Korunovace, to byl vždy zážitek na celý život jak pro korunované hlavy, tak i pro prostý lid. Jednak korunovace nebyla každý den a tak se hovořilo se o ni dlouho předem a ještě déle po jejím ukončení. Pro tuto jedinečnou příležitost byly ze svého klidu vyrušeny i korunovační klenoty. České korunovační klenoty patří do sbírky Svatovítského pokladu.

 

Ten vznikal po staletí a vždy jen pro určitá významná výročí či události, byly vyzvednuty ze speciální Korunní komory v chrámu svatého Víta v Praze pod dozorem a odemknuty sedmi různými klíči.  Z  počátku to bylo jen při korunovaci českých králů a královny Marie Terezie. Veřejnosti byly představeny teprve v roce 1929 při příležitosti 1000 výročí od smrti patrona českého národa, svatého Václava. Zájem veřejnosti byl ohromný, a na všechny se ani nedostalo. Vždyť ani malíři, kteří zhotovovali obrazy českých vladařů s oznaky královské moci, je většinou neměli možnost ani vidět. Popis klenotů se zachoval až z doby korunovace Leopolda II z roku 1791. První vědecké zkoumání proběhlo v roce 1857, při kterém měl malíř Josef Scheiwl možnost je namalovat. Jeho malby převzaly historické publikace i Ottův naučný slovník, až do doby, kdy je bylo možno vyfotografovat (barevně v roce 1911).

Nejstarší je Svatováclavská koruna, kterou si dal vyhotovit Karel IV pro svou korunovaci. Zlatá čelenka z ryzosti 22 karátu, je ozdobena 19 safíry, 30 smaragdy, 44 spinely, 20 perlami, akvamarínem a nejvzácnější je velký červený kámen rubelit (dříve se považoval za rubín). Její nejstarší vyobrazení najdeme na portrétu Karla IV v kapli svatého Václava v chrámu svatého Víta v Praze a je datována do roku 1370.

Královské jablko pochází z roku 1527 a bylo zhotoveno pro Ferdinanda I. Je z 18 karátového zlata, ozdobeno 8 safíry, 6 spinely a 31 perlami. Pod křížkem jsou latinské nápisy, jablko je zdobeno tepanými scénami ze Starého zákona.

Nejmladší je žezlo z roku 1533 zlatníka Hanse Hallera, také vyrobeno pro Ferdinanda I. Zlato je 18 karátové, žezlo je ozdobeno 4 pyrity, 5 rubíny a 62 křemeny. Vrchol tvoří mimořádně velký spinel. Na rukojeti jsou perly, hlavice ve tvaru květu je osazena safíry a rubíny.

 Při představení veřejnosti což bylo devětkrát, bylo na krátkou dobu umožněno odborníkům je zkoumat. Protože jsou klenoty výjimečné, byly zhotoveny i repliky, jako ty co se s úspěchem představily na EXPU 68 v Kanadě. Poslední repliky, které jsou podle odborníků už k nerozeznání od originálů, zhotovil „král“ šperkařů Jiří Urban a slovenští šperkaři manželé Cepkovi.  Toto jejich velmi hodnotné dílo, nezůstává jen uzavřeno v depozitáři, ale v letošním roce, kdy od korunovace Karla IV uplynulo 670 let, se představují veřejnosti.

Muzeum v Ústí nad Labem připravilo pro ně časově omezenou expozici (7.4. -28.5.2017), kdy v předsálí, vítá návštěvníky sám Karel IV na trůně, s manželkami a dětmi po boku. Místnost je doplněna replikami oblečení i bot. Jistě nepřehlédnete model 3D hradu Karlštejna s  dalšími dobovými archiváliemi ústeckého muzea. Také se můžete dotknout meče pro štěstí. Ve středověku se zločinci domnívali, že pokud pohladí popravčí meč, vyhnou se trestu. Tato víra zlidověla a i dnes mnozí lidé věří, že jim splní přání. Možná, že štěstí přinese i právě vám.

Korunovační klenoty včetně korunního pláště jsou umístěny ve svém modrém sále. Vitrína sice není ta originální z roku 1929 architekta Josefa Gočara, ale nasvícením je možnost detailně si jednotlivé klenoty prohlédnout. Zejména detaily šperkařské práce, ukazují kolik času a umu musel šperkař vynaložit na tak náročnou práci. Není se tedy co divit, že při zahájení stáli čestnou stráž právě zbrojnoši.

Foto z výstavy: autorka
www.muzeumusti.cz

< Předchozí		Další >