Gramofonové desky. Kostkované košile na uzel. Krajkované rukavičky a cigareta v dlouhé špičce. Foxtrot, plný parket a posezení u černobílé zrnící televize. Polaroid nebo cvakání klasického foťáku. Že tohle už nikde není k vidění? Ale je! O pár desítek let zpátky se ve čtvrtek 23. února vrátili návštěvníci Klubovny 2.patro v centru Prahy na historicky první Retro párty.

„Děláme to s radostí.“ říká o párty jeden z pořadatelů Jakub Kmošena. Původem Slovák, studující a žijící nyní v Praze, přišel s tímhle úžasným nápadem ještě v Bratislavě. Tam si vyzkoušel retrokoncept, který se setkal s ohromným úspěchem a z jednoho zkušebního večera se akce stala pravidelnou záležitostí. Z hlavního slovenského města se postupně přesunula i do dalších krajských měst a kapacitní možnosti klubů byly využívány na maximum. A teď, zhruba po roce, tenhle speciální večer dorazil i k nám.


Všichni to známe, slečny a dámy obzvlášť, stojíme před skříní a přemýšlíme, co „večer na sebe“. A pro návštěvníky Retro párty byl výběr přece jen poněkud náročnější. Dress code velel jasně. Sice nebylo psanou povinností přijít v převleku chansonové zpěvačky či ve stylu Rebelů, ale jistá zodpovědnost za dav a nadšení z výjimečné události nakonec odělo skoro každého do nevídaných kombinací. A někteří byli ještě více zapálení, protože se mimo jiné i soutěžilo o nejlepší outfit, jehož nositel získal foťák (samozřejmě retro Polaroid) a předplatné magazínu Fullmoon. To ale nebylo zdaleka jediné, co návštěvníky čekalo navíc, oproti jiným akcím. Součástí večera byl i mini-prodejní trh, kde k prohlédnutí i k zakoupení byla kolekce doplňku My Dear Deer, či věci z dílny Cililink nebo výběr toho nejlepšího, co přinášejí pražské sekáče. Nepřehlédnutelný byl také koutek s designovými LOMO foťáky a Polaroidy. Nejenom ale věci na prodej zaujaly. V prostředí klubu se nacházela tři jedinečná kola z dílny Festka bikes, která v neděli odletěla do Sacramenta na výstavu ručně vyráběných bicyklů. A návštěvníci si snad ze všeho nejvíce oblíbili k dokonalosti dovedený „obýváček“. Usadit se totiž v křesílku u černobílé televize se nám již moc často nepoštěstí.


Ale nebylo to jen o koukání či nakupování. Byla to skutečná párty. Takže pokud návštěvníky přepadla mlsná, mohli ochutnat dortíčky, které jakoby vypadly z pop-artového plakátu šedesátých let či ochutnat chlebíčky. A pak čerstvě nabitou energii vytančit na pódiu, inspirovat se kreacemi běžícími na projekci a nechat se unášet pod rytmy černých gramofonových desek, kterým velel DJ Mikuláš. Ten má svůj vlastní obchod, kde se dají sehnat nejen vinyly, ale i gramofony.


Koncept Retro párty se ukázal jako velmi vydařený. Již teď jsou naplánované další dva termíny, opět v Klubovně 2.patro, která nabízí skutečně výborné prostory, má konspirační nádech a těžko by se v Praze našel lepší prostor. Ale přece jen pojem retro již nespecifikuje, do jak hluboké minulosti se máme vrátit. Někdo za retro považuje kalhoty do zvonu, pro někoho to skutečné spočívá až v charlestonových šatičkách. Bude se tedy zadávat pro příště nějaké bližší téma? „Nechci předbíhat, ale je v plánu udělat speciální edice..“ říká Jakub Kmošena s úsměvem. Necháme se tedy překvapit. Ale jedno je jisté už teď. Vyjít si do minulosti se jen tak nepodaří. A proto se pak do současnosti vrátíte s úsměvem :-)


Autor foto: Martin Fryč