Centrum baroka v Mariánské Týnici

Centrum baroka v Mariánské Týnici

Email Tisk

barok 200V polovině června bylo slavnostně otevřeno nové Centrum baroka v Mariánské Týnici, v prostorách bývalého proboštství, jehož projektantem byl jeden z nejvýznamnějších barokních architektů – Jan Blažej Santini-Aichel. Centrum vzniklo z iniciativy Plzeňského kraje v rámci jeho projektu Západočeské baroko.


Západočeské baroko, hlavně malířství, architektura a sochařství, patří k nejvýznamnějším památkovým a kulturněhistorickým hodnotám Plzeňska. Centrum baroka přibližuje bohatý společenský a kulturní život šlechticů i prostého lidu. Nabízí programy pro odbornou i laickou veřejnost. Součástí centra je nově otevřená expozice Baroko a jeho svět. Expozice tvoří především Santiniho architekturu na Plzeňsku.

Centrum barokazhodnotí a využije stávající prostory, které poskytnou zázemí pro odbornou, ediční a vzdělávací činnost. Přednáškové cykly budou pokrývat jednotlivé obory barokního života a vzdělanosti od výtvarného umění, duchovní život, přes barokní osobnosti, život ve městech, na zámcích a v klášterech, až po barokní krajinu, zahradní umění a základy vědy.

barok1

Součástí Centra baroka je i nově otevřená expozice Baroko a jeho svět, zaměřená na odkaz doby, která výrazným způsobem poznamenala jak českou krajinu dominantami jedinečných staveb, tak duši lidí, kteří dokázali vnímat díky umění, hudbě a literatuře duchovní hodnoty a kulturní tradice. Expozice představuje především architekturu Jana Blažeje Santiniho a její odkaz na Plzeňsku, zvláště pak na území někdejšího plaského kláštera formou modelů a bohatou ikonografií. Využití moderních médií oživuje expozici barokní hudbou a promítáním filmů o obnově místa a architektuře baroka na Plzeňsku.
Centrum je určeno nejen odborné veřejnosti, ale především všem, kdo chtějí poznat dobu baroka takovou, jaká skutečně byla. Projekt Západočeské baroko, v jehož rámci bylo Centrum zřízeno, byl  zahájen v lednu letošního roku; v květnu byl dán do provozu webový portál projektu, na kterém je možné též nalézt aktuality a informace k činnosti Centra.
Většinu nákladů na vznik Centra baroka  financovalo Muzeum a galerie severního Plzeňska; projekt podpořil i Plzeňský kraj. Expozice Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici je orientována na vývoj historie regionu Plzeňsko. Nachází se v areálu bývalého cisterciáckého poutního místa. Počátky poutního místa v Mariánské Týnici spadají do roku 1230. Rozkvět poutního místa nastal ve druhé polovině 17. století.

barok2


V budově bývalého probošství se nachází již od roku 1952 regionální muzeum. Muzeum nabízí prohlídku stálých expozic o historii Mariánské Týnice a Mariánského kultu, historickém vývoji severního Plzeňska, dále prohlídku kostela Zvěstování Panny Marie a od roku 2010 novou národopisnou expozici.
Koná se zde také řada výstav a kulturních akcí jako např. koncerty, divadelní představení apod. Pro skupiny nad 10 osob je zajištěn výklad průvodce. Pro jednotlivé návštěvníky je připraven tištěný průvodce. 

Foto: autor, www.zapadoceskebaroko.cz 



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

Anketa


Partneři

Hledat

Čtěte také...

Třeboň zahájí lázeňskou sezonu vysvěcením slatiny

altTato slavnostní akce se ponese v duchu zlatého věku lázeňství 1. poloviny 20. století a uskuteční se v sobotu 2. června 2012. Připraven je bohatý program, který bude zahájen v 10 hodin na třeboňském Masarykově náměstí, odkud se také vypraví průvod lázeňských prvo...

Nové komentáře

Z archivu...


Literatura

Prdlé pohádky moc moudrosti nepobraly

prdlepohadky perexNemůžu s nadšením říct, že se mi něco líbí, když vlastně vůbec nevím, co si o tom mám myslet. Ani v nejmenším se nechci dotknout autorů, i když se to asi právě děje. Vím, že si dali práci, aby ty příběhy vymysleli, stálo je to spoustu...

Divadlo

Liška Bystrouška v revíru Divadla na Orlí

orli 200Novým titulem, který v listopadu 2014 uvede Komorní opera Hudební fakulty JAMU, je opera Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky, kterou skladatel zkomponoval na motivy krátkých příběhů Rudolfa Těsnohlídka zveřejněných ...

Film

Seděl režisér Roy Andersson na větvi a rozmýšlel o životě?

holub 200Švédský režisér Roy Andersson (viděli jsme od něho např. Písně z druhého patra a Ty, který žiješ) se zařadil mezi tvůrce festivalově ceněných filmů, jejichž samoúčelnost tvarová i syžetová, zahlcující významotvornou složku, vystupuje stále silněji do ...