Osud tří generací rodiny Kašíků byl svázán s rapotínskou sklárnou, pouto přerval až zánik hutě

Osud tří generací rodiny Kašíků byl svázán s rapotínskou sklárnou, pouto přerval až zánik hutě

sklar perexTéměř půlstoletí pracoval František Kašík v rapotínské sklárně. Oslavit kýžené výročí se mu však nepodařilo, protože podnik před pěti lety uzavřel své brány. Dnes už si rapotínští skláři dobu, kdy jejich řemeslo mělo zlaté dno, připomínají pouze na výstavě ve Vlastivědném muzeu v Šumperku.


„Sklářem jsem byl 49 a půl roku, celou padesátku mi osud nedopřál,“ posteskl si František Kašík, když se přišel podívat na výstavu připomínající slávu severomoravského sklářství a umění jeho mistrů. Při pohledu na repliku pece s nástroji, mezi nimiž nechybí ani sklářská píšťala, zavzpomínal na minulost rapotínské hutě, se kterou je propojena i historie jeho rodiny.

„Mí předkové přišli v roce 1888 z Českomoravské vrchoviny. Dědeček patřil ke sklářům, které pozval tehdejší majitel hutě Josef Schreiber,“ líčí František.

sklar

Vídeňský obchodník Schreiber si sklárnu pronajal v roce 1857, o osm let později ji koupil. Spolu se synovci založil firmu, která rapotínské sklo vyvážela do Anglie i Ameriky. V roce 1871 huť vyhořela a musela se vystavět znovu. Pořídily se pece na plynové vytápění a další moderní vybavení. Začátkem dvacátého století se sklárna specializovala na výrobu svítidel.

„Schreiber se zasloužil o rozvoj sklárny i obce, vystavěl bytovky pro zaměstnance, založil školu, kterou navštěvoval také můj tatínek, narozený v roce 1913. Navzdory tomu, že se čeští skláři ocitli v převážně německém prostředí, nevznikaly národnostní třenice. I ve škole se hovořilo dvojjazyčně, nikdo s tím neměl problém,“ tlumočí František vzpomínky otce.

Za první světové války byla výroba v Rapotíně omezena, po jejím skončení sklárna bojovala se zahraniční konkurencí o odbytiště. Muselo se opět modernizovat, instalovala se elektrická vypalovací pec. Přišla krize, provoz byl přerušen a opět obnoven. Schreiberové překonali i těžké časy druhé světové války, po které byli vysídleni. V zestátněném podniku se začaly vyrábět mísy z tvarovaného skla a Petriho misky.

sklar1

V roce 1960 se pro sklářské řemeslo rozhodl také mladý Fráňa Kašík. Nebylo se čemu divit, ve sklárně pracoval dědeček, babička i oba rodiče. Po vyučení dvacet let působil jako sklář. Práce byla náročná. Tavicí teploty přesahovaly tisíc stupňů Celsia, poblíž agregátů šplhaly až k sedmdesátce. Navzdory tomu profesi vykonával s láskou a zároveň pokračoval ve studiu. Časem povýšil na mistra, později na vedoucího provozu, vypracoval se až na výrobně-technického ředitele. Pamatuje časy rozvoje podniku zaměstnávajícího stovky lidí. S příchodem nového tisíciletí však nastal soumrak.

„V roce 2000 se sklárna poprvé ocitla v konkurzu. Noví majitelé pak neuváženě investovali, náklady navýšilo také zdražení energií, obojí mělo za následek platební neschopnost. Podnik se 180letou tradicí se uzavřel v únoru 2009,“ vzpomíná František jen nerad. „Sklárna chátrá, výroba by už nešla obnovit,“ líčí se smutkem muž, v jehož rodině byli po generace na sklářské řemeslo hrdí.

Podvečerní procházka Rapotínem mu působí bolest. V domech dosud svítí proslulé rapotínské lustry, už jen ty připomínají někdejší věhlas zdejších sklářů.

Foto Vladimíra Krejčí
František Kašík předvádí sklářskou píšťalu.

www.muzeum-sumperk.cz


 

Přihlášení



Imago, imagines I.-II.

Autoři zvolili jako východisko koncepce nové syntetické publikace věnované středověkému umění v českých zemích latinské slovo imago (označující nejen dvourozměrný obraz, kresbu apod., ale i výtvory trojrozměrné a případně i díla architektonická). academia.cz

Život byl pes

Tak to jsem já – pes Život. Rozhodně jsem se nenarodil jako domácí mazlíček. Díky různým okolnostem, které vám budu vyprávět, a také díky mému vzhledu a povaze, nikoho nenapadlo ho ze mě udělat. grada.cz

Tapír

  • Tapír vs. Dikobraz
    Navázali jsme úžasnou spolupráci. Detaily ještě dolaďujeme, ale už teď můžeme říct, že Tapír dostal silného parťáka a kreslený humor...
  • Tapír č. 4/2020
    Od 30. června vychází další číslo našeho humoristického časopisu TAPÍR. Můžete se těšit na: – Rozhovor se spoluzakladatelem a zároveň šéfredaktorem...
  • Tapír adoptoval Tapíra
    Náš Klub kreslířů a humoristů, společně s kreslíři humoristického časopisu Tapír, adoptoval v ZOO Praha tapíra čabrakového. Adoptivními rodiči jsme...

Rozhovor

Recyklované pohádky naučí novou generaci recyklaci

200 rozDo Recyklohraní, aneb Ukliďme si svět je zapojeno téměř 3100 škol z celé České republiky, které vedou své svěřence k šetrnějšímu přístupu k okolí. Jedním z jejich projektů jsou Recyklované pohádky, které nám podrobně představila ředitelka paní Ilona Johno...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Knižním bestsellerům dominují slavné osobnosti: Svěrák, Klaus a Okamura. Spojuje je extrémní pracovitost

fragment 200Knižní bestsellery slavných politiků, zpěváků a herců se těší až desetinásobné poptávce oproti titulům neznámých autorů. Jaké jsou populární osobnosti v roli spisovatelů? Ze zkušeností Nakladatelství Fragment jsou tito absolutní...


Literatura

Detektivka a romance v jednom: Povolené ztráty

povolene ztraty 200V červenci vyšla u nakladatelství Alpress další kniha Nory Robertsové, jedné z nejznámějších autorek knih pro ženy, s názvem Povolené ztráty. Nejde ryze o červenou knihovnu, ale o mix detektivky a záhady - a že to napsala oprav...

Divadlo

Kam vlastně patří Mauglí? Dojemný příběh v Divadle Kalich.

maugliNedělní odpoledne jsem strávila se synem vskutku nevšedně. Zlákal nás muzikál Mauglí, který ve svém repertoáru nabízí Divadlo Kalich v Jungmannově ulici, v Praze 1. Na odpolední představení chodí převážná většina dětských ...

Film

Výstava Sedmdesát let studia Bratři v triku

bratri200Unikátní výstava představí od 25. listopadu až do konce roku návštěvníkům v reprezentativních prostorách Strahovského kláštera něco málo z bohaté historie a produkce studia Bratři v triku, nejúspěšnějšího českého studia kresleného filmu. Snímky Bra...