Národní muzeum ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví připravilo pro milovníky mayovek a indiánek výstavu Po stopě Karla Maye. Rok 2012 totiž zahrnuje tři výročí, která spojujeme s životem a dílem tohoto vynikajícího romanopisce. Od jeho narození uplynulo 170 let a také 100 let od jeho skonu. A třetí výročí? Druhý dech románům Karla Maye dalo nezapomenutelné zfilmování značné části jeho díla. Prvním z filmů, které byly podle jeho předlohy natočeny, byl legendární Poklad na Stříbrném jezeře, natočený před padesáti lety.

„Hrdinové Vinnetou a Old Shatterhand jsou jedni z nejznámějších románových postav a jejich příběhy lákají do světa dobrodružství celé generace již od 70. let 19. století,“
generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš

Národní muzeum v rámci svého cyklu nazvaného stručně Monarchie, který už přinesl divákům výstavy Kouzelné hrací strojky, Sportsmeni v zemích českých a Krmě – jídlo – žrádlo, učinilo nejnovější výstavou Po stopě Karla Maye, realizovanou tentokrát v prostorách Náprstkova muzea, další počin.

Do cyklu Monarchie samozřejmě výstava zapadá o poznání volněji než tři již zahájené, ale i zde se najdou vazby. V době monarchie vznikaly v sousedním Německu romány Karla Maye, které tam měly mimořádný úspěch. Prostřednictvím jejich překladů se k nám dostávala vysoce čtivá dobrodružná literatura, která inspirovala i mnohé naše autory a nakladatele k obrácení pozornosti k moderním dobrodružným románům. Druhým propojením je informační a vzdělávací hodnota románů Karla Maye. I když se to na první pohled nezdá, jeho práce jsou výsledkem bedlivého studia cestopisů, odborné literatury všeho druhu, daných lokalit, kde se děje odehrávají a mezi napínavými řádky se pak čtenář seznamoval s kulturou, zvyklostmi i krajinnými zvláštnostmi, které pro něj byly povětšinou naprosto nedostupné.

Pro všechny věkové kategorie

Není snad v naší zemi člověka, který by nebyl jakkoli dotknut romány Karla Maye, a to bez ohledu na věk a zaměření. Až do 60. let minulého století byly osudy postav z románů pouze na papíře, v knihách a jejich nesčetných reedicích. Zvláštní péči románům Karla Maye věnovalo především prestižní Vilímkovo nakladatelství, které s autorem bylo dokonce v písemném styku a zachovalo se tak mnoho zajímavých dokumentů. Podoba postav a dějů pak byla dílem fantazie čtenářů, nebo výtvarníků (ilustrace Zdeňka Buriana). Od roku 1962, kdy byla premiéra prvního zfilmovaného příběhu Poklad na stříbrném jezeře, však celý fenomén Mayových prací dostal impuls a jednoznačnou podobu v hercích Pierre Brice a Lex Barkerovi a s nimi i v dalších protagonistech mnohačetné filmové řady.

Výstava literární i filmová

Výstava zahrnuje jak rovinu literární, tak filmovou. Navíc je obě konfrontuje s realitou, kterou poskytly depozitáře sbírek Náprstkova muzea. Další exponáty získala od jiných muzeí (Moravské zemské muzeum v Brně), od soukromých sběratelů i přímo z muzea Karla Maye v Radebeulu. Sem nesporně patří originál proslulé Shatterhandovy medvědobijky (mimochodem váží 15 kg a v případě střelby by ji bylo nemožné udržet).

Výstava oslovuje jak nejstarší ročníky, pamatující četbu prvních knih s baterkou pod peřinou, tak ročníky odchované edicí KOD (knihy odvahy a dobrodružství) s nádhernými ilustracemi Zdeňka Buriána, i generace filmových diváků, i nejmladší televizní generaci či na videu sledující původní filmy v digitalizované podobě.

Výstava není statická

Dříve, než se projdeme expozicemi, si připomeňme, že výstava není jen statický soubor předmětů a vyobrazení. Výstava je koncipovaná jako dobrodružná hra, kdy zejména nejmladší návštěvníci mohou sledovat stopu a procházet jí. Mohou oživovat interaktivní videa a sledovat panely, hrát si hry, plnit úkoly i různé testy. Výstava mapuje všechna díla Karla Maye, takže se ocitáme jak v Severní, tak ve Střední a Jižní Americe, ale také v Orientu, na Balkáně a všude tam, kam postavy Mayových románů zavítaly. A byly to všechny kontinenty s výjimkou Austrálie! V dílech Karla Maye, která vyznívají vždy antirasisticky, mírově a preferují domluvy před válčením, nikdy neobjevíme příběhy či zmínky o tehdejších německých koloniích v Africe, které podkladově byly pro autora zmapovány daleko nejlépe a sváděly tak k využití. Jeho vnitřní nesouhlas s koloniální politikou císařského Německa ale vedl k tomu, že je ve svých románech zcela ignoroval.

