Kultura21.cz

Na světě je spousta míst, která stojí za to navštívit, ale z nejrůznějších důvodů to zatím nevychází. Díky čtenářům, kteří jsou ochotni podělit o své zážitky z cest si o některých místech můžeme alespoň přečíst a trochu se poučit a inspirovat. O poznávacím zájezdu absolvovaném v srpnu 2012 vypráví pan Ing. Jaromír Štrumfa z České Lípy, díky poměrně velkému rozsahu jsme zápisky rozdělili do devíti částí.

Část šestá: Dánsko - příjezd

Dánsko pevninou navazuje na Jutský poloostrov, kde probíhá hranice s Německem a zbytek jsou ostrovy a ostrůvky. Ty jsou převážně neobydlené. Celková rozloha království je 43 090 km2. Po 2. světové válce prchali lidé z ostrovů do měst a nyní to nabralo opačný směr. Tuto změnu umožňuje zčásti technologický pokrok, protože kupř. školní děti mohou základní vzdělání absolvovat internetově.

Dánové a Němci jsou ke své přírodě velice šetrní a péče o přírodu patří k životnímu stylu. K Dánsku ještě patří ostrovy Grónsko a Faerské ostrovy v Severním moři, které si však odhlasovaly, že zůstanou mimo EU. Dánsko si také ponechalo své tradiční platidlo, dánskou korunu, jejíž hodnota je cca 3,- Kč . Mzdy jsou v Dánsku numericky blízké mzdám našim, tedy v kupní síle třikrát vyšší. A tak jsme zamířili ke Kodani Kvalita silnic a dálnic je lepší než v Německu. Dánskou krajinu tvoří jednotlivé usedlosti, které jsou vzájemně vzdáleny 300 až 1300 m. Lesy nejsou vidět, ale celkovou lesnatost mají prý 10%. V krajině, kde jsou často louky, někdy také mokřady, remízky, shluky stromů a keřů a solitéry. Buky, břízy, osiky, duby, hlohy, habry a…zavlečené akáty. Samozřejmě ovocné stromy, sady, jabloně, hrušně, třešně. Kolem dálnic ploty kvůli zvěři a taky kolonie bodláků. Na Sjaelandu je vidět skupiny smrků, borovic černých a modřínů. Na tenhle ostrov jsme vjeli v 17,15 hod. Kupodivu listnatý les s převahou dubu, ale také buk. Míříme ke Kodani, která má 1,5 mil. obyvatel. Přírustek obstarávají cizinci, kteří zdomácňují a vyrůstají zde generace v Kodani narozených Arabů i černých Afričanů a taky Indů a Pákistánců. Zmiňoval jsem, že Dánové stále častěji mizí na ostrovy. Tenhle vývoj bude mít své důsledky…

Skandinávie – Dánsko, Norsko a Švédsko a k nim Finsko, mají své zvláštnosti. Mocensky to nejdříve ovládali Dánové, později získali dominanci Švédové. Současné Norské království vzniklo v 19. století oddělením od Švédska. Kromě Finska se jedná o dědičné, konstituční monarchie. O tom, že mezi třemi prvními, germánskými národy, existují animozity není třeba pochybovat. Před desítkami let jsme, jako dřevařský podnik, nakupovali technologii ve Švédsku a taky v Dánsku. Obvykle při jídle, nebo při kávě bylo možno různé averze vypozorovat. Tenkrát byla na tapetě švédská prohibice a jevy, které souvisely s tím když se Švédové jezdili do Dánska opíjet….Tehdy byli Švédové nepochybně nejbohatší. Dnes vedou Norové a to díky ropě a zemnímu plynu. Dánové nyní patří v životní úrovni k evropské špičce. Na jakých ekonomických základech to stojí mě není známo. Odhadoval bych to na informační technologii, ale nevím nic bližšího. Před těmi 30ti lety jsme od nich kupovali kotelny na spalování pilařského odpadu (piliny a kůra) a fungovalo to skvěle.

