Reklama
Banner

Saturnin opět zahání nudu každodennosti

saturnin mp3Před několika lety jste si při návštěvě kavárny pražského hotelu Imperial mohli za 1 934 korun objednat u číšníka mísu koblih a bez bázně a hany jimi zaútočit na ostatní hosty. Kavárna tím vyšla vstříc fanouškům legendárního humoristického románu Zdeňka Jirotky Saturnin, ve kterém postava doktora Vlacha ve své teorii rozlišuje, podle reakcí na mísu s koblihami, tři různé typy lidí. V roce 2007 prošel interiér zmíněné kavárny rekonstrukcí a koblihovým přestřelkám byla, patrně navždy, učiněna přítrž.

O něco méně výstřední poctou slavnému románu, od jehož prvního vydání v edici Lidových novin uplyne letos již 70 let, je jeho převedení do mluvené verze. Čte jej Oldřich Vízner, který mimochodem ve filmu Jiřího Věrčáka z roku 1994, natočeném na motivy knižní předlohy, ztvárnil právě postavu nekonvenčního sluhy Saturnina. Mimoděk se v něm také ukázalo, že kavárenský způsob vypravování, úvahy, glosy a historky, svědčící o autorově sloupkařské zkušenosti, prostě fungují pouze a jen na papíře. Jirotka, inspirovaný dílem anglických humoristů, používá noblesní jazyk, neutrální výrazy, do vyprávění zařazuje pasáže komentující aktuální počasí, a když jednu z kapitol nečekaně otevře lyrickým popisem západu slunce zhuštěným do jedné košaté věty, ukončí ji zcela prozaicky slovy „a bylo to moc hezké“. Uměřený a korektní je vypravěč (v knize bezejmenný) i ve vztahu k ostatním postavám, které jsou neustále něčím dotčeny, něco si vyprošují nebo o někom nemají valného mínění, případně se osmělují něco podotknout. Kultivované a uhlazené vyjadřování pak vyniká například ve světle vypravěčova tvrzení, že není obhájcem společenských frází, ačkoli je celkem jasné, že jich při rozhovorech s ostatními lidmi používá téměř neustále.

V postavě Saturnina se pak kontrast mezi noblesním vystupováním a neotesanou tvořivostí dovádí ad absurdum. Saturnin je postavou, která revoltuje proti šedivé každodennosti: nechce být bezprostřední, pokaždé přichází s originálním řešením situace a kromě toho vždycky touží, aby mu někdo dával rozkazy neobvyklého druhu. Status sluhy mu nijak nebrání v tom, aby byl hlavním hybatelem událostí a v každé věci převzal iniciativu.

Doktor Vlach považuje Saturnina za třetí typ lidí, kteří podle něho neváhají zahnat nudu nedělního dopoledne v kavárně uvedením proslulého experimentu s mísou koblih do praxe. Podle vypravěče s doktorem Vlachem není možné debatovat, ačkoli my máme pocit, že kdybychom se s tímto mistrem salónních konverzací někdy setkali, vydrželi bychom jej poslouchat celé hodiny a nechali se krmit jeho neortodoxními názory na jinak spíše nezajímavá témata všedního dne. Z jeho postojů se například dozvídáme, že jde o ryzího optimistu, podle něhož by lidé neměli zapomínat radovat se ze života.

saturnin mp3

Spíše karikaturními postavami jsou v románu teta Kateřina, která je pověstná nadužíváním přísloví a její chování je afektované, podlézavé, plné gest a bez smyslu pro humor, a Milouš, syn tety Kateřiny a vypravěčův bratranec, který má předepsanou roli rozmazleného a spíše letargického teenagera, protože jej každou chvíli něco nebaví nebo je to pro něj strašná votrava. Vypravěčova averze vůči Miloušovi a tetě Kateřině je často rozptylována idealistickým popisem další z postav, slečny Barbory, jejíž okouzlující přítomnost ve skoro pánské společnosti vypravěč nezřídka opěvuje. Na druhou stranu jsou tyto chvalozpěvy částečně jakýmsi dokladem a zdůrazněním toho, jak moc postava vypravěče usiluje o její sympatie, takže máme důvod pochybovat, že slečna Barbora ve skutečnosti oslňuje takovým světlem, v jakém je vykreslována.

