Severní Luzon, na rozdíl od jeho jižně sousedící průmyslové oblasti, s hlavním městem Manilou, má poněkud rurálnější charakter. Bizarní způsoby pochování nebožtíků, tvrdá práce na rýžových polích, všudypřítomná moma a kopce posety impozantními terasovitými systémy, dávají této oblasti výjimečný charakter, který je snem snad každého cestovatele.
K fotografii: Na první pohled klasicky asijské město plné tuk tuků, jeepney, vše zahalené smogem, ale na pohled druhý, výhled na kopce posety barevnými domy, je nezapomenutelný.
K fotografii: Město Baguio je vstupní branou do horské oblasti severních Filipín.
V údolí Echo Valley (Údolí ozvěn) se nachází většina rakví, které zde zavěšují příslušníci kmene Igorot a staří příslušníci animistického kmene Applaiů. Význam způsobu pohřbívání spočívá v tom, že mrtví jsou blíže k duším zemřelých a k bohům, než kdyby byli pochováni v zemi. Čím vyšší umístění rakve, tím jsou těla mrtvých více v bezpečí a rodina nebožtíka zaplatila více peněz za umístění. Dle místních výpovědí je tradice pohřbívání stará téměř 2000 let. Rakve z borovicového dřeva jsou zavěšeny na drátech nebo lanech. Mrtví jsou zabaleni do látky a staženi do polohy plodu, jelikož místní věří, že duše mrtvých mají opustit svět stejným způsobem, jako na svět přišly. Applaiové mají o něco pragmatičtější vysvětlení. Rakve umístěny ve vysokých polohách jsou chráněny před volně žijícími zvířaty a lidmi.
K rakvím se židle zavěšují proto, aby mohly duše zemřelých vsedě sledovat svět.
,,Jsem příslušníkem FBI (…)“. Tvrdí průvodce Joseph. Nejdříve nerozumím, ale pak je mi s úsměvem vysvětleno. Full Blooded Igorot - ,,plnokrevný Igorot“. Výraz Igorot je kolektivní název pro etnika žijící v horách severního Luzonu. Jelikož je okolí Sagady velmi členité a špatně značené, je dobré vzít na milost nabídky místních průvodců, se kterými nebudete ztrácet čas blouděním. Byl to skvělý nápad, už jenom proto, že získáte informace z první ruky a místní vás přijmou prakticky okamžitě.
příslušníci kmene Igorot, zdroj ČTK
průvodce Joseph
Většina cestovatelů v Banaue stráví noc a následující den pokračuje dále do Batadu. Ačkoliv má i tohle místo jistě co nabídnout, vesměs všichni cestovatelé prchají za klidem do hor.
Práce na rýžových terasách je velmi tvrdá a místních, kteří se o pole starají, je čím dál méně. Mladí lidé se většinou stěhují do měst nebo se přeorientovávají na turismus.
Paalaam. Nashledanou.
< Předchozí | Další > |
---|