Tam daleko na severu, až u samotného pólu

Tam daleko na severu, až u samotného pólu

Tisk

vecer perexSkandinávský dům připravil na sobotu 16. ledna podvečer plný přednášek o evropském Severu. Počasí ten den bylo tematické, celý den, jen s malými přestávkami, vytrvale sněžilo.  Teploty však byly příznivější, než ty, o kterých mluvil polárník Miroslav Jakeš.

 


Ale nejen o vyprávění o severním pólu byl tento večer – Helena Křenková hovořila o svém putování ve švédském národním parku Sarek a Michaela Středová pro změnu o norském národním parku Jotunheimen. Posluchačů bylo mnoho, ne všichni zájemci se vešli do klubovny pražské pobočky Klubu cestovatelů. Tak obrovský zájem určitě organizátory i přednášející potěšil.
Národní park Sarek byste našli za severním polárním kruhem v provincii Norrbotten, jeho rozloha je více než 2000 km čtverečních. Jednou ze zajímavostí určitě je, že se v něm nachází 8 z 12 vrcholů vyšších než 2000 metrů. Oproti tomu norský národní park Jotunheimen, který v překladu znamená „domov obrů“ se rozkládá na 1100 kilometrech čtverečních a našli byste jej ve střední části Norska.
Zpátky k Sareku, který je zvláštní i tím, že vzhled krajiny, jak podotkla Helena Křenková, je unikátní - nepodobá se evropského standardu, ale připomíná spíše krajinu aljašskou. Můžete se zde pohybovat pouze pěšky, jiné způsoby nejsou povolené. K parku se obvykle zájemci dostávají letecky.
Některé části obývají Sámové a zajišťuji pro turisty přepravu přes tamní vody, budují si zde v létě přechodné osady. Sarek dostal přezdívku „pól nedostupnosti“ díky tomu, že je zcela bez mobilního pokrytí. V parku se nachází jedna telefonní budka, ze které se dovoláte pouze na linku 112.

vecer


V Sareku můžete narazit na nunataky – skalnaté vrcholky hor, které vystupují z ledovce. V oblasti Sareku se potkáte i s močály a pohyblivými písky, sledovat můžete také kamennou řeku. Co vás ještě může překvapit, jsou největší losové v Evropě – v parku žijí volně, živí se chaluhami a řasami z jezer a nesmí se lovit.
Helena při svém putování navštívila i severské město Kiruna. To je zvláštní tím, že se v něm těží ruda, zaměstnanci dostávají nejvyšší plat v celém Švédsku. Když ve městě před lety těžba začala a Kiruna se budovala, místní netušili, kde všude jsou rudná ložiska. Ukázalo se, že město je postaveno přesně na opačné straně, než bude do budoucna potřeba, a tak se bude Kiruna stěhovat.
Jotunheimem skrývá také mnoho vrcholů, k tomu i sámskou posvátnou horu. Překvapením při treku minulý rok v letních měsících byl sníh, který ten rok vůbec neroztál. Návštěvníkům tak ale přichystal oblíbenou zábavu z dětství – dolů se dostávali sjížděním po zadku.
Miroslav Jakeš nás svým povídáním přiblížil až k severnímu pólu, na kterém se ocitl už osmnáctkrát, poprvé to bylo v roce 1993, kdy snad jako první Čech používal GPS k lepší orientaci. Jak asi víte, nejméně z cimrmanovské hry, severní pól není pevný bod a driftem se můžete při přibližování k pólu klidně i vzdalovat.
Miroslav průvodcuje především výpravy na lyžích, které startují na 89° severní šířky, odkud je to k pólu přibližně 112 kilometrů. Před samotnou výpravou byste ale měli absolvovat tréninky na Špicberkách, na základně Barneo, která funguje maximálně šest týdnů v roce. Pokud se chce někdo vydat na expediční cestu, která trvá přibližně dva měsíce, zkušený cestovatel doporučuje začít koncem února. Když dorazíte do cíle, bude duben a tehdy je u pólu celý den světlo.

vecer 2


Miroslav nám zahrál na svou kytaru, která také cestovala k pólu – a  zase si vzpomeňme na klasika a důležitost písně proti trudomyslnosti. Do Klubu cestovatelů dorazil i se svou polární výstrojí, a tak jsme měli možnosti si prohlédnout třeba obuv, různé prostředky ochrany proti medvědům, ale i speciální jídlo.
Celý večer se nesl v mrazivých tónech, byl plný dechberoucích fotografií a překvapivých informací. Návštěvníci jistě odcházeli spokojeni a nabití novou energií a možná i s chutí pustit se do něčeho nového. Pokud by i vás zajímali cestovatelské přenášky, zaměřené na severské země, nezapomeňte sledovat stránky Skandinávského domu.


Foto: Zuzana Vorlíková, Skandinávský dům


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Tapír

  • TAPÍR 2/2024
    Vždycky to uteče jak voda…  Nedávno jsme ještě listovali prvním číslem Tapíra tohoto roku a už je tady číslo druhé....
  • TAPÍR 1/2024
    S novým rokem přichází i nové číslo vašeho oblíbeného humoristického časopisu Tapír. Letos jsme se zakousli už do sedmého ročníku!...
  • Tapír 6/2023
    Poslední číslo Tapíra pro rok 2023 je venku! V tomto vydání se můžete těšit na vtipy zaměřené na téma Na...
Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Anna Julie Slováčková: Chtěla bych, aby lidé měli rádi sami sebe

a s200Mladou herečku a zpěvačku Annu Julii Slováčkovou můžete již několik měsíců vídat na prknech Divadla Kalich jako Rózi v kultovním muzikálu Krysař. Jak se s novou rolí sžila a jaké plány má v novém roce 2018 se dočtete v následujícím rozhovor...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Počet pacientů s duševní chorobou v Česku stoupá aneb překonáme „depku“ svou vůlí?!

deprese Adolf-Wolfli-Vejce-kondoraV pražském Kongresovém centru jsme na podzim ve dnech 17. - 21. října 2012 byli přítomni na „Světovém psychiatrickém kongresu“, který zahájil primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda....


Literatura

„Veselá holčičí růžová v pařátech depresivního chlapa.“

neradost perexVeselá holčičí růžová v pařátech depresivního chlapa.“ I těmito slovy charakterizuje svou první vydanou knihu Karel Novotný. A je to trefné. Umělecký kontrast růžové barvy s neveselým...

Divadlo

”Demokracie není právo do všeho mluvit, ale povinnost vědět, co mluvit,” říká Rudolf Jelínek

altJeden z nejznámějších českých herců všech věkových generací, Rudolf Jelínek, má za sebou neskutečnou filmovou a divadelní kariéru, bohaté zkušenosti s dabingem a lidé ho na ulici spíše než jménem oslovují jako majora Jiřího Hradce...

Film

I tlusté odborné časopisy by mohly zaujmout

kino ikon perexSpecializované časopisy, mnohdy čtvrtletníky nebo jen pololetníky, se k běžnému čtenáři téměř nedostanou. Jednak o jejich existenci neví, a i kdyby věděl, sotva by našel nějaké místo, kde se prodávají, a i kdyby takové místo objevil (třeba...