Sny. Každý z nás jich v průběhu života „prosní“ mnoho. Velkou část z nich si nepamatujeme a spoustu z těch, které ano v průběhu času zapomínáme. Sny nám mohou přinášet řešení pro, v bdělém stavu, obtížné životní situace a problémy, či poskytovat inspiraci pro práci či studium. Jsou odrazem našich myšlenek, přání a citů. Někdy nám však ale také nabízejí obrazy odporující našemu smýšlení a morálce.

 

Názory na to, co to vlastně sen je, se liší mezi odborníky, ale i laiky. Je to především z toho důvodu, že snění probíhá ve spánku a není ho tak možné podrobit přímému zkoumání a rozboru. „Sen je snem, teprve když z něj procitáme. Sen je výrazný zážitek ve spánku, který si v bdělém stavu do větší či menší míry dokážeme vybavit. Vypovídá cosi o naší emocionální životní situaci, jež je pro nás v současnosti ústřední. Je projevem našeho bytostného Já ve spánku“(Kast, 2013, 28).

Snění prochází různými stádii. Od usínání, přes lehký spánek až k těžkému spánku, který je následován REM fází. Usínání je přechodné období mezi bděním a spánkem. Pokud je člověk v tomto stádiu probuzen, má pocit, že ještě nespal. Ve fázi lehkého spánku dochází k výraznému snížení svalového napětí následovaného hlubokým spánkem, kdy klesá srdeční a dechová frekvence, prohlubuje se svalová relaxace a oční víčka jsou v naprostém klidu. Tyto fáze se opět vzestupně prostřídají (od hlubokého spánku k lehkému) a poté přichází fáze REM - fáze rychlých očních pohybů. Na počátku této fáze začne spící člověk těžce a nepravidelně dýchat. Srdeční frekvence se zvyšuje na hodnoty odpovídající bdělému stavu. Oči se pod víčky začnou rychle pohybovat zleva doprava. Mozková aktivita se podobá aktivitě v bdělém stavu, ale není tak pravidelná. V této fázi se nám zdá nejvíce snů.

Naše spánkové vize můžeme rozdělit podle jejich významnosti. Drobné sny se vztahují k nejběžnějším úkonům a událostem všedního dne. Zrcadlí situace včerejška, dneška ale i následujícího dne a doplňují je tím, co v nich chybí. V závažnějších snech se zřetelněji ukazuje cesta našeho dalšího vývoje, je možné v nich postřehnout určité náznaky týkající se naší životní situace, která je ve snu znázorněna v širší perspektivě. Často obsahují větší množství symbolů a mytických motivů, vyjadřují se však stále ještě řečí naší každodenní zkušenosti a čerpají z našich zážitků. Závažnější sny míváme vždy, když se ocitneme v konfliktních situacích. Tyto sny nám naznačují, co bychom měli podniknout v zájmu dalšího vývoje a řešení těchto situací. Velké sny pojednávají o životně důležitých úkolech, vyjádřených pouze symboly. Naznačují nám, jaké schopnosti máme k dispozici, jak dalece jsme pokročili při řešení těchto úkolů, v čem jsme se zmýlili a jakých životních darů se nám na této cestě dostává.

Specifickým fenoménem na poli snů je tzv. lucidní snění. Dochází k němu tehdy, když si člověk ve spánku uvědomuje, že sní. Díky takovému „probuzení“ je možno získat vědomí ve snu a aktivně využívat všech možností, které sen nabízí. Člověk již není figurkou vláčenou na poli snového dění, ale bytostí s vlastní vůlí, která je schopna zasahovat do dění kolem sebe a určovat jeho chod.

Naše uvědomění snu, jako takového, začíná až po probuzení. To, čemu říkáme sen, je spíše jen útržek. Málokdo si pamatuje sny většího rozsahu. Většinou si zapamatujeme fragmenty, určité scény. Když si sen zapisujeme nebo ho někomu vyprávíme, naše vědomí se ho snaží interpretovat a zároveň pochopit. Zároveň se snažíme události interpretovat v určitém pořadí, i když takové pořadí ve snu vůbec nemuselo být. Někdy sen předvádí i více věcí současně. Obvykle části snu, které zapomeneme, si doplníme po svém, podle logiky a událostí denní reality.

Velice zajímavé a pozornosti hodné jsou také charakteristické prvky snů a jejich význam. Snové postavy se objevují v podobě našich známých nebo zvířat a často slouží k našim vlastním projekcím. Své city, vlastnosti, postoje a myšlenky si často plně neuvědomujeme, ale snadno je vidíme u druhých. Samozřejmě ne všechno, co se nám zdá o druhých jsou projekce. Postavy, které se objevují ve snu, buď známe, nebo neznáme. Pokud jsou to postavy známé, mohou představovat sami sebe, nebo jsou zrcadly odrážejícími naše vlastnosti, případně schopnosti. Lidé neznámí obvykle představují aspekty nás samých, naše názory, postoje, schopnosti nebo síly. Negativní postavy ve snech často představují naše vlastnosti, postoje nebo názory se kterými máme vnitřní konflikt. Naopak postavy, které nám pomáhají, jsou naše silné stránky. Naše „já“ (ego) je ve snech nejčastěji předmětem kritiky. Lineární čas neplyne směrem od minulosti k budoucnosti jako v bdělé realitě. Sen může najednou předvádět minulost, přítomnost i budoucnost, jsou pro něj stejné, jsou teď. Někdy ani nedovedeme určit, co bylo ve snu dříve, a co následovalo, protože sen může předvádět děje současně. Pravdivost znamená, že sen pravdivě odráží psychická fakta. Je jak subjektivní, tak objektivní. Sen je subjektivní ve smyslu, že nám předkládá obraz okolí tak, jak ho vidíme my a objektivní v tom smyslu, že podává objektivní pohled na naše nitro. Fakt, že ve snu máme strach, neříká nic o tom, zda je situace, kterou sen předvádí skutečně nebezpečná. Ze snu můžeme získat informaci o tom, že je náš strach iluzorní.

Co se výkladu snu týká, laik bez psychologické pomoci není schopen zcela porozumět jejich významu. Naráží především na nebezpečí, že bude brát sny doslova, jako by to bylo sdělení ve formě informací, se kterými se setkává během bdělého dne. Je třeba nezapomínat na velkou symboličnost a metaforičnost s jakou k nám naše nevědomí „promlouvá.“ Ať už jsou naše sny jakékoli, když se zamyslíme, jistě v mnohých z nich nalezneme inspiraci či alespoň poučení. I noční můry mají zajisté své příčiny a významy. Je jen na každém z nás, kolik si toho vezmeme ze svých snů a jestli nám budou k užitku, nebo jestli pro nás budou jen jednou další z nesmysluplných nočních vizí.

< Předchozí		Další >