Reklama
Banner

CD mp3 Henri Charrière: Motýlek

Motylek perexFrancouz Henri Charrière byl v roce 1931 nespravedlivě odsouzen za vraždu na doživotí, strávil dvanáct let v trestanecké kolonii na Ďábelských ostrovech, uprchl a dvacet let poté popsal svůj příběh v bestselleru, jehož filmová verze se Stevem McQueenem v titulní roli obletěla svět.

 


„Obžalovaný, jelikož porotci odpověděli ,ano‘ na všechny otázky kromě jediné, zda šlo o čin úmyslný, odsuzujete se k trestu nucených prací na doživotí.“

Když v jednom z rozhovoru dostal ostravský herec Norbert Lichý otázku, co rozhlasového by rád „udělal“, řekl, že Motýlka. Tedy četbu z proslulé autobiografické knihy Henriho Charrièra. Nebývá to obvyklé, ale v tomto případě se Norbertu Lichému přání vyplnilo. A tak zatímco jeho herečtí kolegové měli prázdniny, Norbert Lichý prožil horké léto roku 2015 zavřený v potemnělém studiu, kde na sebe u rozhlasového mikrofonu bral identitu jednoho z nejslavnějších trestanců euroamerické moderní civilizace.

motylek text1Henri Charrière, řečený Motýlek, byl 26. října roku 1931 za vraždu odsouzen k nuceným pracím na Ďábelských ostrovech Francouzské Guyany, a měl tedy zbytek svého žití strávit ve věznici, kde řada galejníků nepřežila ani první rok trestu. Suchá gilotina, tak tomu místu říkali sami vězni.

Že se Charrière stane platným členem pařížského podsvětí, s tím jeho rodiče patrně nepočítali. Henri Charrière se narodil v roce 1906 v Ardèche a otec s matkou byli učitelé. Až do svých jedenácti let prožíval šťastné dětství, pak ale přišel o milovanou matku a záhy se stal dítětem, jež otec jen obtížně zvládal. Přesvědčen, že chlapec potřebuje řád, dal syna k námořnictvu. Henri však skončil v kárné jednotce na Korsice, odkud se vrátil jako skutečný darebák. Armádu musel opustit a od té doby bylo jeho domovem pařížské podsvětí. Rozsudek, který jej zanedlouho poslal na galeje, byl podle Charrièra nespravedlivý a proces zmanipulovaný. Cítil se nevinným. Pravda je, že i policisté, vyšetřující tehdy případ smrtelného zranění jednoho z členů pařížské galérky, považovali trest za příliš krutý. A to, co vězně čekalo, se skutečně blížilo peklu, ze kterého se Charrière pokusil opakovaně uprchnout.

Svůj nedobrovolně dobrodružný osud, se kterým se nikdy nesmířil, popsal vězeň s vytetovaným motýlem na hrudi v autobiografické knize, jíž dal pařížský vydavatel Robert Laffont název Motýlek. Kniha s dedikací Venezuelskému lidu, jeho prostým rybářům z Parijského zálivu, všem, intelektuálům, vojákům a ostatním, kteří mi umožnili začít nový život, vyšla v roce 1969 v nákladu milion dvě stě tisíc výtisků. Okamžitě se, stala literární senzací Francie i Evropy a Henri Charrière celebritou. Zároveň se však objevily hlasy zpochybňující autentičnost Charrièrova vyprávění. Proto se Robert Laffont rozhodl svolat tiskovou konferenci, kde Henri Charrière prohlásil, že v jeho románu je 75 % pravdy a 25 % smyšlenek. Pravda je, že po jednom ze svých nezdařených útěků byl Charrière odsouzen ke dvěma letům izolace na ostrově sv. Josefa, a komu se podaří přežít něco podobného, často těžko rozlišuje mezi sněním a realitou. Charrière s největší pravděpodobností vytvořil obecný portrét galejníka z Ďábelských ostrovů, což nikterak nesnižuje poutavost jeho vyprávění. Henri Charrière je vypravěčem velmi emotivním, s přirozeným talentem, vždyť byl koneckonců učitelským synkem. Dokáže atraktivně popsat jak svůj vnitřní svět, tolik potřebný k přežití, tak často mrazení v zádech vyvolávající zážitky z prostředí trestanecké kolonie. Ostatně než kniha vůbec vznikla, rád o Ďábelských ostrovech vyprávěl, o posluchače neměl nikdy nouzi.

V českém překladu Sergeje Machonina vyšel Motýlek už dva roky po francouzském vydání a Motýlkova krutá dobrodružství v džungli, na moři či mezi Indiány fascinují českého čtenáře dodnes. Ale Motýlek je v prvé řadě dobrou zprávou o obdivuhodné síle lidského ducha, neboť je to především Motýlkova nezlomná touha po svobodě a víra v dobrý konec, co v krizových okamžicích stáhne osud správným směrem.

V dějově bohaté knize defilují vrazi, zloději, malomocní, kanibalové, Francouzi, Číňané, indiáni a každá postava má svůj kuriózní příběh. Do patnáctidílné rozhlasové četby se pochopitelně všechno nevešlo, ale oč je posluchač ochuzen na ději, to nahrazuje charismatická interpretace Norberta Lichého. Jen pro zajímavost – Henri Charrière zemřel v roce 1973 jen pár týdnů před úspěchem filmu natočeného podle jeho knihy, se Stevem McQueenem a Dustinem Hoffmannem v hlavních rolích. Galeje ve Francouzské Guyane byly na nátlak veřejnosti zrušeny rok po posledním, konečně úspěšném, Motýlkově útěku.

Čte: Norbert Lichý
Režie: Tomáš Soldán
Rozhlasová nahrávka z roku 2015.

Zdroj foto: Radioteka.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Oliver Twist pořád stojí za přečtení – vlastně za poslech

twi 200Vždycky, když jsem narazila na Olivera Twista v knihovně, rozezněla se mi v hlavě písnička od Evy Pilarové: Raději jsem neměla ten román… Sotva jsem si příběh (kdysi) přečetla, dala jsem slovům písně zapravdu.

...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Knihovna duší plná překvapení

sirotcinec 200Série plná podivných dětí má své třetí pokračování. Autor překvapuje odhalením zbrusu nových údajů ze světa podivných a přináší i nové legendy o zvláštním světě v časových smyčkách. Jenže jak dopadne Jacobova skupinka, když jejich ymbryna z...

Divadlo na Vinohradech uvádí: Peter Shaffer - AMADEUS

ama 200Pražské Divadlo na Vinohradech uvedlo 7. listopadu premiéru Amadea známého britského dramatika Petera Shaffera. U diváků oblíbenou inscenaci připravuje režisér Martin Čičvák na scéně ...

Publicistický thriller ze současnosti: Čtvrtá mocnost

ctvrta mocnost200Do českých kin vstupuje německý koprodukční snímek Čtvrtá mocnost. Jeho autor Dennis Gansel, režisér mezinárodně oceněného filmu Náš vůdce (Die Welle, 2008), se opět vrací k tematice p...

Figury a sny

Poruchy vitalni AktivityNutno pochválit vydavatele, kteří dbají na to, aby zapomenuté nahrávky z alternativní scény mohly být technicky ošetřeny a zachovány třeba i pro horší časy. Album Poruchy Vitální Aktivity od ...