Banner

Forsyti na scéně – tentokrát v rozhlasové dramatizaci

altJohn Galsworthy, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1932, psal příběh tří generací rodiny Forsythů, představitelů vyšší anglické šlechty, v průběhu šestnácti let. Vznikly na sebe navazující tři romány (Vlastník, V pasti, K pronajmutí), které v souboru rozšířily dvě mezihry – povídky Forsythovo babí léto a Probuzení.

 


 
Glasworthy žil v době velkých společenských změn. Anglie se tehdy proměňovala z konzervativní velmoci pozdně viktoriánské éry ve velmoc moderní. Tyto změny spisovatel považoval za fázi úpadku, proto zaznamenal ve svém díle pád duchovních hodnot, které postupně nahrazovala posedlost po materiálních statcích, která následně deformovala lidské charaktery. Na tomto pozadí rozvinul příběh velké lásky i nenávisti. Příběh rodičů, kteří se nenávidí až za hrob a jejich dětí, jež se milují „na věky“ a věří, že překonají letitou rodinnou nevraživost. Jenže minulost se nedá překonat jen tak lehce, což dokazují Irena se Soamesem, někdejší manželé, kteří k sobě nedokáží najít cestu, i kdyby na tom záviselo štěstí vlastních dětí z jejich druhých svazků.

Krásné, velké, bohaté téma. Myslím, že románový cyklus zná nejeden ze starších čtenářů. Jenže pro dnešní rychlou dobu je toto dílo možná příliš rozsáhlé, zdlouhavé až nekonečné. Přesto jej čtenáři mají rádi už několik generací, je nosným tématem i pro filmaře. Je tedy jasné, že Sága rodu Forsythů si řekla i o rozhlasovou dramatizaci. Ujal se jí v roce 1999 František Pavlíček, který s citem pro atmosféru doby a sílu obsahu díla dokázal zachytit osudy tří generací rodiny Forsythů – a to v plné šíři, i když na poněkud omezené ploše. K tomu přidejme skvělé herecké výkony všech protagonistů, dobrou dramaturgii a režii a je jasné, že rozhlasový seriál se zařadil, oprávněně, k zlatému fondu Českého rozhlasu.

alt

Někdejší čtenáři si připomenou své oblíbené postavy, současní poznají Anglii přelomu devatenáctého a dvacátého století. Všichni si užijí výtečné češtiny, skvělého přednesu a jedinečné atmosféry.  Pro mne rozhlasový návrat k oblíbené knize byl velkým zážitkem. A musím přiznat, že z obsahu knihy jsem opravdu nic nepostrádala, naopak mi příběh zněl sevřeněji a uceleněji.

Myslím, že velká díla – obsahem i rozsahem – romanopisců devatenáctého a počátku dvacátého století mají v dramatizaci a četbě na pokračování jedinečnou šanci, jak si uchovat příznivce i v tak uspěchané době, jako je ta naše. A je dobré se občas zastavit, poslechnout si osudy z dřívějších dob. Dokáží nám totiž napovědět, jak se chovat dnes v různých situacích a zároveň i připomenout, že některé hodnoty, které bereme za samozřejmé, nebylo lehké si vydobýt.

Sága rodu Forsythů
Autor: John Galsworthy v dramatizaci Františka Pavlíčka
Interpret: Viktor Preiss (vypravěč), Vladimír Ráž (starý Jolyon), Jan Hartl (Philip Bossiney), Daniela Kolářová (Irena), František Němec (Soames), Veronika Žilková (June), Jiří Plachý (Jolyon), Jan Šťastný (Jon), Bořivoj Navrátil (George), Blanka Bohdanová (Emily), Lubomír Lipský (Swithyn), Stella Zázvorková (Ester) a další
Žánr: rozhlasová dramatizace
Režie: Ivan Chrz
Stopáž: 6 hodin 34 minut
Rok vydání: 2012 (nahráno 1999)
Vydavatelství: Radioservis
Hodnocení: 99 %

Zdroj foto: Radioservis


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Hluboký spánek Raymonda Chandlera


altKlasický detektivní příběh, jehož zápletku rozmotává sarkastický detektiv Phil Marlowe, čte v tomto případě Tomáš Hanák. Volba to jistě nebyla náhodná, neboť tento charismatický herec ztvárnil postavu detektiva v české film...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

David Michie: Proč je bdělá pozornost lepší než čokoláda

cokolada 200Věru provokativní název, zejména pro milovníka čokolády! Až v průběhu knihy se dočtete o tom, že původně měla být čokoláda nahrazena slovíčkem „sex“, nicméně na radu manželky, že „s čokoládou oslovíš víc lidí a je to nakonec více trefné“ David ...

Divadlo

Scénický večer k poctě Jana Palacha na Nové scéně ND


doba 200Palachova stopa v československých dějinách nabízí lidem spoustu znepokojivých otázek: Do jaké míry má být člověk konformní s režimem, v němž žije? Jaké hodnoty stojí za to, aby pro ně obětoval život? Je normální spolupracovat s StB, kolaborovat a...

Film

Co zajímavého o filmu vyšlo na Slovensku?

200filmZatímco u nás zjišťujeme, že důležité publikace o filmu šíří nakladatelství, která se tímto oborem buď nezabývají jako svým hlavním předmětem zájmu (Host, Academia), nebo se jedná o malé vydavatele, zato s výrazným vkladem nadšenectví (Casablanca, Camera...