Podle vědců zkoumajících geny, které se dědí pouze v mateřské linii, nejsme „čistými“ potomky prvních zemědělců. Porovnáním DNA prvních zemědělců a dnešních Evropanů některé typické genetické znaky pochází ještě odjinud. Což ale neodporuje faktu, že zemědělci v neolitu představují základ celé naší současné společnosti, umožňující rozvoj dalších odvětví. Před 7 tisíci lety k nám přišli z blízkého východu, z území dnešního Maďarska.

 

Putovní výstava z rakovnického muzea se do ústeckého dostala mnohem dřív. Nabízí ucelený pohled, jak se před dávnými časy žilo. Jak vypadal jejich dům, jaké oblečení pravděpodobně nosili i čím se zdobili.

Pro každého člověka v kterékoliv době je důležité jídlo a pití. Voda je základem všeho života a proto jejich „sídliště“ vyrůstala v její blízkosti. Uměli si na ohni uvařit čaje (ovocné a bylinné) a dokonce vyrobit i alkohol. Mléko se používalo málo, brzy kyslo. Jídlo bylo rozmanité převážně rostlinné, vařily se různé kaše a maso se opékalo na ohni. Neznali cukr ani sůl, používal se med lesních včel a pokrmy se vylepšovaly divokým kořením a byly známy i drogy (blín černý). Nádobí a různé kuchyňské nástroje si vyráběli sami. K lovu se používal luk a šíp, proto se většinou lovila jen menší zvířata.

Důležitý byl oheň, který se neustále musel udržovat. Sloužil nejen k vaření a  vypalování keramiky, ale vypalováním lesů se získala vhodná půda pro pěstování plodin. Jaké to byly? To na výstavě uvidíte a zároveň si můžete i vyzkoušet, jak se dříve drtila zrna na mouku. Dozvíte se, jaká božstva byla uctívána i jaké s tím byly spojeny rituály. Neméně zajímavé je vidět, jak se tehdy kácel strom a jak ho dokázali úplně celý využít.

Společenství musela být soběstačná, vše co k životu potřebovala si lidé museli sami vyrobit, ulovit a sesbírat. A že to tehdy dokázali, uvidíte v archeologických sbírkách, které jsou ve vitrínách ve třech místnostech. Každá věc je popsaná nejen odkud pochází, k čemu sloužila, ale i které muzeum je zapůjčilo. A je se na co dívat. Od těch nejmenších drobností až po obří torzo muže z Chabařovic.

Ne všechny nálezy bylo možno z dochovaných  kousků sestavit dohromady v jeden původní celek, ale i tak uvidíte mnoho zajímavých věcí vyrobených před tisíci lety. Z kostí, paroží, hlíny a kamení. K vidění jsou i modely různých staveb, model konfliktu u Schletzu, ale také nejstarší doklad o neštěstí ve středních Čechách.

Muzeum samozřejmě nezapomíná ani na děti. Malí šikulové si mohou z kostek postavit starodávnou studnu, ti větší si zkusit co dalo práce umlít mouku nebo pokračovat ve tkaní.

Zkrátka výstava, která je pro poučení i zábavu se moc povedla a pokud ji navštívíte, určitě mi dáte za pravdu.

Fotky z výstavy: autorka

www.muzeumusti.cz

< Předchozí		Další >