Banner

Dobrodružství na dosah ruky

verne ocelove mesto 200A je to tady zase! Ptáte se, co? Ten pocit návratu v čase. Návratu do doby, kdy jsem hltala knížky Julesa Verna, Karla Maye nebo Alexandra Dumase. A že jich bylo! Knížky plné dobrodružství, dálek a napínavých příběhů, které vás vtáhly do děje a nepustily, dokud jste neotočili poslední stránku. Nevím, jak Vy, ale já jsem měla navíc po ruce taky atlas světa a sledovala, kudy se moji hrdinové vydávají. Zkrátka, romantika jak hrom.

 

Při poslechu audioknihy Patnáctiletý kapitán, Ocelové město, Tajemný hrad v Karpatech, kterou vydala v letošním roce Audioteka.cz, jsem si to zase připomněla. Tady navíc posluchačovu představivost doplňují jednak skvělé výkony hlavních protagonistů, ale také doprovodné zvuky mořského příboje, kroky po lodní palubě, dusot koňských kopit nebo tajemné hlasy, přicházející kdoví odkud.

Tři knihy, tři příběhy

Příběh první - Patnáctiletý kapitán, příběh mladého plavčíka lodi Poutník, Dicka Sanda, který se musí v roli kapitána velrybářské lodi postavit proti nástrahám moře i lidí, zavede posluchače do Afriky a přiblíží atmosféru krutého zacházení při obchodu s otroky v 2. polovině dvacátého století. Zároveň říká, že naděje umírá poslední a nevzdávat se a bojovat je třeba až do úplného konce.

Příběh druhý - Ocelové město

Dr. Sarrasin versus profesor Schultze - dobro a zlo, mír a válka. Tak by se také dal vyjádřit vztah hlavních představitelů tohoto Verneova románu, ve kterém autor líčí dva protichůdné světy. Dr. Sarrasin představuje svět života v míru. Vybuduje město, které má být vzorem pro celý svět. Profesor Schultze naopak postaví město, které symbolizuje nadvládu a boj o moc. Verneův náhled na svět je v tomto románu trochu černobílý, ale jako ukázka toho, jak by podobná situace mohla dopadnout, myslím, výstižný.

A do třetice - Tajemný hrad v Karpatech, jehož dějištěm je prostředí starého hradu v sedmihradských Karpatech, kam se před lety jeho majitel potají ukryl před světem a spravedlností. Pomocí vynálezů, které jsou pro autorovu tvorbu typické, udržuje odstup obyvatel okolních vesnic v uctivé vzdálenosti. I tady však nakonec všechno skončí dobře, i když jak pro koho.

Už mám vyzkoušeno, že i když se dětem do četby této „klasické“ literatury moc nechce, pustím-li si nějakou nahrávku, doposlouchají ji se mnou do konce, i když předmětem jejich zájmu je, jak jinak, v první řadě počítač. A já si s nimi znovu vychutnám stará známá dobrodružství.

Jules Verne, francouzský spisovatel a dramatik, jeden z nejpřekládanějších francouzsky píšících autorů vůbec, přichází na svět 8. února roku 1828 v Nantes jako syn advokáta. V mládí Verne studuje práva v Nantes a poté v Paříži, po studiích pak pracuje na burze.

Na počátku své umělecké kariéry se Jules Verne pokouší o tvorbu dramatickou, nemá ale se svými dramaty úspěch - na dráhu romanopisce ho pak přivede velký ohlas jeho cestopisných románů (např. „Pět neděl v balóně“ (Cinq semaines en ballon) 1863), vydávaných v ediční řadě „Podivuhodné cesty“ u nakladatele Hetzela.

Záhy se pak Jules Verne stává světoznámým spisovatelem pro mládež (i když sám si přeje napsat „román o vědě“ pro dospělé), svými, poutavým stylem psanými dobrodružnými romány, v nichž jsou zobrazeny nejrůznější, ve Vernově době (zatím) neexistující, technické vynálezy, se stává zakladatelem nového literárního žánru, tzv. sci-fi, tj. vědecko-fantastické literatury, zároveň jimi neskrývaně sleduje výchovné cíle. Věří, že rozvoj moderní techniky povede zároveň k rozvoji lidské společnosti, že přispěje k sociálnímu a morálnímu pokroku lidstva.

V tomto smyslu vznikají jedna z nejznámějších Verneových děl (verneovek) – „Cesta do středu země“ (Voyage au centre de la Terre, 1864), „Cesta ze Země na Měsíc“ (De la Terre á la Luna, 1865), „Dvacet tisíc mil pod mořem“ (Vingt mille lieues sous les mers, 1877), „Tajemný hrad v Karpatech“ (Le Chateau de Carpathes, 1882), „Vynález zkázy“ (Face au drapeau, 1896)…
Vernea přitahuje i svět mladých lidí, v nichž vidí nositele pokroku a změny - tento svět se pak odráží v jeho dobrodružných cestopisech „Děti kapitána Granta“ (Les Enfants du capitaine Grant, 1868), „Patnáctiletý kapitán“ (Un Capitaine de quinze ans, 1878) či „Dva roky prázdnin“ (Deux ans de vacanses, 1888).

Po porážce Francie Pruskem v prusko-francouzské válce v roce 1870 pak Jules Verne zachycuje ve svém románu „Ocelové město“ (Les Cinq Cents Millions de la bégum, 1879) změnu francouzského vlasteneckého cítění, obrátivšího se proti Němcům.

Jules Verne umírá 24. března roku 1905 v Amiens, kde od roku 1879 žil a tvořil.
(http://www.databazeknih.cz/zivotopis/jules-verne-126)

verne ocelove mesto
Název: Patnáctiletý kapitán, Ocelové město, Tajemný hrad v Karpatech
Patnáctiletý kapitán (1 hod. 41 min.)
Ocelové město (55 min.)
Tajemný hrad v Karpatech (47 min.)
Autor: Jules Verne
Interpret: Vladimír Brabec, Jiří Adamíra, Rudolf Hrušínský, Blanka Bohdanová, Jaroslava Adamová, Svatopluk Beneš, Vilém Besser
Délka: 4 hod. 40 min.
Kategorie: Dobrodružné romány
Typ: Audiokniha kompletní

Hodnocení: 100%

www.audioteka.cz



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Zaposlouchejte se do Lyriky

lyrika 200Na začátku února Supraphon digitálně vydal Lyriku od francouzského klasika Jacquese Préverta. Těmto veršům vdechli v roce 1972 život Lída Engelová a Rudolf Hrušínský a vy si to s nimi nyní můžete prožít.

 

...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Posádka lodi Volavka dokončila lov: Bratrstvo – Kniha třetí – Lovci

200 bratrstvoAustralský spisovatel John Flanagan píše fantasy pro kluky. A nejen nějaké jednotlivé příběhy – on píše rovnou celé série. Už s první (a nekončící) Hraničářův učeň dosáhl přímo světového věhlasu. Jeho dr...

Divadlo

Strakonický dudák

svanda dudak200Divadlo D21 uvede Strakonického dudáka poprvé ve čtvrtek 30. května od 19:30. Režisér Peter Chmela a dramaturg Jiří Roth uvedou představení v původním jazyce, avšak velmi rezonující se současným svět...

Film

Panovnici oddaná do poslední chvíle

200filmV historických románech nebo filmech hrají hlavní roli převážně panovnické rody či představitelé šlechty a služebnictvo se stává pouze kulisou v jejich boji o moc. Přitom život komorných a lokajů je někdy zajímavější a barvitější než jejich pánů. Snímek S...