Banner

Rudišova Národní třída

narodnitrida perexNázev novely jakoby zřetelně ukazoval, o čem tady bude řeč. Co jiného přece vyprávět o Národní třídě, než příběh hrdinů Sametové revoluce. Také hlavní hrdina novely, který je mezi přáteli znám jako Vandam, o Národní hovoří. Všichni kolem něho vědí, že on to tenkrát začal. Všichni mu za to tleskají, rádi se jím chlubí. Je jakousi ikonou místní putyky.  

 

Od prvního okamžiku nahrávky slyšíme proud vzpomínek, názorů a přesvědčení člověka, který si hrál a hraje na drsňáka. On je přece ten, co se nebojí, co umí zvednout pěst proti nepříteli a uhodit. Svůj životní příběh vypráví synovi, aby nebyl měkkota, aby poznal, o čem ten život doopravdy je. Jaký byl a je jeho táta. Vypráví příběh kluka ze sídliště, co se jeho osud valí a mele vpřed jako rozvodněná řeka. Zahrnuje posluchače svými prohrami, smutkem, odhaluje rodinné démony. On je ten, co se nikdy nevzdává, přestože vidí nicotnost svého snažení. On city neukazuje, to se nemá – měl to tak nastavené táta, má to tak on a musí to tak mít i jeho syn. Přesto v pozadí proudu slov posluchač vnímá, jak je tento nebojácný rváč osamělý, křehký, jak nechce odhalit vlastní já – nikdy, nikde a nikomu. Vždycky dává první ránu, aby si na něho nikdo nedovolil.

„Vždycky může vyhrát jen jeden. Takhle a ne jinak funguje svět. A když zkusíš někoho zmlátit, tak pochopíš, jak to funguje a nebudeš už mít potřebu dál pátrat a tápat. Někoho poučíš o životě a sám budeš taky poučenej.“

Tato slova vystihují velmi přesně obsah celé novely. Pochmurný, drsný, neutěšený kdy právě v oné syrovosti je zobrazena určitá poetika a nostalgie života. Je tu touha po harmonii, krásnu, která však vyprchala dávno v dětství. Dnes už zůstává jen a jen boj. Boj o přežití.

Celým příběhem se jako nit vine myšlenka: Vandam byl první. Vlastně jí všichni věří, všichni kolem něho jsou přesvědčeni, že to on je hybatelem českých novodobých dějin, že to vlastně on odstartoval Sametovku. Vandam blahosklonně mlčí a mlží – jen on ví, jak to tenkrát doopravdy bylo. Jediný, kdo o jeho verzi pochybuje, je servírka z oblíbené hospody, se kterou strávil nejeden večer i noc. Ona byla taky na Národní, ona stála v první řadě, ona ho však mezi studenty neviděla…

narodnitrida rudis

Jedinečného příběhu s velmi působivou pointou, který napsal Jaroslav Rudiš, se ujal Michal Bureš, jenž svěřil role Hynku Čermákovi a Kristýně Frejové. Jeho volba padla na úrodné pole. Hynek Čermák hraje jedinečně chvastouna a hloupého vejtahu, který se dokáže přiblížit druhému člověku jen v soukromí. Respektive ztratit nad sebou kontrolu a ukázat, že je vlastně jen nešťastný samotář, co jde z průšvihu do průšvihu. Jakmile však vypadne z tóniny nadutého rváče, okamžitě se k němu po několika replikách vrací. Stejně přesvědčivá je Kristýna Frejová jako holka, co se dostala do potíží kvůli  chlapovi.

Působivý text, skvělé herecké výkony, zkušená režie, to vše dohromady znamená přes dvě hodiny velmi vzrušujícího poslechu.  

Ukázka: http://www.radioservis-as.cz/katalog/mp3/narodni_trida.mp3  

Národní třída

narodnitrida 1

Interpret: Hynek Čermák a Kristýna Frejová  
Stopáž: 2 hodiny 47 minut  
Vydavatelství: OneHotBook, 2013  
Hodnocení: 90 %

 Zdroj foto:  www.radioservis-as.cz

( 0 hlasů )

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Aleš Procházka řeší v audioknize Případ pohřešovaného

pripad-pohresovaneho 200Autor Dror Mišani patří mezi nejoceňovanější izraelské autory, a tak není divu, že se jeho Případ pohřešovaného dočkal i své audio podoby. Aleš Procházka vdechl neobvyklému detektivnímu příběhu duši. Spolu s mravenčí p...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Polobohové se vydávají vstříc Smrti

haduvChram perexV životě polobohů dochází neustále k nějakým zvratům. K jednomu takovému neočekávanému, ale zato osudovému zvratu došlo, když se sedm vyvolených polobůžků pokoušelo v Římě zachránit sochu Athény Parthenonské. Nejenže tento obrat v ději o...

Divadlo

Mezinárodní festival DIVADLO zahajuje 18. srpna předprodej vstupenek

Divadlo predprodej 200V pondělí 18. srpna v 9 hodin ráno začíná předprodej vstupenek na všechna představení Mezinárodního festivalu DIVADLO v Plzni. Jeho 22. ročník proběhne v západočeské metropoli od 9. do 19. září s divadelními soubory z Izraele...

Film

Hrdinové Krobotova nového filmu Kvarteto žijí hudbou a touží po štěstí

kvarteto 200Natáčení nového celovečerního filmu Miroslava Krobota Kvarteto je v plném proudu, filmaři točí v těchto dnech v Arcidiecézním muzeu Olomouc. Po divácky úspěšném Krobotově režijním debutu Díra u Hanušovic, který v kinech vidělo 153 tisíc diváků, ...