Potom je také nádherná hudba k číslu toreadora nebo již zmiňovaný doprovod k roli krále.

V hudebním doprovodu se objevuje i píseň Daniela Landy, se kterým jsi spolupracoval. Bylo to tvé přání nebo to byla jen čistá náhoda?
Hudební výběr byl předem fixně daný. Byl zde zájem, aby hudba byla rozmanitá, což se také povedlo. Máme tam Ivetu Bartošovou, Karla Gotta, Dana Landu, Kabáty. Písnička od Dana doprovází scénu s piráty, jeho hlas se do ní neuvěřitelně hodí. Dle mého názoru je to jedno z nejlepších čísel.

Máš během svých výstupů možnost na nějakou improvizaci a jak moc je konzultuješ s panem režisérem Františkem Blaťákem?
Možnost improvizovat mám, ale vždy v rámci charakteru. To je stěžejní úkol. Devět rolí je hodně a je nutné, aby nesplývaly dohromady. Proto mohu improvizovat jen v rámci mantinelů, které vytyčí právě pan režisér. Musím zůstat věrný charakteru postavy.

Tomas Verner2

Mezi jednotlivými výstupy máš poměrně dlouhé pauzy. Jak je naplňuješ?
To se zdá jen pro oko diváka, že jsou dlouhé. Ale než se člověk svlékne, převlékne, pověsí šaty tam, kde mají být, projde maskérnou tak, aby měl správně udělané oči, aby působil tak, jak má, tak těch prodlev tam zase tolik není. Jsem šťastný za to, jakým způsobem je show koncipovaná a že nemám úplně rychlé převleky. Ty člověku ubírají fyzických sil.

Co tě v nejbližší době kromě Jen počkej, zajíci! čeká?
Čeká mě toho spoustu. Zítra (tedy v neděli 21. září – pozn. red.) mám první fotbalový zápas za Amforu, na který se moc těším. Pak bude následovat týden intenzivního tréninku a za deset dní odlétám do Japonska na soutěž Japan Open, kde budu reprezentovat Evropu proti Americe a Asii. Poté mě čekají přípravy v Rusku, exhibice po Evropě a dost času mi samozřejmě zabere i show Jen počkej, zajíci. Až do února bude plno, ale vše jsem naplánoval dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a moc se těším.

Hlavně u zámořských krasobruslařů je časté, že po skončení kariéry přijímají role v různých filmech nebo reality show typu StarDance. Kdyby přišla taková nabídka, přijal bys ji?
Já jsem se dokonce na StarDance těšil. Několik let jsme přemýšleli nad tím, jestli StarDance přijmout nebo ne. Problém je, že soutěž probíhá paralelně s naší závodní sezonou, což se nedalo skloubit dohromady. Kvůli sportu jsem musel vynechat taneční, takže trénink bych opravdu potřeboval jako sůl. Není to tak, že bych bruslil, jednou týdně si odskočil na soutěžní večer a něco zatančil. Teď už ale nezávodím, proto doufám, že Česká televize půjde do projektu znovu.
 
Závěrem rozhovoru bych se vrátila trochu do tvé minulosti. Jaké byly, když jsi byl malý, tvé oblíbené kreslené seriály?
Bylo to právě Jen počkej, zajíci nebo Tom a Jerry. Mickey Mouse a jemu podobné seriály jsem nikdy nemusel.

Takže se ti líbilo, když se dva vzájemně honili a škádlili...
Ano. A vždy jsem fandil tomu slabšímu.

( 0 hlasů )


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

LENKA KLESTILOVÁ

ředitelka terénní pečovatelské služby Kvalitní podzim života, z.ú

Film:


PHAR LAP

Nejsem ani fotbalista a ani hokej mě nebaví. Vlastně žádný sport mě nenadchl natolik, abych ho sledovala natož, abych se mu věnovala, ale nasel se jeden hrdina, který mě vážně inspiroval. Emotivní příběh z doby třicátých let, kdy v Austrálii řádila ekonomická krize, je plný nadějí a odhodlání vyhrát, ale i pádů. Krásně ukazuje, jak zkažená umí být lidská povaha. Moc, bohatství a závist, které světem vládnou. Australský film z roku 1983 mi přinesl mého sportovního hrdinu - Phar Lapa. Tenhle anglický plnokrevník byl osobnost. Přestože byl o 10 cm větší a o 150 kg těžší než jeho vrstevníci a prohrával závod za závodem, jeho trenér věřil v jeho dobrý rodokmen a trénoval ho až do úmoru. Jednoho dne se ryzák, od kterého už nikdo nic nečekal, najednou začal posouvat dopředu, až na konec zaujal první pozici. Od té doby byl jasným vítězem ve všech dostizích, ve kterých startoval. Pro sázkaře byl jistotou, ale Austrálii rozdělil na dvě části. Jednou byl milován, druhou nenáviděn. A to natolik, že jednoho dne zemřel. Hypotéz o příčině jeho smrti je mnoho, avšak ta pravá nebyla nikdy objasněna. Ať už za smrt toho koně může kdokoliv, jedno je jisté, můžou za to lidi a jejich hamižnost po penězích. Viník bohužel nikdy nebyl potrestán. Stále ho můžeme vidět v Melbournském muzeu. Snad se mi někdy povede se tam zajet podívat. Díky filmu se mi opravdu vryl do srdce!

Banner

Anketa


Partneři

Čtěte také...

Kärtsy z Waltari: „Publikum tady je jako z jiné planety!“ / „Audience there is from different planet“

waltari 200Finská skupina Waltari vystupuje v České republice poměrně často, nyní právě tuto sobotu na festivalu Masters of Rock ve Vizovicích. Co si o Češích a Finech myslí zpěvák Waltari Kärtsy si můžet...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Literatura

Kladivo na čaroděje udeřilo již po osmé a vznikla tak Pekelná šleha

sleha perexNakladatelství Epocha nám přináší další díl knižní seriálu akční městské fantasy s týmem netradičních detektivů, kteří bojují proti nadpřirozeným silám a zvráceným bytostem. Co se odehrává v osmém příběhu a jak to na čtenáře působí, se dočtete v n...

Divadlo

Divadelní Flora začíná ve čtvrtek – světovou taneční premiérou

alt16. ročník tradiční olomoucké přehlídky odpočítává poslední hodiny do svého začátku. Čtvrteční a páteční program nabízí premiéru a první reprízu exkluzivní taneční koprodukce Power Power Dance, která vzniká speciálně pro festival s podporou

Film

Petr Zelenka natáčí nový film Ztraceni v Mnichově

Ztraceni v Mnichove 200Režisér Petr Zelenka, tvůrce divácky úspěšných komedií Knoflíkáři, Rok ďábla a  Příběhy obyčejného šílenství se po sedmi letech vrací s novým snímkem podle vlastního námětu a  scénáře