POCTA ZOŘE ŠEMBEROVÉ

POCTA ZOŘE ŠEMBEROVÉ

Email Tisk

narodni divadlo Zora Semberova200Matiné k nedožitým stým narozeninám Zory Šemberové (*13. 3. 1913) 10. 3. 2013 v 15.00 hodin v Národním divadle
Vstup volný.

 

 

V rámci tohoto výjimečného představení vystoupí sólisté Baletu Národního divadla z Prahy i Brna a také Laterny magiky. Součástí slavnostního setkání bude i odhalení busty Zory Šemberové ve foyer Národního divadla. Bronzový artefakt vytvořila akad. sochařka Olga Vohnoutová (1967), která toto dílo darovala Národnímu divadlu v roce 1993. Zora Šemberová tak vstoupí do pomyslné síně slávy jako první žena - vedle svých kolegů z oboru: Augustina Bergera, Joe Jenčíka a Saši Machova.

ZORA ŠEMBEROVÁ zemřela ve věku nedožitých 100 let 9. října loňského roku. Tato významná česká tanečnice, choreografka a pedagožka vešla do baletní světové historie jako první Julie v rámci světové premiéry slavného Prokofjevova baletu Romeo a Julie v choreografii I. V. Psoty (30. prosince 1938) v brněnském divadle.

Pohled na taneční umění, který jsem získala během nedávných studií u Rosalie Chladek v Laxenburgu, změnil v podstatě můj přístup k tvoření rolí. Proto jsem si dodala odvahy a zašla za Ivem Váňou Psotou, abych ho poprosila o dovolení tančit Julii bez špiček, a tak mi umožnit pravdivěji vyjádřit její charakter… (Z. Šemberová)

Byla výjimečnou umělkyní - zvídavou, experimentující, hledající. Kromě neobyčejného přínosu divadlu - patřila bezesporu k nejvýznamnějším interpretačním osobnostem českého tanečního umění své doby, jako velká umělkyně, ale i pozorná a inspirující pedagožka ovlivnila významným způsobem tvorbu a umělecké směřování dalších osobností (J. Kyliána, P. Šmoka, L. Fialku, V. Harapese).

Už poněkolikáté se zmiňuji o jejím nekompromisním a nesmlouvavém postoji k uměleckým otázkám (nechci zde tvrdit, že měla vždycky pravdu), ale důležité je, že její postoj nikdy nesloužil jejím osobním ambicím nebo záměrům, ale že byl vždy zapojen do služeb umění a lidské kultury. (Jiří Kylián)

Své zkušenosti získala u pedagogů J. Hladíka, T. Pavlovské, O. Preobraženské, B. d´Alessandri-Valdine, T. Gzovské, R. Chladek, H. Vojáčkové či M. Marceaua a E. Jaroszewiczové.

Její sólová taneční kariéra byla spjata s Národním divadlem v Brně (1922–1928, 1932–1941) i v Praze (1928–1930, 1943–1959), s pražským Novým německým divadlem (1942–1943) nebo s pařížským Gaumont Palace (1931–1932). V letech 1946–1968 působila jako pedagožka na pražské Taneční konzervatoři. 

Udělals to dobře, ale mne to nepřesvědčilo… (Zora Šemberová)

narodni divadlo Zora Semberova

Zora Šemberová ztvárnila řadu jevištních postav, do kterých vložila hluboký prožitek a silný emociální náboj. Jmenujme například Kalliopé v Apollón musagète, Krasavici v Marnotratném synovi, Mariken v opeře Hry o Marii, Tao-Choa v Rudém máku, Smrt v Signorině Gioventù, Mlynářku v Třírohém klobouku, Zobeidu v Šeherezádě, Zošu v Cagliostrovi ve Varšavě, Rosavu ve Švandovi dudákovi ad. Jednou z nejvýznamnějších byla hlavní role ve Vostřákově Viktorce (30. června 1950).

Vždycky velice lituji, když je naše republika ochuzena o cenné umělecké osobnosti, konstatovala velice pravdivě ve svých vzpomínkách Zora Šemberová. Bohužel tato „tradice“ provází naši kulturu od nepaměti - počínaje 2. světovou válkou i emigrací spojenou s komunistickým režimem (jisté paralely jsou patrné i dnes, i když ze zcela jiných důvodů). Také pro Zoru Šemberovou nebyl návrat do vlasti po roce 1968 možný. Nejprve vyučovala v Kambodži a poté natrvalo v Austrálii na Flanders University v Adelaide. V roce 1975 založila a vedla pantomimický soubor Australian Mime Theatre.

Během svého života získala řadu ocenění, např. v roce 1999 jí byla udělena Cena Thálie za celoživotní mistrovství, v roce 2005 cena Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí, ocenění Významná česká žena v zahraničí roku 2007 a v roce 2008 Cenu ministerstva kultury Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury.

Výňatky přetisknuty z knihy Zora Šemberová - Na šťastné planetě, kterou vydalo Národní divadlo v roce 2008.
Knihu lze koupit za 100,- Kč v pokladnách ND a v rámci matiné ve vstupním foyeru. Všem, pro které je umělecká pravda a výjimečný přístup k hodnotám důležitý, ji vřele doporučujeme.



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přihlášení



Tapír

  • Tapír č. 5 září – říjen
    Od 30. srpna vychází další číslo našeho humoristického časopisu TAPÍR. Můžete se těšit na: – Rozhovor s Ivo Šmoldasem – Tapír na houbách...
  • Tapíří letní dárek
    Máte již poslední číslo Tapíra přečtené a nechce se vám čekat na nové, které vyjde 30. srpna? Připravili jsme pro...
  • Mezinárodní festival kresleného humoru 2019
    Čtvrtý ročník skončil a opět se vydařil. Kdo jste nepřijeli, budete celý rok litovat, že jste nebyli. Tak příští rok...
Banner

Rozhovor

Jean-Paul Didierlaurent o knize Čtenář z vlaku v 6.27

Jean-Paul Didierlaurent 200Francouzský spisovatel Jean-Paul Didierlaurent začínal s psaním povídek až v roce 1997 a přesto na sebe jeho románová prvotina Čtenář z vlaku v 6.27 strhává veškerou pozornost. P...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Múzeum zbraní v Michalskej veži

zbrane veza perexV rámci Bratislavy pre všetkých návštevníci v hojnom počte navštívili múzeum zbraní, ktoré sa nachádza v Michalskej veži. Neodradili ich ani schody.

 

<...

Literatura

Nepřehlédněte Nejlepší knihu o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!

fake news 200Téměř souběžně s prezidentskou volbou vydalo nakladatelství CPress velmi důležitou knihu s názvem Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!! Se čtenáři si autoři pohráli už v tomto názvu, ale jinak jim předložili kvalitní a ...

Divadlo

Úniková hra Faust vás vtáhne do mystické historie

faust200Únikovou hru Faust si můžete užít v prostoru Enigma Prague (Svornosti 18, Praha 5-Smíchov). Koncipována je tak, aby si hráči nejenom „zahráli“, ale dozvěděli se i něco z jednoho z nejstarších českých a pražských mytologických příběhů.

...

Film

Festival Dny Severu prolomí tabu v Praze, Brně a Bratislavě

DnySeveruDevátý ročník festivalu severské kultury Dny Severu se zaměří na témata, o nichž se ve společnosti nemluví. Přehlídku pořádá v Praze, Brně a Bratislavě na přelomu října a listopadu kulturní centrum Skandinávský dům.

...