Pýchu a předsudek, tzv. román rodinného života, napsala Jane Austenová na konci osmnáctého století (vyšel v roce 1813). Přesto patří k oblíbeným příběhům do dnešní doby. Autorka v něm (jako i v dalších svých dílech) představila hrdinku, která se nebojí použít zdravého rozumu a chovat se podle svých představ a ne podle tehdejších konvencí – provdat se za každou cenu, bez ohledu na lásku k muži, kterého si má vzít. Elizabeth Bennettová, hrdinka románu Pýcha a předsudek, si dovolí odmítnout nabídku k sňatku (jak odvážné) – a to dokonce dvakrát. Její matka se hroutí, vždyť má čtyři dcery a na malém městě provdat tolik dcer, je velké umění a výsledek propracované rodinné strategie. Navíc hovoříme o době, kdy sňatek je společensky nejdůležitějším cílem každé mladé ženy z dobré rodiny. Která se neprovdá, má to v životě velmi složité. Jen sňatkem si udrží odpovídající postavení ve společnosti.

 

Paní Bennettová to tedy nemá lehké. Její muž jí ke všemu vůbec nepomáhá. Nejradši rozmýšlí ve své pracovně, kam za ním „babské řeči“ nedoléhají. Věří, že si dcerky poradí i bez něho a rozhodně to dokáži bez matčiny ženichovské štvanice. Ze svých dcer má nejraději právě Elizabeth. Líbí se mu, že odmítla nabídku k sňatku jeho bratrance Collinse, je nadšen, jak hrdě odrazila namyšleného mladíka jménem Darcy. Nakonec se ukáže, že za povýšennost pan Darcy schovává své city k Elizabeth. Dokonce, po prvním nezdaru, zcela změní chování vůči své vyvolené, pomůže rodině Bennettových z ošidné situace (dcera Lydia uteče s milencem), znovu vyzná Elizabeth lásku a je vyslyšen…

Krásný příběh, romantický, plný zvratů, překvapení, milostných vzplanutí, velikého smutku, oddanosti, nabubřelosti, ješitnosti, podlézavosti. Příběh z doby, kdy mladí pánové z dobrých rodin, potenciální ženichové, byli nemilosrdně loveni matkami dcer na vdávání. Nebylo to jednoduché pro takovou matku, zvlášť měla-li dcer víc a věna pro každou poskrovnu.

Tento stále oblíbený román zpracovala pro rozhlas v roce 1986 Anna Smetanová. V jejím pojetí se setkáme přímo s autorkou, která vypráví o sobě a svých neteřích a synovcích, aby plynule přešla do snění a vyprávění příběhu Elizabeth Bennettové. Vypravěčkou příběhu je tedy Jane Austenová sama, to ona posunuje děj kupředu a komentuje vše, co její hrdinové učiní. Jako Jane Austenová se nám představí Jaroslava Adamová, která dává postavě správný břink a dokonalou míru škodolibosti, se kterou mění a poupravuje osudy jednotlivých postav. Jakmile zaslechnete její hlas, ocitnete se v devatenáctém století. Vidíte, jak dáma v letech, obklopená omladinou, rozvíjí spletitý příběh. Mladí ji škádli, pošťuchují, ale tetička Jane se nedá a svou hrdinku vykresluje k obrazu svému – tak trochu autobiograficky.

Vedle této linie se lehce přesouváme do druhé – ta už je dramatizací románového děje. Tady se setkáme se všemi dcerami i s matinkou a tatínkem. A samozřejmě s potenciálními a později skutečnými ženichy.
 
Vedle Jaroslavy Adamové uslyšíte Jiřího Adamíru jako pana Bennetta, Věru Kubánkovou v roli paní Bennettové či Miroslavu Hozovou jako Elizabeth. Dramatizace románu, který stále má co říct svým čtenářům (spíše čtenářkám), se krásně poslouchá hlavně v podvečer, v pološeru. Výkony jednotlivých aktérů opravdu nedovolí odejít od přehrávače. Jen těžko se opouští devatenácté století. Jen s obtížemi člověk odchází od veselé, někdy až zlomyslné tetičky Jane, která skvěle vypravuje a umí si dělat šprýmy z nabubřelé morálky a malomyslnosti.

Jane Austenová, anglická spisovatelka, zakladatelka moderního rodinného románu v anglické literatuře, se narodila v rodině duchovního. Studovala krátce na soukromých středních školách v Oxfordu a Readingu. Další vzdělání a vztah k literatuře získala především četbou. Pro úzký okruh rodiny psala Jane Austenová již od patnácti let krátké prózy, básně i dramatické scény. Nikdy se neprovdala, po smrti otce žila s matkou a sestrou v Southamptonu, později v Chawtonu. Zde se věnovala rozsáhlejší tvorbě, připravovala se k vydání svých děl, většinu z nich několikrát přepracovávala. Její díla vycházela za jejího života anonymně, s jejím jménem byla vydávána až po její smrti. Plného pochopení dosáhla až ve dvacátém století. Nejvíce zaujala Jane Austenová svými romány. Ve většině z nich je ústředním motivem myšlenkové a emocionální zrání mladé hrdinky, zkoumá svět z ženského hlediska, vychází ze znalostí lidské povahy. Vytváří ve svých románech životné postavy, nedostatky jejích hrdinů pocházejí především ze špatné rodinné výchovy. Všechny její zápletky se zabývají láskou, i když o ní zřídka přímo hovoří.

Ukázka:
http://www.radioservis-as.cz/katalog/mp3/pycha.mp3

Název: Pýcha a předsudek
Interpret: Jaroslava Adamová (Jane Austenová), Jiří Adamíra (pan Bennett), Věra Kubánková (paní Bennettová), Miroslava Hozová (Elizabeth), Milena Steinmasslová (Jane), Sylva Sequensová (Lydia), Dagmar Čárová (Mary), Jitka Sedláčková (Kitty), Miroslav Masopust (Darcy), Simona Stašová (Charlotta), Petr Štěpánek (Collins), František Němec (Wickham), Marcel Vašinka (Bingley)…
Žánr: rozhlasová dramatizace
Překlad: Eva Kondrysová
Dramatizace: Anna Smetanová
Režie: Alena Adamcová
Stopáž: 3 hodiny 40 minut
Vydavatelství: Radioservis 2011
Hodnocení: 99 %

Zdroj foto: Radioservis a janeaustentour.com

< Předchozí		Další >