Reklama
Banner

Forsyti na scéně – tentokrát v rozhlasové dramatizaci

altJohn Galsworthy, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1932, psal příběh tří generací rodiny Forsythů, představitelů vyšší anglické šlechty, v průběhu šestnácti let. Vznikly na sebe navazující tři romány (Vlastník, V pasti, K pronajmutí), které v souboru rozšířily dvě mezihry – povídky Forsythovo babí léto a Probuzení.

 


 
Glasworthy žil v době velkých společenských změn. Anglie se tehdy proměňovala z konzervativní velmoci pozdně viktoriánské éry ve velmoc moderní. Tyto změny spisovatel považoval za fázi úpadku, proto zaznamenal ve svém díle pád duchovních hodnot, které postupně nahrazovala posedlost po materiálních statcích, která následně deformovala lidské charaktery. Na tomto pozadí rozvinul příběh velké lásky i nenávisti. Příběh rodičů, kteří se nenávidí až za hrob a jejich dětí, jež se milují „na věky“ a věří, že překonají letitou rodinnou nevraživost. Jenže minulost se nedá překonat jen tak lehce, což dokazují Irena se Soamesem, někdejší manželé, kteří k sobě nedokáží najít cestu, i kdyby na tom záviselo štěstí vlastních dětí z jejich druhých svazků.

Krásné, velké, bohaté téma. Myslím, že románový cyklus zná nejeden ze starších čtenářů. Jenže pro dnešní rychlou dobu je toto dílo možná příliš rozsáhlé, zdlouhavé až nekonečné. Přesto jej čtenáři mají rádi už několik generací, je nosným tématem i pro filmaře. Je tedy jasné, že Sága rodu Forsythů si řekla i o rozhlasovou dramatizaci. Ujal se jí v roce 1999 František Pavlíček, který s citem pro atmosféru doby a sílu obsahu díla dokázal zachytit osudy tří generací rodiny Forsythů – a to v plné šíři, i když na poněkud omezené ploše. K tomu přidejme skvělé herecké výkony všech protagonistů, dobrou dramaturgii a režii a je jasné, že rozhlasový seriál se zařadil, oprávněně, k zlatému fondu Českého rozhlasu.

alt

Někdejší čtenáři si připomenou své oblíbené postavy, současní poznají Anglii přelomu devatenáctého a dvacátého století. Všichni si užijí výtečné češtiny, skvělého přednesu a jedinečné atmosféry.  Pro mne rozhlasový návrat k oblíbené knize byl velkým zážitkem. A musím přiznat, že z obsahu knihy jsem opravdu nic nepostrádala, naopak mi příběh zněl sevřeněji a uceleněji.

Myslím, že velká díla – obsahem i rozsahem – romanopisců devatenáctého a počátku dvacátého století mají v dramatizaci a četbě na pokračování jedinečnou šanci, jak si uchovat příznivce i v tak uspěchané době, jako je ta naše. A je dobré se občas zastavit, poslechnout si osudy z dřívějších dob. Dokáží nám totiž napovědět, jak se chovat dnes v různých situacích a zároveň i připomenout, že některé hodnoty, které bereme za samozřejmé, nebylo lehké si vydobýt.

Sága rodu Forsythů
Autor: John Galsworthy v dramatizaci Františka Pavlíčka
Interpret: Viktor Preiss (vypravěč), Vladimír Ráž (starý Jolyon), Jan Hartl (Philip Bossiney), Daniela Kolářová (Irena), František Němec (Soames), Veronika Žilková (June), Jiří Plachý (Jolyon), Jan Šťastný (Jon), Bořivoj Navrátil (George), Blanka Bohdanová (Emily), Lubomír Lipský (Swithyn), Stella Zázvorková (Ester) a další
Žánr: rozhlasová dramatizace
Režie: Ivan Chrz
Stopáž: 6 hodin 34 minut
Rok vydání: 2012 (nahráno 1999)
Vydavatelství: Radioservis
Hodnocení: 99 %

Zdroj foto: Radioservis


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Pavel Soukup je Steve Carella z 87. revíru

Brokovnice 200Detektivní romány Ed McBaina, odehrávající se na smyšleném 87. revíru města Isola, jsou oblíbenou četbou už pěknou řádku let. Patří do tzv. americké drsné školy, která se vyznačuje tím, že její detektivové jsou pěkně ostříle...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Nová ediční řada popularizačních a didaktických materiálů Ústavu pro českou literaturu AV ČR
ImageÚstav pro českou literaturu Akademie věd ČR, v. v. i., se novou ediční řadou Literatura ke stažení obrací ke školám, knihovnám a muzeím, ale i všem dalším zájemcům o literaturu. ...
Repríza Dvořákovy opery Rusalka ve Státní opeře v Banské Bystrici bude událostí sezóny

opera banska bystrica perexHvězdného obsazení se dočká ve Státní opeře v Banské Bystrici repríza Dvořákovy opery Rusalky, která proběhne 4. června. V hlavních rolích tohoto mimořádného představení vystou...

Stažená mračna nad kinem Scala v Brně
ImageBohužel, nedá se napsat "Stahující se mračna", jelikož již bylo rozhodnuto. Dne 5. října 2011 se radní města Brna domluvili na  razantním řešení, a to, že kino s 80 letou tradicí ke konci roku nadobro přestane filmy ...
Manhattan Transfer: Po úspěšném světovém turné dorazí swingující kvartet i do Lucerny

200 hudSwing jako pevný, ale zároveň pružný základ, nad nímž se vlní v neutuchajícím pestrém a harmonickém reji všemožné hudební barvy a styly. Čtyři lidské hlasy, brilantně proplétající se mezi žánry, strhující swingující drive a profesionalita, čistá muzikálno...