Doudlebský zámek zve k prohlídce šlechtického bydlení i přírodovědného muzea

Doudlebský zámek zve k prohlídce šlechtického bydlení i přírodovědného muzea

Tisk

doudleby perexRomanticky vyhlížející zámek v Doudlebách nad Orlicí je dílem italských renesančních umělců. Už jenom unikátní sgrafitová výzdoba, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, přitahuje velkou pozornost. Stejně jako kdysi patří i dnes zámek potomkům rodu, který jej nechal vybudovat. Návštěvníci ale mohou obdivovat i dlážděné nádvoří s kašnou stejně jako dobovým nábytkem vybavené komnaty. Dost možná se jim vybaví i některé scény z velkofilmu režiséra Juraje Jakubiska Báthory, který se natáčel právě tady...

 

„Dnes je tu něco z výpůjček, avšak většina prostoru byla v průběhu let dovybavena předměty z rodinného majetku, věcí dovezených takřka z celé Evropy v relaci stylů podle maminčiny paměti. Podařilo se nám postupně vyplnit všechny prostory - a protože jsme sehnali různorodý nábytek, rozestavěli jsme ho do takové posloupnosti, aby návštěvník mohl postupně projít všemi obdobími - od renesance přes baroko, rokoko až po ukázky slohů devatenáctého století,” říká správce zámku a syn poslední hraběnky Eleonory Petr Dujka.      

doudleby

Po celé trase navíc návštěvníky provází řada rodinných portrétů našich předků a zmíněné malby nástropní, které jsou mytologické, emblematické a náboženské. „Poslední sektor, kde se nikdy neprovázelo, jsme zpřístupnili a zařídili jako svatební sál, který slouží i pro rozličné společenské a kulturní akce,“ dodal Petr Dujka.     

Doudlebský zámek, postavený Mikulášem starším z Bubna, byl dokončen italskými umělci v pozdně renesančním stylu v roce 1590 jako letní sídlo rodiny Bubnů, aby poskytl pohodlné a důstojné zázemí různých občasných rodinných a zejména loveckých sešlostí. To byla doba, kdy se opouštěly hrady, doba jistější, doba renesance, doba, kdy se začaly stavět zámky.

doudleby2

Bubnové v tomto kraji postavili hned tři. V Doudlebách nad Orlicí, v Žamberku a v Horním Jelení. Starší zámky než renesanční u nás ve státě nenajdeme. Bubnové do tohoto kraje, konkrétně do hradu Litice, přesídlili z hradu Buben, který je na Plzeňsku, roku 1562. A právě podle těchto dvou hradů nesou i své jméno: rod Bubna – Litic. V roce 1948 se pak stalo, co se stalo. Po následné restituční anabázi se majetek vrátil zpět do správy rodiny, nicméně zámek Doudleby nad Orlicí už není sídlem čistě rodinným, spíše je i majetkem všech dědiců země.  

doudleby4

V zámku „funguje“ oblíbená kavárna, prodejna suvenýrů, je tu zmíněný koncertní, výstavní, dokonce i obřadní svatební sál, nádvoří často "okupují" trhovci, řemeslníci, odehrávají se tu koncerty i divadlo, malíři se sjíždějí na pravidelný Plenér. Před několika lety zde vystavoval i autor tohoto článku, který zde prezentoval nejdřív fotografickou kolekci nazvanou Komtesa (nafotil ji přímo v zámku) a potom kolekci Romance o Krásce a Zvířeti.