Jednotlivé výstavní exponáty jsou navíc opatřeny autentickými citáty z děl, které jsme již někde četli nebo viděli, a tak získáváme pocit naprosté autenticity, že se to opravdu stalo.

A teď již vstupme!

• Vstup na výstavu je věnován faktografii o autorovi, shlíží tu na nás jeho podobizna a dozvíme se mnoho zajímavého z jeho života. Mimo jiné i to, že v době, kdy své romány psal, v žádné ze zmiňovaných zemí nebyl a vše vyčetl či nastudoval. Až na sklonku života se zmohl natolik, aby se do Severní Ameriky vypravil, a jeho pocity byly rozporuplné. To už ale bylo 98 % románů napsáno a přeloženo do desítek jazyků (na výstavě uvidíme i ukázku pětadvacetinásobného překladu téhož textu). Pozorný návštěvník tu najde i autorovy opravy - poznámky vepsané do rukopisů, včetně zajímavosti, že o koni Vinnetoua (Ilči) se autor zmiňuje jako o „koni Vinnetoua“, zatímco u poznámky o koni Old Shatterhanda (Hatátitla) píše „můj kůň“. Dokládá to známý fakt, že autor se s postavou Old Shatterhanda či Kara Ben Nemsího ztotožňoval.

• Hlavní sál je věnován nejznámější tématice z Mayových románů, severoamerickým indiánům. Kromě dvou filmových podob protagonistů v životní velikosti jsou zde třeba přehledy o všech vedlejších postavách, s jejich faktografií a charakteristikami, ukázky předmětů, o nichž May píše – vždy s citací z jeho románu, a najdeme tu dokonce i onoho slavného motýla (Papilio polymnestor parinda), který je Lordem Castlepoolem chycen v Pokladu na Stříbrném jezeře, přičemž už ale víme, že podle odborníků se motýl tohoto názvu vyskytuje v jiné zeměpisné šířce.

• V expozici následného sálu se zaměřujeme na romány odehrávající se v Jižní Americe. Najdeme zde odkazy na Inky a na zlaté poklady a hlavně na nejslavnější román Poklad Inků odehrávající se v Argentině. Vedou nás koňské stopy, které se změní ve stopy velbloudí, jež nás zavedou do Orientu a Arábie, kde se odehrávala další část románů. Ocitáme se mezi výbavou beduínů, zákeřnými dýkami a specifickými plášti i fezy.

Zázračná kulka

Je tu samozřejmě i zázračná kulka, na které Kara Ben Nemsí Orientálcům dokazoval svou nesmrtelnost. Byla odlita tak, aby se po výstřelu chemickou cestou změnila v prach a nesmrtelný Kara (který měl u sebe ukrytu její kopii) sehrál, jak ji v letu chytil a ukazoval ji užaslým domorodcům. Naši současní odborníci (katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty) ji na popud autora výstavy, Petra Maška, vyrobili podle návodu a trik se ukázal jako reálný. Jediným vážným nezanedbatelným detailem je, že zázračná kulka obsahuje značné množství jedovaté rtuti a ta se po výstřelu rozptýlí do okolí! Tím výstava končí, ale dojmů v hlavě a poznámkovém bloku budeme mít tolik, že je budeme zpracovávat ještě dlouho. A když je zpracujeme, budeme mít důvod na výstavu opět zajít, protože mnohé z toho, co jsme zhlédli, může být jinak.

V lednu se expozice obmění

Od ledna 2013 čeká expozici zatím tajná obměna. Při shromažďování podkladů (příprava trvala asi půl roku) byly objeveny unikátní exponáty, o jejichž existenci jsme dosud nevěděli, a jakmile budou zdokumentovány, vystaví se jako přírůstky nové.

Doprovodné programy

Nebudeme ošizeni o plejádu doprovodných programů. Od zahajovacího indiánského tábora a dění v ulicích okolo muzea přes komentované prohlídky, sledujme cykly přednášek k tématům, doplňkové subexpozice jako například indiánské Vánoce, výtvarné soutěže, programová odpoledne se skupinami historických soubojů a hry na rýžování zlata a podobně.

Sepsal Richard Koníček

Výstavy z výstavního cyklu Monarchie již probíhající:

Kouzelné hrací strojky (České muzeum hudby) – od 29. června 2012
Sportsmeni v zemích českých (Národní památník na Vítkově) – od 7. září 2012
Krmě – jídlo – žrádlo (Národopisné muzeum – Musaion) – od 5. října 2012
Po stopě Karla Maye (Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur) – od 25. října 2012

V přípravách:
Monarchie (Nová budova Národního muzea) – od 6. prosince 2012
Dětský svět za císaře pána (Nová budova Národního muzea) – od 6. prosince 2012
Člověk ve fotografii (Nová budova Národního muzea) – od 6. prosince 2012
Století valčíku a polky (České muzeum hudby) – od 9. března 2013

Národní Muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
24. 10. 2012 - 30. 4. 2013

Zdroj foto: internet

< Předchozí		Další >