Banner

Proměna v obludný hmyz snadno a rychle

promena-radioservis perexJiž první tóny hudebního doprovodu v úvodu audioknihy Proměna od Fraze Kafky nás nenechají na pochybách, že je něco špatně, že tu něco skřípe… Hned nato příjemný hlas Jiřího Adamíry, coby vypravěče, odhalí zrůdnou skutečnost.


Jedeš!

Mladý obchodní cestující Řehoř Samsa se ráno probouzí a zjišťuje, že se proměnil v jakýsi obludný hmyz. Vidí své vypouklé břicho, množství komíhajících se nožiček, je mu to sice divné, ale stále zachovává navyklý denní a myšlenkový stereotyp a chystá se vstát a jít do práce. Honem, musí přece stihnout vlak, aby získal co nejvíce zakázek pro svou firmu, aby se pan prokurista nezlobil a aby zabezpečil celou svou rodinu – sedmnáctiletou sestru, které chce dopřát studium na konzervatoři, maminku trpící záduchou, co jí znemožňuje pracovat a starého otce, který přece již také nemůže, chudák, ve svém věku chodit do práce. Jelikož je ve svém pokoji zamčený, rodina k němu nemůže a tak chvíli trvá, než dojde k odhalení jeho nové podoby. Pochopitelné zděšení vystřídá postupné vyrovnávání se s nenadálou situací. 

Nové pořádky

Ačkoliv všichni akceptují, že to je stále jejich Řehoř, vlastně jej tak již nevnímají a jejich emoce se postupně proměňují. A nejen emoce. Najednou jsou totiž postaveni před existenční problémy – doposud jim všem zajišťoval živobytí starostlivý a nesmírně obětavý syn a bratr. Teď jsou nuceni postarat se o sebe sami. V doposud poklidné rodině probíhá velká transformace.

Brouk Řehoř je odstaven na vedlejší kolej, je snášen a trpěn, nikdo mu nerozumí, všichni si myslí, že „ta věc v tom pokoji“ jim nerozumí také. On je však stále schopen myslet, cítit, toužit, trpět… Hlasem Petra Haničince vede neustálý vnitřní monolog. V jedné fázi je jakoby smířen s tím, že zůstane hmyzem, v další pak tento fakt odmítá a začíná se bránit trvalým zásahům, probíhajícím v domácnosti díky jeho proměně.

Musíme se toho zbavit!

Hlava rodiny, poněkud despotický otec vyžadující neustálý respekt, v podání Miloše Nedbala dostatečně morousovitý, vpodstatě plynule přebírá kormidlo po Řehořovi a poměrně stabilně vede rodinu k zajištění hmotné existence. Milující maminka, kterou přesvědčivě ztvárnila Libuše Havelková, překonává prvotní děs a zapojuje se do péče o Řehoře, později „tu věc“. Zdá se, že nejlépe se s bratrovou metamorfózou, pro rodiče překvapivě, vyrovnává jeho sestra Markétka. Mladistvý a zvonivý hlásek s dostatečným nádechem naivity jí propůjčila Klára Jerneková. A zejména u sestry Markéty dochází v závěru k radikální proměně v jejím vztahu k „té věci“. Z do určité chvíle senzitivní a soucitné bytosti se stává ten, kdo první vysloví nesmiřitelný verdikt, který zní: „Musíme se toho zbavit“.

Touha žít za každou cenu proti touze konečně zemřít a nepřekážet, nebýt nikomu na obtíž. Snaha zachovat si v mysli obraz milovaného dítěte proti skutečnému vnímání obludného a páchnoucího hmyzu. Soucitná pomoc naproti každodenní nepříjemné povinnosti a zjištění, že i bez Řehoře si vědí rady, čímž se pro ně stává postradatelným. To vše vede k nevyhnutelnému závěru – vítězí lhostejnost, rezignace, sobectví. Všichni už chtějí mít od „té věci“ klid. Nakonec je jejich odstup od syna a bratra natolik velký, že v tragédii jeho smrti vidí úlevu a naproto vypouštějí i úvahy o tom, že by tělo měli důstojně pohřbít.

Namísto toho plánují svou světlou budoucnost. Rodiče pyšně pozorují svou dceru protahující své tělo a spokojeně konstatují, že se Markétka přece je proměnila z dívky v krásnou mladou ženu, skoro už na vdávání. Jako by se z tupé a ošklivé larvičky, posléze zakuklené, stal nádherný motýl roztahující křídla. Oproti jejich synovi, jenž byl pouhým broukem, je to tedy takzvaná proměna dokonalá.

Paralelu Kafkova příběhu můžeme vztáhnout na mnoho životních situací, které postihnou například osoby pečující o těžce nemocné rodinné příslušníky, o staré rodiče nebo mají ve svém stádě nějakou tu černou ovci. Počáteční snahu o zajištění rádoby normálního chodu domácnosti, soucítění a lásku vystřídá často vyčerpání, hnus a touha po vysvobození. Neobvyklým jevem nebývá ani nahlas pronášená myšlenka, že i „tomu“, „jí“ či „jemu“ bude po prožitém utrpení také ve smrti lépe.

Nejen v tomto smyslu je Kafkova Proměna nadčasovým mementem, nad kterým bychom se měli minimálně zamyslet. Jistě bychom se nezachovali stejně, jako pan a paní Samsovi s jejich roztomilou dcerkou, že?

Proměna

promena-radioservis-duze

Rozhlasová nahrávka z roku 1967, Československý rozhlas
Autor: Franz Kafka
Vydal: Radioservis, a.s.
Celkový čas: 70:20
Dramatizace a režie: Josef Henke
Překlad: Zbyněk Sekal
Scénická hudba: Marek Kopelent
Zvukový mistr: Zdeněk Škopán
Hrají: vypravěč/ Jiří Adamíra, Řehoř Samsa/ Petr Haničinec, otec/ Miloš Nedbal, matka/ Libuše Havelková, Markéta/ Klára Jerneková, prokurista/ František Filipovský, Anna, služka/ karolína Slunéčková, posluhovačka/ Ludmila Roubíková, 1. nájemník/ Jiří Lír, 2. nájemník/ Milan Friedl, 3. nájemník/ Karel Beníško

Hodnocení: 100%

www.radioservis-as.cz
www.radioservis-as.cz/katalog/zbozi.php?detail=2762

( 1 hlas )


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Je třeba zabít Heydricha. Protektor musí za své činy zaplatit!

DvaProtiRisi perexPoslechněte si strhující románové zpracování atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha ve formě audioknihy v podání charismatického Ladislava Freje! Hi...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Karty skryté moudrosti: Máte odvahu k výkladům?

Colette Baron-Reid tarotPředstavte si, že ještě před vznikem písma vytvořily prastaré národy božské spojenectví lidí a mystických skrytých říší, které tvoří most mezi světy přírody a ducha a udržuje harmonii a rovnováhu. Tímto spojenectví...

Divadlo

Experimentální prostor NoD uvede nový divadelní, audiovizuální a analogový projekt NĚMÍ s Petrem Krushou v hlavních i vedlejších rolích

nodV premiéře 19. února uvede pražský Experimentální prostor NoD nový divadelní projekt Adama Halaše, Petra Krushy a Apoleny Vanišové - NĚMÍ. 

 

...

Film

Český kinematograf, aneb Počátky filmového průmyslu (1896–1930)

cesky kinematograf200Rozsáhlá výstava představuje při příležitosti 120 let od první filmové projekce v českých zemích unikátní kinematografické sbírky Národního technického muzea a Národního filmového archivu. Návštěvníka vtáhne do období počátků fi...