„K naší velké radosti trvá značný zájem o knížku mojí maminky, memoáry s názvem Vzpomínání. První vydání je již rozebráno, v současnosti tedy nabízíme druhou, doplněnou edici, kromě češtiny i v němčině a angličtině,“ tvrdí Petr Dujka.

doudleby1

Relikviář svatého Maura, jak jistě víte, je historiky obecně považován za druhou nejcennější památku v České republice (hned po českých korunovačních klenotech). Věrnou repliku tohoto nádherného díla vytvořili žáci základní školy v Doudlebách nad Orlicí - a ta je k vidění přímo v zámku. Průběh náročného projektu, jehož výsledek si můžete na vlastní oči prohlédnout během zámecké prohlídky, přibližuje kromě fotogalerie i „závěrečná zpráva“ pana ředitele ZŠ, Františka Klapala.

doudleby3

Přestavbou bývalé sýpky vzniklo přírodovědné muzeum s bohatou expozicí, je tu také obrovské diorama s tématem lesní zvěře a dokonce i pravý pytlácký koutek. Na své si však přijdou i děti, pro které je obvykle nejatraktivnější tzv. Babiččin dvoreček, kde mohou zblízka vidět a poznat nejrůznější domácí drůbež a zvířectvo. Od slepic, kachen, hus přes kozy, ovce, krávy až po oslíky a koně, to vše čas od času i s mláďaty. Muzeum i dvoreček jsou přístupné v otevírací době zámku, k němuž patří přilehlý park a obora.

„Loni jsme otevřeli originální expozici a nazvali ji Rok na vsi. Evokuje různé tradice, řemesla a rituály, ať už ty, na které se v průběhu času zapomnělo, nebo ty, které se tady dodržují dodnes, a protože to celé má devět metrů čtverečných, je celý tento skvost umístěn v muzeu přírodovědy,” dodal Petr Dujka.

Text a foto Robert Rohál


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Tapír

  • TAPÍR 2/2024
    Vždycky to uteče jak voda…  Nedávno jsme ještě listovali prvním číslem Tapíra tohoto roku a už je tady číslo druhé....
  • TAPÍR 1/2024
    S novým rokem přichází i nové číslo vašeho oblíbeného humoristického časopisu Tapír. Letos jsme se zakousli už do sedmého ročníku!...
  • Tapír 6/2023
    Poslední číslo Tapíra pro rok 2023 je venku! V tomto vydání se můžete těšit na vtipy zaměřené na téma Na...
Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Vladimír Socha: „Vyslovení nejdelšího dinosauřího rodového jména Micropachycephalosaurus? To už mi problémy dávno nedělá.“

vladimir socha 200Vladimír Socha je český publicista, pedagog a paleontolog, autor populárně naučné literatury a popularizátor paleontologie i přírodních věd jako takových. Po absolvování přírodovědného gymnázia vystudoval Univerzitu Hradec Králové (20...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Chcete si rozjet nový web? Poradíme vám jak!

extra 200Nových internetových stránek vzniká v dnešní době jako hub po dešti. Jsou některé tak zajímavé a tak známé, že skoro nepotřebují žádnou reklamu. Jiné jsou tak skandální, že proletí internetem jako tornádo. Ovšem většina nezajímavých ...


Literatura

Jak meditovat

JakMeditovat perexZcela jiný pohled na meditaci nabízí tato americká autorka. Není ledajaká, je to buddhistická mniška, která mimo svou publikační činnost pracuje jako učitelka v klášteře Gampo Abbey v kanadské provinci...

Divadlo

Kam vlastně patří Mauglí? Dojemný příběh v Divadle Kalich.

maugliNedělní odpoledne jsem strávila se synem vskutku nevšedně. Zlákal nás muzikál Mauglí, který ve svém repertoáru nabízí Divadlo Kalich v Jungmannově ulici, v Praze 1. Na odpolední představení chodí převážná většina dětských ...

Film

Ivan Trojan se Ve stínu rozhodně neschová

ve stinu plakatBoj dobra proti zlu nebo, chcete-li, silného proti slabšímu tady byl vždy. Jsou to příběhy, které přitáhnou pozornost. Na druhou stranu jsou už ale více či méně předvídatelné. Stejné je to i s novým filmem Davida Ondříčka Ve stí...