Původně bylo hlavním městem Dánska Roskilde, které leží 30 km západně od Kodaně. O rozmach Kodaně a jeho přístavu se zasloužil král Kristián IV. (1588-1648). Poloha Kodaně u mořské úžiny zvané Oresund , která je velmi frekventovaná patrně sehrála klíčovou roli. Roskilde je tak trochu „za bukem“. Konec vlády Kristiána IV. byl způsoben hlavně tím, že se Dánské království objevilo na konci 30tileté války na straně poražených. Jiný Kristián, v pořadí VI. (1730-1746) začal budovat v Kodani zámek zvaný po něm a to Christiansborg. Tenkrát zrovna měli trable s penězi a tak král vypsal zvláštní daň, takže to platili poddaní Trochu si zahrál král s ohněm, protože lidi začali reptat, ale přežil to. Podstatně hůř už se vládlo koncem 18. století, když ve Francii znenadání došlo r. 1789 k revoluci a král skončil pod gilotinou. Vývoj 19. století došel v Dánsku tak, že v roce 1849 byla vyhlášena liberální ústava, která zavedla konstituční monarchii s parlamentem. Dánská monarchie je stabilizovaná a vládnoucí královna Margareta II. se těší mezi obyvatelstvem popularitě. První i druhá světová válka posunuly dánský stát k současné stabilitě a prosperitě. Za 2. světové války byla země obsazena nacisty, ale podařilo se ochránit židovské obyvatelstvo před nacistickým běsněním.

Zvláštnost současné dánské královny spočívá v tom, že kraluje na principu pragmatické sankce. Asi ji opsali ve Vídni, kde problém nedostatku mužských dědiců trůnu vyřešil císař Karel VI. svou verzí pragmatické sankce (před rokem 1740) a proto mohla vládnout naše osvícená Marie Terezie.

Společenský duch Dánska se vyznačuje tolerancí, péčí o potřebné a ohledem k přírodě. V Kodani existovaly od středověku domy, v nichž nalezli ubytování vysloužilí vojáci a námořníci, případně jejich rodinní příslušníci. Dodneška jsou zde neobvykle dlouhé bloky dvoupodlažních prostých domků se sedlovými střechami a malými okny, které provozuje správa města jako sociální bydlení. Některé byly v průběhu desetiletí kompletně předělány na dílny umělecké činnosti (malíři, keramici, výrobci drobných uměleckých předmětů) a z chudinských obydlí vznikly „dobré adresy“.

V tomto kontextu je nutno zmínit jednu evropskou zvláštnost v kodaňské čtvrti Kristiánia. V roce 1970 došlo k výrazné redukci dánské armády, což mělo za následek opuštění řady starých armádních objektů. Armádní a městští byrokraté zaváhali a tak se mezitím do opuštěných objektů nastěhovali squatteři (bezdomovci), kteří následně odmítali odejít. Po urputných tahanicích a naschválech správa města ustoupila a svolila vzniku komuny hippies, kteří si „jedou podle vlastních not“. Squatteři si vytvořili samosprávu a sami se starají o pořádek. Zakázali tam osobní auta a provozují tam tradiční řemesla. Vyrábějí také upomínkové předměty, které nabízejí turistům. V komuně žije kolem 1000 osob a prodávají se tam lehké drogy. Aby nebyly komplikace s předpisy EU, tak na základě referenda vystoupili z EU. Turisté tam mohou chodit, ale nesmějí fotografovat.

A teď zase zpět na trasu. Měli jsme namířeno do turistického hotelu (ZLEEP HOTEL ZZZ)v Ballerupu . Jak vidno má dánský jazyk blízko k angličtině. Slůvko zleep znamená přespávací a anglická verze je sleep… Tenhle hotel je už dosti zvláštní a proto se mu trochu víc věnuji. V hotelu je přísný zákaz kouření! Všude jsou senzory na kouř a případný poplach přijde pachatele dost draho. Okno pokoje bylo navenek otevírací. Vybavení lůžkovinami vzorné, stejně jako zařízení koupelny a současně WC. Židle tam byla jen jedna a tak jeden z nás musel sedět na posteli. Hotelová recepce vyžaduje vyplnit dost podrobný dotazník a když jsem si z něho chtěl později něco opsat, tak mě to zatrhli.

Před spaním jsme se nakrátko prošli po okolí hotelu. Lokalita je na okraji satelitního města. Na dohled od hotelu byl jakýsi sportovní dům (snad basketbalová hala). Asi 60 m od hotelu jsou dva panelové bytové domy o čtyřech podlažích, před nimiž byly kolostavy po 11ti místech. Ulice na okraji města má několik souběžných ploch. Uprostřed je 6 m asfaltu pro auta. Vedle toho jsou oboustranně 4 m zeleně. Podél této zeleně z jedné strany 1,5 m zámkové dlažba pro chodce a na druhé straně 2,0 m široký asfalt pro kola. A vedle opět zeleň. Označení chodníku slovem GANGSTI, označení cyklistického pruhu CYKELSTI. Tato komunikace byla budována „na zelené louce“. Cyklistický provoz byl po 20 hodině dost živý a jezdí se tam odhadem rychlostí 20 – 25 km za hodinu. Samozřejmě, že je tam všude rovina jako stůl.

Příště: Helsingor a hrad Kronborg

Zdroj foto: internet