Všechny zmíněné postavy tráví dovolenou na venkově u vypravěčova dědečka, pozoruhodného starého pána, který je otevřen novým nápadům, má problémy s podlézavostí tety Kateřiny (která si brousí zuby na jeho pozůstalost) a k jehož notoricky opakujícím se činnostem patří vyprávění o tom, jak sloužil jako voják v Itálii a zamilovala se tam do něho krásná hraběnka.

Oldřich Vízner nakonec knižní předlohu obohacuje díky svým intonačním dovednostem, i když se tím trochu odcizuje původnímu vyznění díla, v němž dominuje právě onen převzatý suchý anglický humor. Díky audioverzi Saturnina jsem si ale po letech znovu připomněl Jirotkův talent pro vymýšlení zábavných a groteskních situací, ačkoli jsem byl ochuzen o několik mnou oblíbených pasáží, jež na nahrávce chybí. Původní Jirotkův text je zkrácen například o úvahu doktora Vlacha na téma ženských románů, na kterou navazuje vyprávěním historky o svém pacientovi, jehož snoubenka si svůj život sestrojila podle zápletky z časopisové love-story na pokračování. Seškrtána je také část, v níž Saturnin pošle Milouše ven sbírat červy, ačkoli posluchač znalý původního textu si jistě vzpomene, že celý vtip spočívá v tom, že Saturnin začne citovat pasáž ze Starého zákona, čímž stručnost svého sdělení roztáhne do absurdní délky. Úplně nejcitelnějším zásahem utrpěl v předposlední kapitole dědečkův dopis, v němž má vysvětlit, proč v posledních dnech dovolené předstíral, že je blázen, a kde konečně naplno odkrývá zištné úmysly tety Kateřiny.

saturnin mp3 vizner

Za klavírního doprovodu uvozující jednotlivé kapitoly dostáváme možnost zakusit atmosféru kavárenské bezstarostnosti a konverzační nenucenosti, jakou lze v současném světě už těžko vzkřísit. Také proto, že domácí sluhové se dnes prakticky nevyskytují, tím méně pak takoví, kteří neopouštějí svoji zálibu ve výstřednostech a nepřestávají šokovat okolí znuděné každodenní rutinou. 

Saturnin
Autor: Zdeněk Jirotka
Interpret: Oldřich Vízner
Žánr: humoristický román
Stopáž: 6 hodin 4 minuty
Vydavatelství: Nakladatelství XYZ
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto: Audioteka.cz       
                     


 



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Hledat

Mimísek 19

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Mráz přichází z Hradu! - v nové audioknize podle Michala Viewegha

mraz-prichazi-z-hradu200Těsně před inaugurací nového prezidenta se na trh dostává audiokniha, kde je jednou z hlavních postav prezident dosluhující, Václav Klaus. Zatím poslední román Michala Viewegha je volným...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Skvostný a magický Kouzelný kočičí tarot

Tarot 200Pokud jste někdy přemýšleli, co se skrývá za těma zvláštně vševědoucíma a nad věcí se dívajícíma kočičíma očima, pak je zrovna tato karetní sada a kniha možnou a velmi pravděpodobnou odpovědí. Já si dokonce myslím, že Lunaea Weatherstonová to dokon...

Divadlo

Balada pro banditu po ostravsku

altDo divadla se chodí na 3D představení plné přehrávání a emocí. I když bývá kino lepší, jsou hry, kvůli kterým stojí za to divadlo navštívit. Jednou z takových je prověřená klasika Balada pro banditu.

 

...

Film

Pohroma na oběžné dráze

200filmFilmů zasazených do vesmírného prostoru vznikla dlouhá řada, avšak Gravitace (2013) patří mezi ty, řekněme, pojednané s téměř dokumentaristickou věrohodností. Vyznačuje se bezmála reportážní věcností. Dokonce ji můžeme považovat za takřka "domáckou", prot...